9°C
Jiří má plicní nemoc a v roušce se mu špatně dýchá. Lékaři je brání: Stav pacientů nehorší
Nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici. Právě to zaznamenali v posledních týdnech čeští pneumologové u svých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). A to díky nošení roušek, které do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Jiří (70) má CHOPN už 14 let. Jako další pacienti patří do rizikové skupiny ohrožené covidem-19 a kvůli pandemii nemůže téměř vycházet ven. Ačkoliv ho rouška chrání, je pro něj problematické v ní vydržet.
Pacienti s CHOPN se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací - zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku. A tak je roušky chrání před přenosem infekce od okolí.
„Bakterie jsou větší než viry, roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným kvůli rýmám a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací, než je v tomto období obvyklé,“ říká MUDr. Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).
Příznaky zaměnitelné s covidem-19
Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů - tyto obtíže jsou typické pro covid-19.
„Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci, provedl test k vyloučení nákazy covid-19,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.
Nemoc ve třetím stadiu
Panu Jiřímu (70) lékaři stanovili diagnózu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) před 14 lety, o 3 roky později musel kvůli tomu odejít do invalidního důchodu.
Zjištění, že se jedná o plicní onemocnění, však nebylo tak jednoduché. Pan Jiří byl v té době silným kuřákem a často se zadýchával. Zpočátku tomu nepřikládal váhu a potíže přisuzoval věku a kouření. Navíc, protože pracoval jako programátor ve slévárně, absolvoval při preventivní prohlídce dvakrát mimo jiné i rentgen plic. „Výsledky jsem měl vždy v pořádku, tak jsem si říkal, že i když kouřím, tak to nebude nic vážného,“ vzpomíná pan Jiří.
Potíže s dechem se mu ale nadále zhoršovaly, až jej donutily k návštěvě lékaře. „Ten mě poslal ke kardiologovi na zátěžové testy. Ty ale ukázaly, že srdce mám v pořádku a že problém bude asi na plicích,“ popisuje pan Jiří. Následně mu plicní lékař diagnostikoval CHOPN ve třetím stadiu, nasadil mu ihned léky a doporučil mu okamžité zanechání kouření.
„Bál jsem se, že přestat kouřit nedokážu, ale nakonec se mi to podařilo a bylo to pro mě opravdu životní vítězství,“ říká pan Jiří. Potíže s dechem zvládá i díky radám fyzioterapeuta. „Na rehabilitaci mi vysvětlili, jak správně dýchat nebo jak chodit do schodů, abych to zvládal,“ popisuje.
Těžká forma covidu-19 u pacientů s CHOPN
„CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem - ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covidu-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové.
Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covidem-19, mají podle Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. „Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají,“ doplňuje pneumolog.
Jiří: Kvůli pandemii skoro nevycházím
Pan Jiří je vášnivý fotograf, hraje na ukulele a učí se hrát na zobcovou flétnu. Protože je v rizikové skupině, užívání zálib mu komplikuje pandemie.
„Byl jsem zvyklý žít mezi umělci, tvořit, účastnit se fotografických soutěží, vymýšlet a propagovat nové akce a obrazově dokumentovat kulturní dění ve svém bydlišti. To teď není možné. Tvůrčímu fotografování se také nemohu v současné době věnovat, neboť je vázáno na návštěvy vytipovaných oblastí, k nimž je nutno cestovat veřejnými dopravními prostředky, čemuž se vyhýbám,“ zmiňuje pan Jiří.
„Vzhledem k mému zdravotnímu stavu mám velké obavy z nákazy, a proto ven skoro nevycházím,“ popisuje Jiří a pokračuje: „V současné době je činnost obou fotografických spolků omezena na minimum a probíhá jen v digitální podobě. Toto omezení mne trápí nejvíce, protože se nemohu osobně setkávat s fotografy a umělci, což jsou mí nejlepší přátelé a také podstatná část mého života.“
Nošení respirátoru je problém
Vzhledem k jeho nemoci je pro Jiřího problematické i nošení ochranných pomůcek, i když pacientům pomáhají. „S rouškou zvládám jen pomalou chůzi s častými zastávkami a nošení respirátoru je pro mě při chůzi nemožné,“ vypočetl. Nákupy obstarává rodina, aby nemusel chodit příliš mezi lidi.
Jiří je však optimista a i přes všechna omezení nepodléhá smutku a snaží se brát věci s nadhledem. „I když nemůžu dělat věci, které byly mou prioritou, věnuji se alespoň tomu, co mi současný stav umožňuje. Svoji fyzickou zdatnost si udržuji denním domácím cvičením a svoji psychiku hraním na hudební nástroje, učením se nových technik hry a aranžováním. Na světě je totiž tolik krásných a zajímavých činností, že není třeba ztrácet hlavu, dá se i tak žít naplno,“ uzavírá Jiří.
V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví - lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici.
Světový den CHOPN nyí připadá na 19. listopadu. „Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie,“ vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu od 9 do 13 hodin, odkaz bude uveden na adrese: www.copn.cz/cs/aktuality/pednkov-den-148. Další informace budou od 16. listopadu k dispozici také na www.denchopn.cz.
Témata:
Související
