Schillerová tasila bilion korun proti viru. Analytici: „Sliby a předvolební guláš“
Rozsah schválené vládní pomoci na obnovu ekonomiky postižené šířením koronaviru je z pohledu zaměření a rychlosti nedostatečný a samotný objem deklarované pomoci tak není příliš významný - shodli se na tom oslovení analytici. Přímá podpora by podle nich měla být mnohem vyšší, například v podobě odkladu DPH.
Ministerstvo financí v úterý večer informovalo, že celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun, tedy 21,5 procenta HDP. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun, samotným podnikům pak 56,1 miliardy především v podobě programu Antivirus. Záruky na úvěry činí 951,5 miliardy korun. Částku zpochybnila opozice, která ji označuje za nenaplněné sliby.
1,2 bilionu korun. Takový je součet našich dosavadních opatření na podporu české ekonomiky. Dělá to neuvěřitelných 20,7% HDP. To nás v mezinárodním srovnání řadí mezi země, které do záchrany svého hospodářství uvolňují naprosto nejvíce. pic.twitter.com/vUTW8IuZM5
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 21, 2020
„1,2 bilionu korun. Takový je součet našich dosavadních opatření na podporu české ekonomiky. Dělá to neuvěřitelných 20,7% HDP. To nás v mezinárodním srovnání řadí mezi země, které do záchrany svého hospodářství uvolňují naprosto nejvíce,“ uvedla přitom na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a přiložila i odpovídající tabulku, kde je oněch více než jeden bilion korun rozepsaných do jednotlivých položek.
Podle vyjádření ekonomů z občanské iniciativy KoroNERV-20 však Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky výrazně nižší částky než jiné členské státy EU. Vyzvali vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.
„V současné situaci není důležitá jen samotná výše deklarované pomoci, ale také rychlost či správné zacílení, aby se do ekonomiky dostaly finanční prostředky co nejefektivněji. A ačkoli tak samotné vládou zmiňované hodnoty nejsou v porovnání s HDP nízké, problémem je spíše rychlost a administrativní náročnost některých programů. Zejména záruční a uvěrové programy Covid narazily na kapacity Českomoravské záruční a rozvojové banky a prozatím svou funkci nesplnily tak, jak se očekávalo,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Z tohoto pohledu je tak podle něj do jisté míry irelevantní, s jakou výší záruk vláda nyní počítá, pokud se tyto peníze k firmám nedostanou dostatečně rychle.
Marek: Není vhodné míchat přímou podporu se zárukami
„Programy, které skutečně pomáhají, jsou v porovnání se zahraničím absolutně nedostatečné a podhodnocené. Je třeba plošnost a rychlost, nikoli selektivnost a formulářový armagedon,“ uvedl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Rozumné míře a způsobu podpory se blíží podle něj pouze program Antivirus, který ministerstvo zkopírovalo z Británie.
„Částky uváděné ministerstvem financí s přesností na stovky milionů sice působí dojmem hotové skutečnosti, ve skutečnosti však jde o předběžné odhady. Například skutečné celkové čerpání kompenzačních bonusů je zatím velmi nejisté, protože OSVČ o ně budou moci žádat ještě po řadu následujících týdnů,“ uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Podle něj je tak otázkou, zda uváděné sumy skutečně na účty postiženým firmám a domácnostem dorazí. „Půjde také o to, s jakým zpožděním se tak stane. Daný žadatel může sice částku skutečně nakonec dostat, ale až poté, co mu dojdou jeho rezervy a on se rozhodne svou ekonomickou aktivitu ukončit,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je efektivní podpora ekonomiky rozpočtovou politikou relativně nízká a pomalá. Zatímco peníze vynaložené na kurzarbeit, ošetřovné a kompenzace pro OSVČ podle něj do rozpočtové podpory patří, nákupy zdravotnického materiálu v zahraničí domácí ekonomiku přímo nepodpoří. „Zároveň není vhodné míchat přímou podporu se zárukami. Do seznamu opatření na podporu ekonomiky se dá zahrnout kdeco, důležité je, kolik peněz z veřejných rozpočtů se nakonec skutečně dostane k firmám a lidem,“ uvedl.
Podle hlavní ekonomky Heleny Horské jsou čísla představená ministerstvem „hausnumera, předvolební guláš“. „Česká vláda exceluje, je premiantem, ve slibech. Programy garance úvěrů jsou zatím fiaskem. Do přímé podpory jsou zahrnuty i částky určené k investicím, které ale v minulosti nebyly často využity, protože nebyly připravené projekty,“ uvedla. Dodala, že Rakousko, Slovensko či Německo poskytuje přímou, a tedy i rychlou pomoc ve větším rozsahu.
Na přímá rozpočtová opatření podle Horské ČR vydává 4,3 procenta HDP, zatímco Slovensko a Rakousko 4,4 procenta, a Německo dokonce 19,6 procenta HDP. Hůře jsou na tom Polsko a Maďarsko.
„Podpora domácích ekonomických subjektů by mohla být výraznější než to, co nově představilo MF. Výraznější ani ne tak ve smyslu objemu, ale struktury,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Přímá podpora totiž podle něj činí na základě údajů MF pouze zhruba 18 procent. Podpora by tak podle něj měla být vyšší především na příjmové straně v podobě daňových úprav tak, aby firmy měly dostatek likvidity a nedocházelo předčasně k druhotné platební neschopnosti.
Jak jednotlivé státy bojují s dopady pandemie na své ekonomiky a jak si mezi nimi stojí Česká republika? pic.twitter.com/YGIeYmVoiu
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 22, 2020
Bartoň upozornil, že tabulka ministerstva má dva primární problémy. „Započítává i programy, které nic nestojí, a jejichž užitečnost je nejistá. Státní garance za půjčky jsou lepší než pomoc žádná, ale jejich účinnost je nejistá v obou možných případech, které nastanou,“ uvedl. K odloženým daním uvedl, že je to lepší než nic, ale neřeší to fundamentální situaci daňového poplatníka. „Odpuštěné daně pak mají o něco lepší vliv na hospodářskou situaci,“ dodal.
