„Chodíš do práce, nakazíš rodinu!“ vyčítal agresor ženě. Co udělal virus s domácím násilím?

Autor: ula - 
18. května 2020
05:30

Vyšší počet případů domácího násilí v době pandemie zaznamenala každá země, včetně Česka. Neziskové organizace, které poskytují pomoc a poradenství obětem domácího násilí, přicházejí s prvními počty hovorů na krizové linky. A také odhalují problémy, kvůli kterým oběti hledaly pomoc. Podle Bílého kruhu bezpečí převažovaly obavy spojené s nákazou. Muž například vytýkal ženě, že chodí do práce a nakazí rodinu, jiný muž byl agresivní, protože nemohl podnikat. Zároveň byl problém nečinnost některých státních institucí a soudů.

Podle Hany Stelzerové z České ženské lobby se zkušenosti organizací, které pomáhají obětem násilí, liší. Některé zaznamenaly nárůst, jiné pokles.

„Přesná data v Česku zatím chybí. Nouzový stav v neděli skončil a jaká je reálná situace se dozvíme až později. Nižší počet hovorů, které hlásí některé organizace zřejmě souvisí s tím, že jsou oběti zavřené doma s agresorem a je pro ně obtížné vyhledat pomoc. Obecně lidé v takové situaci potlačí potřebu danou situaci řešit a snaží se počkat na příhodnější dobu. Bohužel v některých případech může být již pozdě,“ upozorňuje Stelzerová.

Jaroslava Chaloupková z organizace ACORUS uvedla, že masivní nárůst hovorů jejich linka nezaznamenala.

„Zatímco v prvních dvou týdnech (za období 16. 3. - 16. 4. 2020)  jsme konzultovali 72 příběhů domácího násilí, v následujících dvou týdnech už se jejich počet vyšplhal na 129. Mezi prvním a druhým poločasem nouzového stavu je zřetelný nárůst případů domácího násilí, a to o téměř 80 procent,“ řekla Blesk Zprávám Markéta Vitoušová vedoucí poradny Bílého kruhu bezpečí Praha (BKB Praha)

„V ROSE se oproti loňskému roku za současné období (od 13. 3. do současnosti) zvýšil počet volajících na dvojnásobek a čas hovorů je trojnásobný,“ řekla Zdena Prokopová z ROSY.

Agrese ze strachu z bankrotu i strach z vlastního syna

„V prvním měsíci nouzového stavu se ‚problém koronavir‘ objevil v každém desátém hovoru, s postupem času měl však klesající tendenci,“ uvedla Vitoušová za BKB s tím, že u klientek převažovaly obavy spojené s nákazou.

„Dcera nechtěla přivolat policii k domácímu násilí páchaném na její matce, protože se bála, že by ji mohli policisté nakazit. Další klientka - seniorka nevěděla, jak zabránit návštěvě syna. Bála se, aby ji nenakazil,“ přibližuje některé případy Vitoušová.

Další žena hledala pomoc, protože jí muž vytýkal, že chodí do práce, a ohrožuje tak rodinu. Navíc ji neustále nepříjemně nutil k dezinfekci.

Nešlo jen o obavy z nákazy. Na domácí násilí působí i další dopady nouzového stavu. „Žena se bála, protože jim vždy s řešením napětí ve vztahu pomáhá psycholog, ale ten je nyní nedostupný a soužití se zhoršuje. Jindy šlo o vzrůstající agresivitu muže, který aktuálně nemůže podnikat a bojí se bankrotu,“ vysvětlila Vitoušová.

Nečinnost soudů a vymáhání styku s dětmi

Podle Jaroslavy Chaloupkové z ACORUSu klientky řešily a řeší dopady opatření, které prohloubily jejich problémy.

„Klientky řeší hlavně ekonomické dopady opatření, obavy ze ztráty zaměstnání, ztrátu zaměstnání a nemožnost zajistit pro sebe a děti základní potřeby. V kontextu toho, co zažily či stále zažívají, to vše klade velké nároky na jejich psychický stav,“  vysvětluje Chaloupková.

Problémem byla i nečinnost některých institucí, zejména soudů, kdy byla pozastavena některá jednání a řízení týkající se nejen opatrovnických sporů, ale i trestních věcí a třeba také neplacení výživného.

„Projevil se vyšší tlak na komunikaci s násilnými partnery ohledně kontaktů s dětmi a vzrostl počet předběžných opatření na vymáhání styku s dětmi, který byl před tím veden např. formou asistovaných setkání,“ řekla Blesk Zprávám Chaloupková.

V jiných státech pomohla Istanbulská úmluva, tvrdí organizace

Česká ženská lobby už se delší dobu angažuje v přijetí tzv. Istanbulské úmluvy, která by měla zlepšit prevenci násilí na ženách a domácího násilí a pomoci obětem. Úmluva má ovšem řadu kritiků a v Česku nebyla ještě přijata.

„Ve státech, kde je Úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí ratifikována, se její opatření ukázaly v době pandemie jako velmi efektivní. Zde je domácí násilí považované za marginální a situace obětí jsou řešeny pouze individuálně, nikoliv jako systémový problém. V době pandemie je pomoc obětem ztížena s ohledem na bezpečnostní opatření, jako je dostupné testování pro oběti, které vyhledají pomoc azylového ubytování, apod.,“ myslí si Hana Stelzerová.

Nebuďte lhostejní, přivolejte pomoc

Neziskovky Čechův vzkazují, aby nebyli lhostejní a v pokud by měli dojem, že je někdo v jejich okolí ohrožen, aby přivolali pomoc, protože tím mohou zachránit život, a to nejen v době pandemie.

„Bohužel i v důsledku domácího násilí ročně zemře rukou násilného partnera několik desítek žen“ řekla Zdena Prokopová z ROSY.

„V době pandemie, nouzového stavu, kdy jsou oběti více se svými trýzniteli doma, stoupá riziko násilí, proto je velmi důležité, aby i veřejnost věděla, kam případně lze danou osobu odkázat, a aby byly v dostatečném  množství například utajené azylové domy s komplexní pomocí pro oběti domácího násilí. V současné době fungují v celé ČR pouze tři utajené specializované azylové domy pro ženy, oběti domácího násilí, což představuje 90 lůžek,“ dodala Prokopová.

Jste obětí domácího násilí nebo máte pocit, že máte ve svém okolí oběť násilí? Obraťte se na některé z těchto organizací. Některé už obnovují přímé konzultace:

SOS linka ROSA: 602 246 102 a 739 709 764 (v době od pondělí do pátku od 9:00 do 18:00) a pevná linka 241 43 24 66.

Non stop bezplatná linka pro oběti domácího násilí 116 006

Linky organizace proFem najdete zde.

ACORUS nonstop linka: 283 892 772   

Video Přála jsem si umřít, říká Daria, kterou týral manžel. Odešla od něj a nyní pomáhá obětem domácího násilí. - Andrea Ulagová, Jan Jedlička

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud