„Nebojte se chodit do nemocnic.“ Potřebují krev i plazmu od lidí, kteří měli covid-19 s příznaky

Akci se vězeňská služba rozhodla podle jejího ředitele Petra Dohnala uspořádat proto, že se dozvěděla, že v některých nemocnicích v současnosti chybí krev - dárci se prý kvůli koronavirové pandemii bojí chodit do nemocnic. „Rozhodli jsme se, že půjdeme příkladem a ukážeme lidem, že žít se musí i v této těžké době, chceme ukázat, že se není čeho bát,“ řekl Dohnal ve středu při zahájení projektu. Sám šel dávat krev úplně poprvé. „Dnes je tu asi 60 lidí, takových prvních vlaštovek,“ řekl.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V plánu je zapojit lidi z celého Česka. „V první vlně má zájem darovat krev asi 300 příslušníků a zaměstnanců,“ doplnil generální ředitel. Ve středu darovali krev hlavně lidé z věznic z okolí Prahy. Dohnal by byl rád, kdyby se v něm pokračovalo i nadále a nejednalo se jen o jednorázovou akci. Očekává, že počet lidí, kteří darují krev, se zněkolikanásobí. Projekt bude pokračovat na Moravě a i během příštího roku.

Krve je zatím dost

Primář oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Miloš Bohoněk ujistil, že zatím je situace ohledně zásob krve relativně dobrá. „Dárci chodí a rád bych všem vzkázal, ať se do nemocnic nebojí chodit. I když máme pandemie a zpřísněná opatřeni, tak krev prostě potřebujeme,“ vyzývá veřejnost a ujišťuje, že za stanovených bezpečnostních opatření nemusí mít lidé obavy.

Zmatek pokračuje: Plaga nevyloučil delší uzavírku 1. stupně základek. Prymula mluvil jinak

Co je nyní více potřeba než samotná krev, je podle něj krevní plazma lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19. Ta se pak používá právě pro léčbu nemoci. Oddělení, které řídí Miloš Bohoněk, je v současnosti největším výrobcem této tzv. rekonvalescentní plazmy. „Prakticky dvě třetiny všech pacientů v ČR se léči plazmou z ÚVN,“ uvedl.

Plazma léčí

Ideální dárce je podle primáře někdo, kdo prodělal onemocnění covid-19 s nějakými klinickými příznaky. Díky tomu si vytvoří dostatečné vysokou hodnotu protilátek, díky tomu je ta plazma pak kvalitnější.

To, že rekonvalescentní plazma pacientům pomáhá, již sleduje řada studií po celém světě. V Česku byla zatím podána několika stovkám pacientů a data o úspěšnosti léčby se zatím sbírají. „Nicméně zkušenost kolegů na klinických odděleních je taková, že podání plazmy skutečně má vliv na lepší zotavení, případně přežití,“ dodal primář Bohoněk.

Česku zoufale chybí lůžka: Nakažení do hal a na stadiony? Prymula zmínil kolaps nemocnic

Plazma je potřeba také v dalších pražských nemocnicích. „V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEMu,“ uvedl primář Transfuzního oddělení v Thomayerově nemocnici Petr Turek. V mrazících boxech má podle něho nemocnice zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba by však byly stovky jednotek plazmy.

Tři jednotky z jednoho odběru

Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Praha odebírá a zpracovává plazmu od dobrovolných dárců, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2 a jsou prokazatelně vyléčení, stejně jako Thomayerova nemocnice od dubna. Při jednom odběru se podle dřívějšího vyjádření mluvčí ÚVN Jitky Zinke získá 660 mililitrů plazmy, což představuje tři jednotky. Pacientovi s onemocněním covid -19 se podávají dvě jednotky. Odebraná léčebná plazma se rovněž konzervuje zamrazením na nízkou teplotu. Díky tomu je možné ji transportovat nebo použít podle dřívějšího vyjádření primáře z ÚVN až tři roky po odběru.

Krevní plazmu mohou osoby vyléčené z covidu-19 darovat jen po omezenou dobu. Podle primáře Turka je možné plazmu darovat 14 dní po uzdravení. „Časem ony protilátky vymizí. Musíme tedy rekrutovat nové a nové dárce,“ doplnil primář Bohoněk.