8°C
„Chorobu na člověka přenášejí hlodavci, zejména myšice lesní a myšice temnopásá, ale také hraboš polní a norník rudý,“ uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Mendelu. Nejvíce ohroženou oblastí je severní Morava a Slezsko, konkrétně Olomoucko, Opavsko a Zlínsko.
Riziko nákazy je největší nyní
Zvířata vylučují virus močí, stolicí a slinami. Člověk je pak infikován náhodně aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Pacient se tak může nakazit v přírodě i doma. Odborníci upozorňují, že riziko nákazy je větší v zimě, kdy se hlodavci a zejména myšice stahují k lidským obydlím, do chat, seníků a člověk tak s nimi snadněji přijde do kontaktu.
Nemocný musí do nemocnice
V případě onemocnění je často nutná hospitalizace a podpora základních tělesných funkcí jako je třeba napojení na umělou ledvinu. Ochrana spočívá především v prevenci. „Největšímu riziku nákazy jsou vystaveni lidé v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, trampové a táborníci, ale i lidé stižení povodněmi, jejichž obydlí byla zasažena vodou kontaminovanou výkaly a močí hlodavců. Přibližně pětkrát častěji onemocní muži než ženy,“ upřesnila Marta Heroldová.
Hantaviróza je vzdálená příbuzná eboly
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od ní přenosná z člověka na člověka. Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1978 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný.
