Epidemiolog šokoval, řešil ochranu seniorů a úmrtnost. „Stojí to za to?“ psal v mailech

Tegnellův troufalý plán od počátku kritizují světové špičky, ale Švédsko se od něho ani jednou během pandemie neodklonilo. Epidemiolog neustále zdůrazňuje, že boj s koronavirem „není sprint, ale maraton“ a že cílem „není tak úplně kolektivní imunita, ale zpomalení nákazy“, a podle nejnovějších údajů se zdá, že Tegnellovo řešení funguje. Oproti ostatním evropským i světovým zemím to vypadá, že se Švédsku vyhnula druhá vlna koronaviru.

Diskuse s Finskem

Nicméně švédským novinářům se podařilo získat Tegnellovy e-maily z doby začátku pandemie, jejich obsah je šokující. Epidemiolog navíc řadu zpráv vymazal. Tegnell si v březnu dopisoval se svým finským protějškem Mikou Salminenem. „Možným řešením by bylo nechat školy otevřené,“ psal Tegnell. „Zvažovali jsme to, ale nakonec jsme to zavrhli. Časem by se děti nakazily a roznesly nemoc dál,“ reagoval Salminen.

Povinné roušky se vrátí do Česka: Od 1. září do obchodů či MHD. Nesundáme je půl roku

Finsko se rozhodlo školy zavřít, podle jejich expertů to o 10 procent snížilo riziko šíření nemoci mezi seniory. „Stojí 10 procent za to?“ komentoval v e-mailech Tegnell. „Moje reakce se týkala možného efektu, ne očekávaného. Komunikace byla součástí debaty o možných řešeních situace,“ hájí se švédský epidemiolog.

Tegnell: Smazané maily nebyly důležité

Švédsko v závěru nechalo otevřené mateřské a základní školy, na střední školy docházeli jen studenti mladší 16 let, univerzity byly zavřené. Rodičům, kteří by děti do škol odmítali poslat, hrozila pokuta. Další opatření, které švédská vláda přijala, byl zákaz všech akcí nad 50 lidí. Jinak ale život pokračoval normálně. Tegnell svůj plán konzultoval i se svým předchůdcem Johanem Gieseckem, který nyní působí jako konzultant pro zdravotnický resort.

Giesecke měl za úkol vytvořit model, kdy se daly znovu otevřít univerzity a vyšší ročníky středních škol. Tegnell, Giesecke a další experti si podle švédských novinářů vyměnili stovky e-mailů, ty ale z Tegnellova účtu zmizely. „Konverzace byly součástí pracovních debat s různými skupinami, nebyly tak důležité. Vymazal jsem je, protože jsem je nepovažoval za relevantní,“ vysvětlil Tegnell.

Troufalý plán uspěl? Švédové jsou prý blízko kolektivní imunitě, i za cenu úmrtí seniorů

Koronavirus ve Švédsku zabíjel hlavně seniory

Ekonomičtí odborníci vyzvedli, že Švédsko díky Tegnellovu plánu netrpí hospodářskou krizí jako ostatní země, přestože někteří lidé přišli o práci ve svém oboru, měli možnost si rychle najít dočasné zaměstnání jinde. Co je ale nepopiratelné, je fakt, jak těžce se koronavirus v zemi podepsal na starší generaci. Téměř polovinu ze všech obětí, to je v současné době 5787 osob, tvoří senioři.

Švédům se nepodařilo zvládnout šíření covidu-19 v domovech důchodců a v pečovatelských domech. Tegnell přiznal, že měli pro ochranu nejrizikovější skupiny udělat víc. Nechal se slyšet, že došlo „ke katastrofě“. Mnoha nakaženým důchodcům byl totiž podán morfin a ošetřovatelé je nechali zemřít místo toho, aby je odvezli do nemocnice. Zaměstnanci domovů to vysvětlovali tím, že nechtěli přetížit jednotky intenzivní péče. S přihlédnutím k Tegnellovým e-mailům švédský tisk řeší, zda se „ztrátou“ seniorů epidemiolog nepočítal.

Epidemiolog odmítá roušky

Tegnell čelí kritice i doma, vystoupila proti němu řada jeho akademických kolegů, kteří v otevřeném dopisu popsali „utrpení a zármutek Švédska“, nespokojení jsou i příbuzní zemřelých seniorů. I někteří švédští politici se vyslovili pro přijetí přísnějších restrikcí, jako je třeba nošení roušek. „Víme, že v zemích, kde se zvyšuje počet nakažených, jako je Španělsko, Belgie a další, platí nařízení o rouškách, a přesto případů přibývá,“ uvedl minulý týden Tegnell.