Cestovky nabízí Lex voucher bezprávně, varují klienti i právník. Víme, na co máte nárok
Množí se případy, kdy se cestovky odvolávají na nový zákon Lex voucher a ve velkém nabízejí místo navrácení peněžité částky poukazy. Mnohdy ale protiprávně, jako se to stalo i Tereze. Ta zájezd stornovala podle Všeobecných obchodních podmínek a dle paragrafu 2533 - měla tak dostat ze zákona do 14 dnů zbytek peněz zpátky. To se ale nestalo, CK se brání novým zákonem. Ten se ovšem vztahuje na úplně jinou situaci. Blesk Zprávy se ptaly právníka, jak se lidé mohou bránit.
Tereza měla na konci dubna odletět na vysněnou dovolenou do Egypta. Pak ale nastala pandemie koronaviru a ona se raději zavčasu pokusila zájezd stornovat. Před více než měsícem, 22. března, s CK Exim tours ukončila smlouvu. Postupovala podle Všeobecných obchodních podmínek (VOP), což znamená, že si z již uhrazených 54 tisíc nechala strhnout stornopoplatek, který činil 16 tisíc korun, a smlouva tím zanikla. Tedy alespoň v tento proces doufala.
Jenže vše probíhalo jinak. Žádné peníze nepřišly, byť Tereza postupovala podle VOP, které upravuje občanský zákoník v paragrafu 2533. Podle těchto kritérií jí měla cestovka do 14 dnů poslat částku ochuzenou o stornopoplatek, tedy více jak 37 tisíc korun.
Odpovědí na urgence jí byly omluvy, že účtárny nestíhají vyřizovat všechny pohledávky. Po více jak měsíci pak ženu čekal šok. „V návaznosti na nově schválený zákon Parlamentem České republiky o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu ukládá tento zákon právo vystavit na zbylou částku poukaz,“ odpověděl Tereze zaměstnanec cestovky.
Toto jednání je ale protizákonné, jak Blesk Zprávy zjistily po prozkoumání tzv. Lex voucher a po konzultaci s právníky. V zákoně podepsaným prezidentem Milošem Zemanem 20. dubna je totiž jasně vepsáno, že CK mohou voucher místo peněz poskytovat pouze v tom případě, že zákazník nebo samotná CK odstoupí od smlouvy podle paragrafu 2535 a 2536 občanského zákoníku - tedy zjednodušeně kvůli zásahu vyšší moci.
Stejně tak mluví i ministerstvo pro místní rozvoj, které tento zákon přineslo. „Pokud zákazník odstoupí od smlouvy o zájezdu podle paragrafu 2533 občanského zákoníku, má CK právo požadovat odstupné. Přeplatek je pak povinna vrátit zákazníkovi bez zbytečného odkládání, nejpozději do 14 dnů, na tomto Lex voucher nic nemění (...) Není možné zákazníkovi místo vrácení platby snížené o stornopoplatky vydat poukaz,“ uvádí se v metodice vydané MMR k 30. dubnu.
Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj se příběhy, který má za sebou i Tereza, resort zabývá. „Ano, s takovými případy jsme se již bohužel skutečně setkali,“ uvedla Blesk Zprávám mluvčí resortu Veronika Vároši.
„V daném případě cestovní kancelář nemůže využít ochranné doby a vydat zákazníkovi poukaz na zájezd, neboť závazek ze smlouvy o zájezdu nezanikl z důvodu zásahu vyšší moci (pandemie onemocnění COVID-19) tak, jak předpokládá Lex voucher, ale rozhodnutím zákazníků a jejich odstoupením od smlouvy. Cestovní kancelář má jednoznačně povinnost vrátit uhrazené platby snížené o vyčíslené odstupné,“ dodává.
Advokátka: Obraťte se po krizi na soud
„Shrnu-li to, práva a povinnosti pro zákazníky a cestovní kanceláře plynoucí z tzv. Lex voucher, se vztahují pouze na (1.) zájezdy, (2.) s termínem zahájení v období od 20. 2. do 31. 8. 2020, (3.) kdy zákazník nebo cestovní kancelář od příslušné smlouvy o konání zájezdu odstoupila z důvodu šíření onemocnění koronaviru, přičemž (4.) pokud zákazník nespadá do shora uvedené výjimky a cestovní kancelář se rozhodne uplatnit ochrannou dobu, zákazník voucher na zájezd musí přijmout,“ shrnuje znění Lex voucher pro Blesk Zprávy advokátka Petra Fialová z advokátní kanceláře Fialová.
Důležité je také zmínit, že jsou poukazy chráněné proti úpadku. V případě, že by tak CK zkrachovala, dostanou klienti své peníze zpět. Dostanou je i po uplynutí ochranné lhůty 31.8.2021, pokud poukaz klient nevyčerpá.
„V případě zákazníka, který od smlouvy odstoupí z jiných důvodů, nebo odstoupí od zájezdu, který se má konat v jiném období, se Lex voucher neaplikuje. Voucher mu sice nabídnut ze strany cestovní kanceláře může být, ale zákazník jej nemusí přijmout,“ pokračuje Fialová.
„Pokud cestovní kanceláře nehodlají zákazníkovi vrátit jeho peníze, přestože na jejich vrácení má nárok, pak je nezbytné se obrátit na soud s žalobou. Toto s sebou ale samozřejmě nese zvýšené náklady v podobě minimálně úhrady soudního poplatku,“ doplnila advokátka.
Zákazník je podle zákona oprávněn do 3 měsíců od zániku smlouvy požádat cestovní kancelář o vydání poukazu na zájezd v hodnotě nejméně 10 procent zaplacených stornopoplatků. Cestovní kancelář je povinna vydat zákazníkovi poukaz na zájezd do 14 dnů ode dne, kdy o něj zákazník požádal.
Tereza není jediná, která podobnou situaci řeší. Na sociální síti lidé sdílí podobné příběhy. Stěžují si také na nedostatečnou komunikaci.
Exim: Primárně řešíme ohrožené osoby
Blesk Zprávy oslovily Exim tours, aby jim situaci vysvětlila. „Máme z března, kdy začala opatření, 150 tisíc klientů. To je více, než mají ostatní CK. Nyní ale primárně řešíme chráněné osoby, kterým musíme dle zákona vracet celou částku,“ uvedl mluvčí cestovní konceláře Petr Kostka.
Kostka tím naráží na výjimku v zákoně z pera ministryně Kláry Dostálové (za ANO). Lex voucher totiž říká, že poté, co CK vystaví klientům poukázku, si může určitá skupina lidí zažádat o peněžitou částku, a to v plné výši již uhrazených plateb. Jedná se o samoživitele, seniory nad 65 let, handicapované a o lidi, kteří po dobu více jak 30 dnů pocítí naprostý výpadek příjmu.
Podmínkou pro navrácení peněz je podle Kostky jen potvrzení, že daná osoba toto kritérium splňuje. „Budeme vyžadovat kopii průkazu OZZ, potvrzení od Úřadu práce, kopii těhotenského průkazu, potvrzení o odebírání mateřské od České správy sociálního zabezpečení, no a u věku nad 65 let je to celkem jasné,“ upřesnil Kostka.
Uznal, že co se týče komunikace s klienty, tak byla CK pomalejší. „Lidé se báli chodit do práci, pracujeme z domova a je to tak pomalejší. Nadále ale fungují call centra,“ řekl. Co se týče Terezina případu, chybu odůvodnil tím, že už měli většinu věcí připravených, ale následně jim do toho všeho „skočil“ nový zákon. Doplňuje také, že 99 procent klientů voucher přijímá.
Jistou podporu má Kostka i ze strany oslovené advokátky. „Problematika ohledně Lex voucher je velmi složitá a mnohdy ani samotné cestovní kanceláře neví, jak správně postupovat. Proto doporučuji nejdříve se pokusit vše řešit s danou cestovní kanceláří, ideálně požádat o vydání písemného (e-mailového) stanoviska cestovní kanceláře, proč a na základě čeho se rozhodla v konkrétním případě postupovat daným způsobem,“ uvedla pro Blesk Zprávy Fialová.
Tu Tereza má. Nejvíce ji i jiné klienty zaráží, že CK podkopala vlastní VOP a nedodržela závazek zaslat do 14 dnů peníze, které klientům náleží.
Cestovky i ministerstvo prosí o shovívavost
Mírnou zdrženlivost doporučuje i Česká obchodní inspekce (ČOI). „Doporučujeme především ze strany klientů nic nerušit, počkat na to, až nastanou „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti“ a dojít do té situace, že se zájezd neuskuteční a teprve pak se klientů týká vrácení všech částek zaplacených za zájezd (bez stornopoplatků), avšak ze strany klientů je tedy prioritní nerušit zájezdy předčasně (případné závazky vůči CK vyrovnat = doplatit) a počkat na datum zájezdu,“ uvedl Blesku mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Problémem nicméně je, že k odstoupení od smlouvy již došlo. Někteří klienti dokonce hlásí, že zájezd stornovali kvůli zcela jiným důvodům a peníze jim navráceny nebyly.
Fröhlich k tomuto dodává, že nevrácení částek je občanskoprávní spor, kde nemá ČOI žádnou pravomoc. Stejně jako Fialová tak uvádí, že v případě nedodržení závazků se mají lidé obrátit na soud kvůli tzv. bezdůvodnému obohacení. Je ale důležité, aby si člověk nastudoval, zdali je opravdu v právu, tedy zdali skutečně nespadá pod režim Lex voucher.
Obecně pro cestovní kanceláře platí to, co pro ostatní pandemií těžce zasažené podnikatele v cestovním ruchu. „Tyto podniky se nyní potýkají s akutním nedostatkem hotovosti, který byl vyvolán faktickým paralyzováním trhu, a často nejsou reálně schopny uspokojit všechny nároky klientů najednou v krátkém časovém horizontu. S případnou žalobou tedy doporučujeme spíše vyčkat na vývoj situace a to, zda a jak se vrátí provoz podniků, včetně jejich hotovostních toků, do normálního stavu,“ dodává pro Blesk Zprávy mluvčí MMR Vároši.
Mňa by zaujímalo, ako si tieto výnimky uplatníme my Slováci, ktorí sme uzatvorili zmluvy s českými cestovkami. My nemáme žiadne §208 a §209 podľa Zákonníka práce, lebo nie sme zamestnaní podľa českého zákonníka práce. Na nás sa teda LEx Voucher neuplatňuje? Na Slovensku takýto zákon totižto nemáme schválení.