Praktici varují před online diagnózami: Poradny „na dálku“ mohou být nebezpečné

„Koronavirová krize ukázala význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme. Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených telemedicínských hurá projektů do praxe,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Praktici se domnívají, že pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez prostředníků. „Lékař totiž své pacienty dobře zná. Ví, jak obvykle stonají a nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí. Stejně tak je obeznámen s jejich osobní i rodinnou anamnézou a prostředím, ve kterém žijí. Umí „číst mezi řádky“ a nejlépe tak vyhodnotit jejich zdravotní stav,“ upozorňuje Sdružení.

Praktici: Nepodporujeme projekty uLékaře.cz a Virtuální čekárnu

V minulých týdnech organizace praktických lékařů – Sdružení praktických lékařů (SPL), Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladí praktici v prohlášení uvedli, že nepodporují účast v takových projektech, jako je například Virtuální čekárna a uLékaře.cz.

Důvodů, proč praktici nechtějí zmíněné portály podporovat, je více.

„Portál u lékaře prohlašuje, že nabízí zájemcům odbornou službu, poskytovanou zdravotnickými pracovníky, lékaři. Podle právních analýz, které si nechalo SPL ČR zpracovat, se jedná o poskytování zdravotních služeb. Portál však není tzv. poskytovatelem zdravotních služeb dle zákona 372/2011 sb – a nemá tedy oprávnění tyto služby poskytovat,“ vysvětluje předseda Sdružení.

Portál uLékaře | uLékaře.cz

Dále upozorňují na fakt, že portály nabízí lidem konzultaci jejich aktuálního zdravotního stavu, vysvětlení diagnózy, a to u veškerých zdravotních problémů včetně psychických lékaři a specialisty všech oborů. „Jedná se tedy zjevně o konzultaci individuálního případu daného pacienta, přitom však tvrdí, že se „nejedná o individuální konzultaci s lékařem či jiným odborníkem ve zdravotnictví“, uvádí se dále v prohlášení praktiků s tím, že podle bezpečnostních analýz je celkové zabezpečení projektu velmi chabé.

Nejasná je podle praktiků také otázka odpovědnosti, kdy se společnost, provozující portál U lékaře, zříká odpovědnosti za újmu způsobenou udělenou radou.

Konec plných čekáren u praktiků? Pandemie změní chod ordinací, vzkazují lékaři

Spoluzakladatel ULékaře: Máme podporu ministerstva

Blesk Zprávy oslovily i zmíněný projekt, jak se ke kritice Sdružení praktiků staví.

„Virtuální čekárna je vzdálený, plně zabezpečený přístup pacienta k jeho vlastnímu lékaři. Zprostředkovává kontakt a je pouhou, přesto mnohem sofistikovanější technickou platformou, než jsou běžné rezervační systémy. V principu se zásadně v úrovni zabezpečení neliší od konkrétního řešení za zahraničí, které podporuje Sdružení praktických lékařů. To nám dává naději pro další diskuzi s praktickými lékaři a není to odmítnutí telemedicíny jako takové. Jsme pro rovné podmínky soutěže, kdy si sám uživatel dobrovolně vybere, na čem by chtěl svůj distanční přístup k lékaři realizovat,“ uvedl spoluzakladatel služby ulékaře MUDr. Tomáš Šebek.

„Jsme plně v dobré víře, že naše služby jsou v souladu s platnou legislativou. Na otázku odpovědnosti existuje mnoho právních názorů. Máme zato, že právní hodnocení ze strany Sdružení praktických lékařů neodpovídá nastavení naší služby Virtuální čekárny a je založeno na nedostatku informací,“ pokračuje Šebek a poukazuje na to, že projekt získal podporu i z odborných kruhů např. samotného Ministerstva zdravotnictví ČR, nebo i některých zdravotních pojišťoven.

Ministerstvo: Vše by měl vyřešit nový zákon

Podle Jitky Nováčkové z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví resort projekt podporuje jako smysluplný, obdobně jako jiné projekty. Připustila však, že ministerstvo momentálně připravuje zákon, který by měl telemedicínu a elektronické zdravotnictví regulovat.

„Ministerstvo zdravotnictví připravuje koncepci a doporučení pro použití telekonzultací ve zdravotních službách. V rámci přípravy telekonzultací také navrhuje soubor pravidel pro ověřování těchto řešení a služeb. Při nekoordinovaném a neregulovaném zavádění distančních forem poskytování zdravotních služeb mohou vznikat mimo jiné rizika pro pacienta i lékaře, zejména z hlediska ochrany osobních dat včetně těch o zdraví a dále z hlediska kybernetických útoků,“ uvedla  Jitka Nováčková z Ministerstva zdravotnictví.

Zákon, jehož cílem bude celoplošné a plně standardizované zázemí pro elektronizaci českého zdravotnictví, bude nejpozději v září předložen na vládu.

Praktik Norbert měl jen jeden respirátor tři dny. Roušky mu sehnali pacienti

Videohovor s lékařem hrazený pojišťovnou?

Zákon vítají i praktici, kteří připravují odborný postup, jak dát podobným službám formu. Inspirací jsou zkušenosti s Německa, kde je telemedicína již uzákoněná.

„V Německu je jasně stanovené, co je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas. Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl. Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost. Pokud pacientovi radí člověk, s nimž se nezná a který o něm nic neví, mohou být tyto rady za určitých okolností velmi nebezpečné,“ upozorňuje Býma.

Praktici také spolupracují s pojišťovnami na zavedení nového výkonu konzultace prostřednictvím video rozhovoru, který začne být nasmlouván a hrazen ještě v letošním roce.