„Chorobu na člověka přenášejí hlodavci, zejména myšice lesní a myšice temnopásá, ale také hraboš polní a norník rudý,“ uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Mendelu. Nejvíce ohroženou oblastí je severní Morava a Slezsko, konkrétně Olomoucko, Opavsko a Zlínsko.

Riziko nákazy je největší nyní

Zvířata vylučují virus močí, stolicí a slinami. Člověk je pak infikován náhodně aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Pacient se tak může nakazit v přírodě i doma. Odborníci upozorňují, že riziko nákazy je větší v zimě, kdy se hlodavci a zejména myšice stahují k lidským obydlím, do chat, seníků a člověk tak s nimi snadněji přijde do kontaktu.

Nemocný musí do nemocnice

V případě onemocnění je často nutná hospitalizace a podpora základních tělesných funkcí jako je třeba napojení na umělou ledvinu. Ochrana spočívá především v prevenci. „Největšímu riziku nákazy jsou vystaveni lidé v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, trampové a táborníci, ale i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy,“ upřesnila Marta Heroldová.

Mapa ukazuje, kde se onemocnění hantavirózou vyskytlo, a tedy, kde jsou ohniska možnosti nákazy (DOBV – D přenášen myšicí lesní a DOBV-K myšicí temnopásou). Hvězdička je pacient, trojúhelník je hlodavec.
Autor: Mendelova univerzita

Hantaviróza je vzdálená příbuzná eboly

Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od ní přenosná z člověka na člověka. Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1978 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný.