Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Učitelé: Děti nám chybí, neflákáme se. I rošťáci berou domácí učení vážně

Autor: ula - 
1. dubna 2020
06:05

Koronavirus v Česku přinesl do školství nevídané změny. Jedenáct dnů po potvrzení prvních tří případů nákazy se pro žáky a studenty zavřely všechny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy. Po vydání nařízení o omezení pohybu zůstala doma i velká část učitelů. Další vývoj záleží na znovuotevření škol. Děti nám chybí, shodují se učitelé, které Blesk Zprávy oslovily. Co vzkazují těm, kteří si myslí, že nic nedělají, a jak se dívají na plánované změny ministerstva školství?

Honza: Školou jsem žít nepřestal

Honza (29) je učitel druhého stupně na menší vesnické škole ve Středočeském kraji.

„Neučím na přímo, ale nedá se říct, že bych školou kvůli tomu přestal žít. Ano, změnila se forma, a samozřejmě i množství nároků, které na žáky kladu. Zůstává tu pro mě příprava úkolů v rozumném množství, jejich kontrolování, a hlavně individuální reflexe, a neustálé řešení různých, především technických problémů,“ řekl Blesk Zprávám Honza a pokračuje: „Naše škola sice nenajela na přímou výuku po internetu, pouze na zadávání a hodnocení úkolů přes Bakaláře, ale přesto je to práce víc než dost.“

Učitelé si již všimli, že je lidé na sociálních sítích kritizují, že v tuto dobu nic nedělají. „Pokud si někdo myslí, že si jen uděláme další volno, tak to rozhodně nehrozí. Naopak mi přijde, že se teď mnoho učitelů daleko více zamýšlí nad tím, jak s dětmi v této nezvyklé době pracovat,“ říká Jan. Sám doufá, že pandemie povede k celkové reflexi toho, jak školství v Česku funguje, včetně např. organizace školního roku.

Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční dva týdny po znovuotevření škol, maturity za tři týdny. Pod podmínkou, že se školy otevřou do 1. června, rozhodlo ministerstvo školství. Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. 

„Klidně didaktický test odpustit, či více zohlednit dosavadní známky, a naopak napsat sloh. Ten podle mě daleko více prokáže schopnosti, které studenti na střední škole nabyli. Pokud by se školy neotevřely, jsem pro posunutí na termín na přelomu srpna a září. Pro úplné zrušení pro jeden ročník úplně nejsem,“ myslí si o rozhodnutí Jan.

Eva: Zrušení slohu chápu

Eva (37) učí na střední odborné škole v Praze. „Děti mi chybí hodně, ta osobní interakce vě třídě mě na učení nejvíc baví a nabíjí mě energií narozdíl od současného stavu, kdy trávím nejvíc času nad maily, vzkazy, výkazy a tabulkami. Každý den jsem několik hodin na počítači a abych se odreagovala, šiju pro přátele a sousedy roušky,“ svěřila se Blesk Zprávám Eva.

Lidem, kteří kritizují učitele, vzkazuje: „Pro většinu učitelů je to nová situace, na kterou nebyli připraveni. Je těžké po pár dnech dělat nějaké závěry, ale moje zkušenost je taková, že ti učitelé, kteří to berou svědomitě, mají práce víc než kdy dřív, všechno se učí za pochodu, dělají to jak nejlépe umí.“

Podle vlády by měly maturitní didaktické vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat, a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky.

„Nechápala jsem, proč by měli didaktické testy vyhodnocovat neproškolení učitelé a jak by to mohlo proces zrychlit, navíc uprostřed zmatků, které by návrat do škol a plánování maturit způsobilo. Doufám, že zůstane u toho, že tyto testy bude vyhodnocovat CERMAT,“  říká k tomu Eva.

„Zrušení slohů chápu, je to velké zjednodušení, navíc když se v roce 2021 už stejně měly opravovat na školách a ne centrálně. Bohužel to i mnohým ublíží, protože je to část zkoušky, na kterou se dlouhodobě připravovali a jsou v ní lepší, než v jiných. Ale žádné řešení není v téhle situaci ideální,“ dodává učitelka. Jediné, co si neumí představit, je nahrazení maturitní zkoušky průměrem z vysvědčení.

„Smysl celé maturity je souhrn znalostí a dovedností za 4 roky studia, ne za jeden jediný rok. Navíc je jistě mnoho studentů, kteří v pololetí měli nedostatečnou nebo nebyli klasifikováni vůbec. Takoví pak nebudou mít šanci na dobrou známku, přestože od posledního vysvědčení na sobě tvrdě pracovali,“ uzavírá Eva. 

Pavel: I rošťáci to berou vážně

Pavel (58) učí odborné předměty na střední průmyslové škole v Ústeckém kraji.  „Většinu svého času věnuji vymýšlení žákovských tématických projektů a způsob jak je hodnotit.  A ano, chybí mi ten osobní kontakt s dětmi, moc. Učím rád. Strašně mě naplňuje, když vidím v jejich očích tu jiskřičku „…já to pochopil, já to vím“,“ svěřuje se Pavel.

Na své žáky je velmi pyšný. „Učím druháky, třeťáky a maturanty. A i ty největší rošťáci to berou naprosto smrtelně vážně a vypracované projekty odevzdávají. Jsou úžasní,“ dodává učitel.

„Osobně se pokusím, dle svého vědomí a svědomí, své žáky připravit k maturitě i v těchto ztížených nestandardních podmínkách tak, aby byli schopni ze sebe vydat maximum a necítili se hendikepovaně oproti předcházejícím ročníkům. Je otázkou, co nakonec bude. Přijmu jakékoli kroky, které se v tomto směru učiní,“ říká smířlivě Pavel k chystaným vládním krokům.

Markéta: Z učitelky UčíTelka

Markéta (33) učí prvňáčky na základní škole na Praze 10. „Aktuálně jsem v zápřahu na sto procent pracovní doby. Někdy i na sto padesát. Děti mi určitě chybí,“ řekla Markéta Blesk Zprávám s tím, že i to bylo důvodem, proč přijala práci v České televizi pro pořad UčíTelka.

„Je to v současné době jeden z hodně mála způsobů, jak můžu dělat svou práci se vším všudy, ač jen se třemi dětmi,“ pokračuje učitelka, která svou třídu rozhodně nezanedbává. Zároveň připouští, že u prvňáčků je tato situace složitější.

„U prvních tříd se nedá nechat děti “jen opakovat„, protože by se do konce roku měly naučit číst a psát. Počítání se případně nějak dožene i ve druhé třídě, ale to čtení a psaní jen hodně těžko. Pro děti, které chtějí dělat jen to “nutné minimum„ stačí napsat stránku v pracovním sešitě na dodělání, ale pro ty, které to baví, a těch je v podstatě většina, připravuji další dodatečné materiály, scanuji, různé návody na výrobky z papíru, postupy k domácím pokusům na prvouku, online poradnu pro rodiče a tak dále,“ vyjmenovává Markéta.

Markéta v pořadu UčíTelka Markéta v pořadu UčíTelka | Reprofoto ČT

Diskuze o učitelství tu podle ní budou vždy a budou vždy ostré. „Na jedné straně jsou lidé, kteří mají dojem, že učitelé mají pracovní dobu čtyři hodiny denně, pak popadnou kabelku a jdou domů. Na druhé straně lidé, kteří učitele obdivují, protože uznávají, že by to sami nikdy nezvládli. V učitelství platí to, co v mnoha jiných zaměstnáních: Pokud to člověk chce dělat dobře, mnohdy mu na to nestačí ani dvojnásobek běžné pracovní doby, která je mimochodem 8 hodin denně, stejně jako v jiných zaměstnáních,“ vysvětluje učitelka.

Markéta podle svých slov respektuje názor, že školy by se měly otevírat mezi posledními. „Děti jsou často bez příznaků, ale nemoc můžou přenášet. Dětí ve školách i ve třídách je zkrátka moc. Osobně mě to mrzí, protože škola bez dětí je smutná a mrzí mě, že nemůžu dělat velkou součást práce, kterou mám ráda,“ uzavírá učitelka prvňáčků.

Video  Ministr a odbornice o zavřených školách kvůli koronaviru. Co mají dělat rodiče?  - Markéta Volfová, Jaroslav Šimáček, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa