Středa 23. září 2020
Svátek slaví Berta, zítra Jaromír
Polojasno 25°C

Řada domácností „na suchu“ i nárůst spoření: Bankéři řeší chování Čechů za koronakrize

Autor: Markéta Mikešová - 
14. srpna 2020
05:30

Pandemie koronaviru neměla na peněženky Čechů až tak tvrdý dopad, jak se předpokládalo. Dvě třetiny domácností o žádné příjmy nepřišly, pouze omezily velké nákupy a začaly si více spořit. Nárůst vkladů dokonce bankéři označili za dramatický. Podle nich se Češi chovali překvapivě zodpovědně, i když stále vidí prostor na zlepšení. Nevylučují ale, že relativně dobrá situace je do určité míry způsobena pouhým štěstím, a varují, že na podzim může být vše jinak. Zmínili také problém dluhů.

Jak pandemie koronaviru ovlivnila finanční chování českých domácností, zkoumala v nedávném průzkumu Česká bankovní asociace (ČBA). Na začátku srpna se dotazovala 1100 lidí, zda se jejich peněžní situace vlivem nákazy a opatření vyhlášených státem proměnila. Výsledky jsou do jisté míry překvapivé.

Ukázalo se, že 60 procent domácností o žádný příjem kvůli koronaviru nepřišlo. Dalších 26 procent přišlo o část příjmů, ale stále nešlo o nic ohrožujícího. O půlku příjmů domácnosti přišlo 9 procent rodin a 4 procenta přišla o příjmy úplně. Mezi nejpostiženějšími lidmi byly osoby samostatně výdělečně činné, na ně ovšem také mířily první záchranné programy.

Ještě zajímavěji pak mohou působit jednotlivé kroky, které Češi během krize podnikli. ČBA na základě dat České národní banky podotkla, že došlo k nárůstu vkladů. Ten byl tak velký, že jej asociace označila za dramatický. „Myslím, že domácnosti byly vystrašené. Lidé začali více spořit. Nárůst je neuvěřitelný a velmi, velmi silný,“ uvedl hlavní poradce ČBA Vladimír Staňura.

Se spořením je to ale složité. Na jednu stranu lidem prospěje, že si něco ušetří, na druhou stranu se kvůli tomu nerozhýbe ekonomika, protože nedochází k utrácení. „Nevíme, jestli je to dobře, nebo špatně,“ komentoval Staňura nárůst zájmu o vklady. Posléze uvedl, že si lidé začali spořit pozdě – ideální situace by byla, kdyby do krize již přišli s finančním polštářem.

Zvýšil se také zájem o úvěry, což opět ČBA označila za něco, co nečekala. První měsíce sice byly slabší, ale od června došlo k „výbuchu“ – zájem byl v porovnání s předchozími lety rekordní. Podle asociace to má několik vysvětlení, jednak mimořádné nízké úrokové sazby, které se jen tak opakovat nebudou, a jednak očekávání, že bude zrušena daň z nabytí nemovitosti. To ještě zákonodárci neschválili, ale intenzivně o tom jednají.

Co se týče úspor, se kterými Češi do pandemie šli, tři čtvrtiny domácností si vystačily a neměly problém. Pokud si potřebovaly půjčit, nejčastěji se obracely na rodinu. „Právě pro situace, jako je výpadek příjmu, bychom stranou měli mít skutečně odložen alespoň šestinásobek měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat,“ zdůrazňuje Helena Brychtová, poradce ČBA pro finanční vzdělávání a spotřebitelské otázky.

Rozhodující bude podzim

Třetina Čechů si však z pandemie žádné finanční poučení neodnesla, ukázal průzkum. Nakládání se svými penězi nehodlá nijak měnit. Oproti tomu 66 procent Čechů uvedlo, že se do budoucna více zamyslí. Brychtová v tomto kontextu opět zmínila spoření, jelikož není jisté, co přinese podzim. Že je situace mezi českými domácnostmi relativně dobrá, může být podle ní způsobeno pomocnými programy státu.

Jenže ty brzo skončí. Až na podzim tak bude podle odbornice možné hodnotit, jaké jsou skutečné finanční dopady pandemie v Česku. Brychtová je také opatrná s chválou směrem k českým domácnostem – to, že ve většině případů nepřišly o příjmy, je podle ní určitou mírou pouhé štěstí. Ukazuje to rovněž, že zaměstnavatelé nechtěli lidem snižovat mzdy a své pracovníky drželi, dokud mohli.

Šéf dluhové poradny: Lidé volali i kvůli ošetřovnému

Další velkou otázkou bylo, jak pandemie ovlivnila dlužníky. ČBA upozorňuje, že většina lidí začne svou situace řešit velmi pozdě, protože s dluhy je spojené značné stigma. „Hrozně těžce se nese, když úvěry nezvládají (…) i když cítí předluženost, nechtějí to řešit s odborníky,“ upozorňuje Brychtová.

„Chceme apelovat na to, aby lidé, když se dostanou do potíží, ať už to bude v důsledku toho, že teď skončí některá ta ochranná opatření, tak aby ty problémy začali řešit rychle,“ říká odbornice a dodává: „Pomocníci tady jsou, jsou velmi často i na straně bank, jde jen o komunikaci. I banky si byly moc dobře vědomy toho, co krize může přinést, proto reagovaly rychle a stejně budou reagovat v normálních obdobích, kdy krize není. Jejich zájmem je, aby ekonomika běžela, ne aby se lidé dostávali do problémů.“

Podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni (PFT), ale k nárůstu dotazů týkajících se dluhových problémů během pandemie na jeho lince nedošlo. Dokonce narostl počet zpracovaných oddlužení. Přesto lidé kvůli koronaviru volali.

„Musím říct, že v první fázi vývoje epidemie, někdy v únoru až březnu a dubnu, to byli mnohdy klienti, kteří se nás ptali na věci, které nejsou v oblasti našeho řešení. To znamená, ptali se na ošetřovné, ptali se na věci, které spadají do kompetence úřadu práce, jak se mohou zaregistrovat do evidence nezaměstnaných, když na úřadu práce jim nikdo neodpovídal,“ popsal Šmejkal.

„Takže my jsme svým způsobem nahrazovali kapacitu nefunkčních státních orgánů v oblasti pomoci v sociálních problémech, ale zhruba od toho května silně narůstá právě počet našich klientů, kteří chtějí řešit splátky, a to jak těch, kteří uvažují, že by si je odložili, tak těch, kteří si je nechtějí odložit, ale mají problém s tím, aby dostáli,“ uvedl dále.

Rovněž podle něj přibývá dotazů na řešení situace klientů, kteří mají nestandardní typy příjmů. Nacházejí se obvykle v menších regionech a jde o dělnické pozice, profese v restauratérství a obecně v turistických službách.

Máte problém s dluhy? Můžete se bezplatně poradit na Zelené lince: 800 722 722 (v provozu každý pracovní den od 8 h do 17 h).

Video Rektorka Nerudová: Na důchody bude vždycky. Co ale jiné věci? Krize musí být impulsem k reformě - Markéta Volfová, Lukáš Červený

krapotkin ( 14. srpna 2020 12:41 )

Peněženku nemusíš, ale její obsah ano. Protože ANO, líp už bylo a Babišova tlupa loupežníků začíná krást kde se dá.

aeraluna ( 14. srpna 2020 09:22 )

Když vidím v tv strejdu Babišů jak si svou na jazyk šlapavou češtinou cintá pentli o tom, že se lidé nemusí bát utrácet, tak mám cukání peněženku zakopat opravdu hluboko...

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud