Část vězňů by se mohla dostat z „lochu“? Benešová to naznačila, ministerstvo popřelo
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zvažuje podle Deníku N vyhlášení amnestie pro ty, kteří byli odsouzeni k trestu vězení na základě nezávažných trestných činů. Jako důvod pro jejich propuštění udává pandemii koronaviru, akci ale musí schválit prezident Miloš Zeman. Ministerstvo spravedlnosti, jemuž Benešová šéfuje, ale následně přípravy amnestie popřelo. Podobné kroky by podle něj vzhledem k současné epidemiologické situaci nebyly vhodné.
„Tuto možnost samozřejmě velmi citlivě a ve všech souvislostech zvažuji. Zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou,“ sdělila Benešová Deníku N.
Amnestii Zemanovi navrhl i advokát Petr Toman. „Zvažte prosím využití vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat,“ uvedl advokát Petr Toman v dopise, ve kterém prezidentovi amnestii navrhuje.
Advokát upozornil na to, že cílem by nebylo hromadné propouštění vězňů, ale pouze těch s nejmírnějšími tresty. Například navrhuje, aby Zeman prominul tresty lidem, kteří byli odsouzeni za úmyslné trestné činy na méně než rok nebo za nedbalostní trestné činy na nejvýše dva roky. Prominout by také mohl podle právníka některé podmínky, peněžité tresty či tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Podle návrhu by Zeman také mohl zastavit část trestních stíhání.
Zeman by také měl podle Tomana uložit ministryni spravedlnosti, aby předložila návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí nebo zmírnění trestů za trestné činy osobám, na které by amnestie nedopadla, například těhotným ženám, lidem pečujícím o děti či o své rodiče nebo osoby trpící závažnou chorobou.
Advokát Toman Lidé mají existenční strach
Toman poukázal na to, že občané kvůli obavě z nákazy trpí existenčním strachem z budoucnosti. „Tisíce rodin zůstaly bez stabilních příjmů. Tisíce spoluobčanů neví, z čeho budou platit vyživovací povinnost vůči svým rodinným příslušníkům, zejména dětem. Tisíce zaměstnanců přijdou o práci, tisíce živnostníků se ocitnou na prahu insolvence,“ uvedl advokát.
Česká republika podle něj patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100.000 obyvatel - v roce 2018 to bylo 208,8 lidí. „V současné době vykonává trest odnětí svobody v českých věznicích celkem 21.135 vězněných osob, z toho je 19.070 osob odsouzených a 1772 osob ve vazbě. Asi 1500 odsouzených vykonává trest za neplacení výživného,“ dodal Toman. Odsouzení v ČR podle něj také vykonávají v průměru nejdelší nepodmíněné tresty.
Amnestie byla v zemi od roku 1990 vyhlášena dosud pětkrát. Nejmasovější amnestií v poválečných dějinách země se stala ta, kterou k 1. lednu 1990 podepsal nový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.
Amnestie? Kam půjdou, do práce je nevezmou, úřad práce komunikuje přes mobil, kde vezmou peníze na jídlo nebo ubytování??
Ratha pustit můžete je doktor a hned bude mít práci, má kde bydlet, rodinu.