Češi šetří na horší časy. Analytici: Kvůli krizi rostou úspory i odklady splátek

Autor: ČTK - 
1. června 2020
13:39

Vláda, podnikatelé i občané šetří na horší časy, vyplývá podle analytika České bankovní asociace Miroslava Zámečníka z dubnové statistiky České národní banky o vývoji úspor. U vývoje depozit se tak krize již do statistik ČNB propisuje, protože úspory rostou. Není to překvapivé, šetření a tvorba finančních rezerv je logickým průvodním jevem zejména na počátku krize, dodal. Češi vedle toho žádali častěji i o odklady splátek.

Od ledna do konce dubna stouply podle bankovní statistiky ČNB zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun. „Ukazuje se, že domácnosti se chovaly přesně podle učebnic. Ty, jimž to finanční situace dovolovala, se snažily splácet svoje spotřebitelské půjčky a zároveň posílit svoje rezervy,“ uvedl Zámečník. Nelze ale podle něj přehlédnout, že situace domácností je velmi diferencovaná a nemalé procento z nich již pociťuje akutní nedostatek peněz.

Od ledna do konce dubna stouply zůstatky na účtech podniků vlastněných tuzemskými investory o 32 miliard korun, a přes rostoucí finanční tlak se zvýšily i v dubnu, byť jen o 4,7 miliardy korun. „Opačný trend můžeme sledovat u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž depozita za duben téměř o 11 miliard korun poklesla,“ podotkl Zámečník.

Zásoba hotovosti na účtech vlády rekordně stoupla. Jen u takzvaných ‚ústředních vládních institucí‘ (kam patří například ministerstva a další ústřední úřady nebo veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce) činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun.

„To v přepočtu představuje ekvivalent téměř dvanácti procent ročního HDP České republiky,“ upozornil Zámečník. Jde o podle něj logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů.

O odklad splátek požádalo banky přes 300 tisíc lidí

Ještě před účinností zákona o odkladu splátek dostaly a vyřídily zhruba 230.000 žádostí o odklad splátek. Od 17. dubna, kdy začal platit zákon, do konce měsíce, obdržely banky dalších 80.000 žádostí od klientů, kteří si přáli odložit své splátky od května. V květnu se počet žádostí o odklad výrazně snížil. Přišlo dalších 35.000 žádostí.

Banky odhadují, že odklad se týká zhruba desetiny jejich klientů s úvěry. Poměr žádostí zůstal od jejich posledního průzkumu nezměněn, tedy dvě třetiny žádostí se týkaly spotřebitelských úvěrů, čtvrtina hypoték a zbylou desetinu tvoří úvěry podnikatelům.

Většina žadatelů požadovala odklad o šest měsíců. Nyní je přísun žádostí již malý. Za celý sektor jde o několik tisíc žádostí denně, u větších bank o nižší stovky, u menších bank o jednotky až desítky. Banky vyřizovaly a vyřizují všechny žádosti obratem. Využívaly přitom často tzv. robotů neboli automatizované zpracování žádostí. Maximální lhůty pro vyřízení byly do tří dnů.

Pokud banky žádost o odklad nevyřídily, byly to žádosti, které nesplnily podmínky zákona. Většinou šlo o podmínku, že žadatel nesměl mít v rozhodný den, 26. března 2020, svůj úvěr po splatnosti déle než 30 dní. Dalším důvodem zamítnutí bylo, že žádost o odklad nebyla úplná. Banky hlásí, že takových žádostí bylo do jednoho procenta ze všech podaných.

„Odklad splátek z iniciativy bank, ministerstva financí a vlády je užitečným nástrojem a pomocí, která je ku prospěchu všech zúčastněných,“ uvedl poradce asociace Vladimír Staňura.

Na konečné vyhodnocení je podle něj zapotřebí vyčkat na závěr roku, kdy v listopadu mají všichni s odloženými splátkami zase začít splácet. Upozornil na to, že v době odkladu splátek podle statistik ČNB objemy hypotečních úvěrů zůstávají vysoké a objemy spotřebitelských úvěrů vykazují jen malý pokles v řádu několika procent.

Video Schillerová o Pětadvacítce a penězích krajů a obcí: Je fér, aby se taky podílely, čerpají ze sdílených daní. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud