Imunolog Hořejší: Jak je to s opakovanou nákazou covid-19 a likvidací imunitní paměti?

V České republice je podle aktuálních dat z ministerstva zdravotnictví přes 119 tisíc vyléčených případů. Otázkou ale je, zdali těmto 119 tisícům osob zůstala po prodělání nákazy imunita. Ukazuje se totiž, že to není pravidlem. Blesk Zprávy nedávno informovaly o případu Kateřiny (36), která necelých sedm týdnů po prodělání koronaviru opětovně ulehla se stejnou diagnózou. A není jediná. 

„Takových případů již bylo ve světě popsáno několik; v některých případech bylo to druhé onemocnění závažnější než to první. Není ale prozatím jasné, jestli jsou to jen výjimečné případy, nebo něco častého,“ komentuje pro Blesk Zprávy případy reinfekce imunolog Václav Hořejší.

Potvrzení přidává i ministerstvo zdravotnictví. „Ano, reinfekce je v případě nákazy nemoci covid-19 možná,“ uvedl mluvčí Jan Brodský již dříve pro Blesk Zprávy a dodal, že imunita by měla být v některých případech dlouhá až šest měsíců. Resort nyní dodává, že se reinfekcí aktivně zabývá. 

Popíračku Kateřinu (36) skolil covid podruhé za 7 týdnů: „Teď mám strach,“ svěřila se

Evropa první úmrtí po reinfekci zaznamenala v polovině října. V Nizozemsku na opětovnou nákazu zemřela seniorka (†89) se vzácnou formou rakoviny kostní dřeně. Během šetření se potvrdilo, že seniorka nákazu prodělala znovu, nejednalo se o dlouhotrvající onemocnění covid-19.

Podobně tomu bylo i v případě Kateřiny. Ta se Blesk Zprávám svěřila, že měla během první a druhé nákazy naprosto odlišné příznaky. „Poprvé mě to skolilo. Nebylo mi dobře, měla jsem strašnou rýmu a bolelo mě v krku (…) Podruhé jsem na sebe mohla vylít flakon voňavky a nic bych necítila. Měla jsem bolesti svalů a kloubů,“ popsala. 

Hořejší: Koronavirus likviduje imunitní paměť

„Rozhodně to nesouvisí s nějakou „jinou mutací“. Všichni pacienti jsou infikováni stejným virem, jednotlivé spontánně vznikající varianty se vzájemně liší jen nepatrně. Spíše je možné, že první infekce nevyvolala dostatečnou silnou imunitní odpověď (protilátky, T – lymfocyty) a imunitní paměť,“ vysvětluje imunolog, jak je možné, že se člověk nakazí znovu.

Ačkoliv vědci stále bezpečně neví, zdali prodělání nákazy imunitu poskytuje, jedno je jasné. Je známo, že virus mimo jiné ničí právě paměťové B - lymfocyty - tedy bílé krvinky, které vyrábějí protilátky a které zjednodušeně řečeno poskytují tělu to správné brnění proti infekci, vysvětluje Hořejší.

Správná imunita by pak podle dosavadních testů a výzkumů měla fungovat alespoň 90 dní. Čínské studie například ukazují, že u 30 procent pacientů mělo v sobě tělo jen nízkou úroveň protilátek. Další světové studie pak ukázaly onu 90denní bezpečnou lhůtu. Většině lidem po třech měsících protilátky začaly klesat. Jak již ale bylo zmíněno, nadále nemají vědci zcela jasno v tom, jak imunita po prodělání nákazy covid-19 vlastně funguje. 

Reinfekce: Mají se vyléčení bát? Virus likviduje paměť imunity (ilustrační foto.) | Reuters

Kvůli těmto nejasnostem by tak měli být opatrní i ti lidé, kteří se z nákazy úspěšně vyléčili. „Je bezpečnější, aby tito lidé zachovávali nařízená opatření. Ostatně dodržovat je musí, protože v těch současných opatřeních se nikde nemluví o tom, že by neplatila pro lidi, kteří už to prodělali,“ uvádí Hořejší. 

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

A jeho slova potvrzuje pro Blesk i ministerstvo. „Osoby, které prodělaly onemocnění covid-19, musí i nadále dodržovat veškerá mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, popř. krizová opatření vlády,“ uvádí mluvčí resortu Klára Doláková. 

Očkování i pro vyléčené? 

Již od začátku epidemie se v laboratořích po celém světě pracuje na vakcíně. Podle nejnovějších informací z USA by měla být vakcína k dispozici nejdříve v lednu. I tak se jedná o vývoj vakcíny v rekordním čase. „Vakcína, to je to světlo na konci tunelu. To je potřeba, aby nám Evropská komise sdělila, v jaké je to fázi a zdali už se schválila pro největší hráče,“ uvedl ve čtvrtek na toto téma premiér Andrej Babiš (ANO) během tiskové konference při uvádění nového ministra zdravotnictví Jana Blatného do úřadu. 

Blesk Zprávy se experta ptaly, jak to bude s očkováním právě pro ty lidi, kteří již nákazu prodělali. „Obecně by měla být imunita získána proděláním virových nemocí a očkováním podobná (co do účinnosti a doby trvání). U některých infekčních chorob je silnější a trvalejší imunita získaná očkováním,“ komentuje Hořejší a pokračuje.

„Existují dva hlavní imunitní mechanismy vytvářející ochranu proti opakování infekce (imunitní paměť). První je založen na protilátkách (produkují je bílé krvinky zvané B-lymfocyty). Druhý na několika typech T-lymfocytů - některé pomáhají B-lymfocytům, jiné zabíjí infikované buňky, další vyvolávají zánětlivé reakce, které likvidují infekci v místě vzniku.“

Hořejší vysvětluje, že po prodělaném onemocnění či po očkování vznikají právě ony paměťové buňky, které by měly rychle zabránit opakování. „Totéž by mělo platit pro covid-19, pokud se prokáže, že ve velké většině prodělání choroby poskytuje dlouhodobou imunitu - což zatím bezpečně nevíme,“ uzavírá.