Statistiky ukázaly: Na chřipku se umírá víc! Druhá vlna ale může s čísly zamíchat, upozorňuje hygienik
Smrtící koronavirus? Opravdu? Počty zemřelých v Česku za prvních 14 týdnů roku podle statistik nijak zvlášť nevybočují z průměru, přestože si covid-19 připsal už 319 obětí. To na běžnou sezonní chřipku umírá u nás pětkrát více lidí. Jenže neradujme se předčasně! Podle expertů čísla mohou ještě naskákat, pokud dorazí 2. vlna epidemie.
Česko si díky včasným a účinným opatřením vede více než dobře. Na covid-19 nebo v souvislosti s ním zemřelo 319 lidí (k 30.5. 2020). To nás s 0,24 úmrtí na jeden milion obyvatel řadí ke státům, které si s epidemií velmi dobře poradily.
Statistiky hlásí klid
Potvrzují to ostatně také týdenní data o počtu zemřelých Českého statistického úřadu. Ta evidují všechny případy úmrtí zatím jen za prvních 14 týdnů letošního roku, a neodrážejí tak ještě všechny zemřelé na koronavirus – první případ Česko zaznamenalo 22. března. Oproti stejným obdobím roku však nijak nevybočují. Každý týden umíralo v průměru přes 2,2 tisíce lidí.
Jako chřipka
V souvislosti s chřipkou přitom v Česku každoročně umírá na 1500 lidí. Na celém světě je to pak mezi čtvrt-a půlmilionem, k čemuž už se podle epidemiologa Romana Prymuly (56) covid-19 přiblížil. „Celosvětově je na 400 tisíc mrtvých, takže je to na úrovni chřipky,“ řekl Prymula.
Také soudí, že se u nás podařilo počty obětí koronaviru snížit díky včasným opatřením. Na bouchání šampusu je ale ještě brzo. „Pokud bude druhá vlna, tak to číslo (mrtvých – pozn. red.) bude jinde. Ale nevěřím, že by dosáhlo mnohatisícových hodnot jako jinde,“ dodal Prymula.
Co mají společného?
Covid-19 a chřipku spojuje ještě jedna věc. Totiž ta, že nikdy je nelze jednoznačně uvést jako příčinu úmrtí, a počty obětí tak nemusí být přesné. „K úmrtí totiž dochází obvykle na jinou primární příčinu (např. selhání srdce) a chřipka bývá na úmrtním listu uváděna jako druhotná příčina nebo ani uvedena být nemusí, a tedy ve výkazech se již neobjeví,“ uvádí Jan Kynčl z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Také v případě úmrtí na covid-19 se oběti evidují tak, že zemřely buď přímo na tuto nemoc, nebo v souvislosti s ní.
Britové se ptají: Opravdu jsme nejhorší?
S téměř 37 tisíci oběťmi má 68milionová Velká Británie druhý nejvyšší počet mrtvých v souvislosti s covid-19. Více lidí na tuto nemoc zemřelo jen v pětkrát početnějších Spojených státech, a to téměř 100 tisíc. Jenže Britové se ptají, opravdu jsme na tom tak špatně? Podle Jasona Okea z Univerzity v Oxfordu to tak být nemusí a záleží na mnoha proměnných.
Zejména proto, že epidemie ještě nevymizela, a tak »sčítání mrtvých v 1. poločase« nelze považovat za směrodatné. Navíc v Británii se úmrtí počítají tak, že oběť byla pozitivně na koronavirus testována. V jiných zemích, například v Belgii, se započítávají i úmrtí s podezřením na covid-19, čísla tam tak mohou být ještě vyšší. „Také musíme zohlednit velikost populace dané země, její hustotu, a také její věkové složení, což také může údaje významně ovlivnit,“ řekl deníku Daily Mail Oke s tím, že například Londýn či New York budou očividně epidemií více zasaženy než odlehlé oblasti kdesi v Norsku.
A výkřiky kdo zemřel na Covid a kdo ne, kolik pitev se udělalo, aby se zjistilo kdo na co zemřel? Promořujeme a promořujeme... Napsalo se už kolik školek a škol je uzavřených od té doby co se otevřeli? Ne. Občas nějaká vlaštovka, zase aby lidi věděli, že teda někde něco jo nebo něco unikne..
no tak to tvrdil zase kolega Prymula, Vojtěch, Babiš, Hamánek (ten byl úplně v předstírané panice, třesoucí se na pocit moci nad národem), že tenhle další jen vir je vyložený zabiják.
Přitom Prymula ví, kolik lidi jen DENNĚ zabije u nás jen taková rakovina.. Čili to považuji za účelové od člověka, který je lékař. Ti ostatní tři se na té tvorbě paniky jen svezli každý s vlastními zájmy..