Další smrtící virus z Číny? Muže tam zabil hantavirus, řádil i v Česku
Zatímco Evropu i zbytek světa decimuje koronavirus, objevuje se v Číně, odkud se covid-19 rozšířil, zřejmě další smrtelná nemoc. Muž z Číny s pozitivním testem na hantavirus zemřel po cestě do práce v autobuse. Hantavirus se šíří hlavně močí, stolicí a slinami hlodavců. Má ale částečně podobné příznaky jako koronavirus. Těmi jsou únava, horečka a bolesti svalů, bolesti hlavy, závratě, zimnice a břišní potíže. Pokud se neléčí, může způsobovat kašel a dušnost. Některé druhy hantaviru se objevily v minulosti v Evropě i v České republice. Pacienty se ale podařilo vyléčit.
Evropa a Amerika svádí boj s novým typem koronaviru, který způsobuje smrtící nemoc covid-19, některé kouty světa už si začínají všímat nebezpečného viru z jiné skupiny. Jde o vir ze skupiny hantavirů, ty se obyčejně objevují u hlodavců. Koronavirus, který už se rozšířil na všechny kontinenty kromě Antarktidy, zřejmě původně pochází od netopýrů.
Smrt v autobuse
Čínská média nedávno informovala, že zemřel jeden čínský občan nakažený hantavirem. „Při cestě zpět do provincie Šan-tung zahynul v pondělí člověk z provincie Yunnan. Jel do práce autobusem,“ napsat The Global Times.
A person from Yunnan Province died while on his way back to Shandong Province for work on a chartered bus on Monday. He was tested positive for #hantavirus. Other 32 people on bus were tested. pic.twitter.com/SXzBpWmHvW
— Global Times (@globaltimesnews) March 24, 2020
Přesnou příčinu smrti lékaři neuvedli. Není jasné, jakou nemoc přesně hantavirus muži způsobil.
Virus se přenáší močí, výkaly a slinami hlodavců a jiných zvířat. Člověk ho může chytit například tak, že si sáhne na ústa nebo do nosu po manipulaci s povrchem kontaminovaným močí, trusem nebo slinami hostitele. Stejný problém může nastat při snězení jídla, které nějaký hlodavec takto kontaminoval. Virové částice se ale podle odborníků mohou pohybovat i ve vzduchu.
Příznaky podobné koronaviru
Nemoc, kterou tento hantavirus způsobuje, by se mohla podobat jednomu již známému onemocnění. V Americe hantavirus způsobuje nemoc zvanou plicní syndrom hantaviru. Ta může být smrtelná. Podle amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí se ale alespoň tento typ nepřenáší z člověka na člověka.
Mezi příznaky této nemoci patří únava, horečka a bolesti svalů. To zejména na stehnech, zádech, bedrech a méně často na ramenou. Lidé také mohou pociťovat závratě, bolesti hlavy, zimnici, zvracení a zažívat průjem a bolesti žaludku.
Po čtyřech až deseti dnech se u člověka může rozvinout dušnost, kašel a plíce se mohou naplnit tekutinou. Jeden pacient americkému centru pro kontrolu a prevenci nemocí řekl, že cítil, jako by měl „těsný pás kolem hrudi a polštář přes obličej.“ Děsivé je množství lidí, kteří onemocnění podlehnou, to je až 38 procent. Někde ale umírá až polovina pacientů.
Objevil se už i v Česku
Druhou možností je, že tento hantavirus bude způsobovat krvácivou horečku a problémy s ledvinami. „V Asii a v Evropě (včetně ČR) způsobují hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS) projevující se horečkou, trombocytopenií s krvácivými projevy a selháním ledvin,“ konkretizuje Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Podle typu viru se smrtnost pohybuje mezi 0,5 až 10 %.
Česká republika se se zvýšeným výskytem hantavirózy potýkala v lednu a únoru. Důvodem bylo prý přemnožení hlodavců. „Vyšší riziko nákazy se pojí s prací na poli a v lese,“ uvedla v únoru v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.
Podle tamní expertky Marty Heroldové jsou v rizikové skupině i lidé postižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. „Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy,“ popsala Heroldová.
Ochranou před hantaviry je prevence. Člověk se nakazí nejčastěji vdechnutím prachu či aerosolu kontaminovaného exkrementy hlodavců. Z člověka na člověka se ale za normálních okolností ani tento vir nešíří. Ve Slezské nemocnici v Opavě v lednu hlásili, že za posledního půl roku léčili šest pacientů s nebezpečnou hantavirózou.
V minulých letech přitom nemocnice obvykle zachytila jeden případ za rok až dva. „Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky,“ řekl primář infekčního oddělení Petr Kümpel.
Onemocnění se nejprve projevuje jako chřipka s teplotami a bolestmi hlavy či svalů. Později pacientovi klesne tlak, je malátný a nakonec jsou poškozeny ledviny. Člověk močí jen málo, moč se zadržuje v organismu. Posléze se situace změní a pacient naopak začne vylučovat značné množství moči. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů a onemocnění může skončit i smrtí.
Nejohroženější bylo tenkrát Olomoucko, Opavsko a Zlínsko. Smrtelný průběh je však v Evropě dosud vzácný. Na výzkumu nemoci spolupracovaly Ústav ekologie lesa, který spadá pod lesnickou a dřevařskou fakultu, a Zdravotní ústav v Ostravě. Výskyt nákazy souvisel se změnou klimatu a vyšší frekvencí semenných let, kdy plodí víc semen, což se následující rok projeví přemnožením lesních hlodavců. „To byl i případ loňského roku, kdy se po semenném roce 2018 přemnožili nejen lesní hlodavci, ale i hraboš polní,“ uvedla Marta Heroldová z ústavu.
KEŽ BY TEN VIRUS FAKT EXISTOVAL A KÉŽ BY ZABIL VŠECHNY Z VLÁDY A JEJICH PODPORAVATELÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!