Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pro třetí dávku vakcíny proti covidu-19 si zatím přišlo přes 7400 lidí z asi 40.000 očkovaných, kteří na ni mají nárok. Zájem je zatím hlavně mezi zdravotníky. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Posilující dávku vakcíny odborníci doporučují po osmi měsících od ukončeného očkování.

Tarifní platy zdravotníků podle zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) porostou příští rok o šest procent lékařům a zdravotním sestrám a o 1400 korun měsíčně pracovníkům s nižšími příjmy. ČTK to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a na webu ČLK o tom informoval prezident Milan Kubek. Celkově úhrady jednotlivým segmentům zdravotní péče vzrostou o sedm procent, tedy asi o 11 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví dohodu nepotvrdilo.

Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy navíc navyšovaly i odměny, které dostali kvůli epidemii covidu-19. Odbory a komora tak argumentovaly tím, že reálné příjmy zdravotníků budou bez dostatečného zvýšení i vzhledem k rostoucí inflaci nižší než loni.

V kauze fiktivních žádostí o vyplacení kompenzačních bonusů uložil dnes zlínský krajský soud Janu Šimulákovi trest pěti let. Odpykat si je má ve věznici s ostrahou. Jeho bývalou družku Nikolu Breuerovou zprostil obžaloby. Dvojici hrozilo za podvod pět až deset let vězení. Jde zřejmě o první případ podvodů s kompenzačními bonusy, které loni policie rozkryla. Peníze z nich byly určeny pro podnikatele ovlivněné opatřeními proti šíření koronaviru.

Podvody Šimulák páchal i v době nouzového stavu. Podle Malůše si náhodně na internetu vybíral různé podnikatelské subjekty, zjistil si jejich základní údaje a následně prostřednictvím e-mailů u správců daně žádal o výplatu jednotlivých kompenzačních bonusů. Podle státního zástupce si tipoval podnikatele z různých krajů. Žádosti o vyplacení bonusů podával Šimulák bez jejich vědomí, používal účelově založené bankovní účty a e-mailové adresy, uvedl Malůš.

Po zhruba tři měsíce prudce klesají počty nově očkovaných proti covidu-19. Zatímco ještě na přelomu června a července bylo ve všedních dnech očkováno každý den až kolem 120 000 lidí, v uplynulém týdnu to bylo zhruba desetkrát méně. Ve všední dny se počty podaných dávek vakcín v minulém týdnu pohybovaly přibližně mezi 10 000 a 12 000. V neděli bylo očkováno 1152 lidí, téměř o polovinu méně než za stejný den v předchozím týdnu. Za celou dobu očkování bylo podáno v Česku 11,83 milionu dávek vakcín proti covidu-19 a 5,97 milionu lidí bylo naočkováno úplně.

Hvězdný basketbalista Andrew Wiggins z Golden State se přece jen nechal očkovat proti koronaviru a bude moci hrát v NBA i domácí zápasy. O ně by bez vakcinace v nadcházející sezoně přišel vzhledem k místnímu nařízení v domovském městě jeho klubu San Franciscu, které vyžaduje alespoň jednu dávku pro povolení ke vstupu do hal při hromadných akcích.

„Je očkovaný a další otázky k tomu nebudu komentovat,“ řekl trenér Warriors Steve Kerr novinářům po nedělním tréninku před cestou týmu do Portlandu k prvnímu přípravnému utkání na sezonu.

Šestadvacetiletý kanadský křídelní hráč, který se v roce 2014 stal díky volbě Clevelandu jedničkou draftu, očkování proti covidu-19 dlouhodobě odmítal z náboženských důvodů. Očkování v NBA povinné není, ale hráče bez aplikované vakcíny čeká řada omezení. 

Poptávka po uhlí a zemním plynu už přesáhla úrovně před pandemií a ropa k tomu podle analytiků nemá daleko. Znamená to, že rychlejší přechod k takzvané zelené energii se zatím nekoná, ač mnozí doufali, že právě pandemie urychlí proces útlumu fosilních paliv a podpoří větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Uvedla to dnes agentura Reuters.

„Pokles poptávky za pandemie zcela souvisel s rozhodnutím vlád omezit pohyb, neměl nic společného se změnou ve využívání zdrojů energie,“ poznamenal šéf analytického oddělení společnosti FGE Cunet Kazokoglu, který má na starosti trh s ropou. „Změna ve využívání zdrojů energie a dekarbonizace jsou strategie na desítky let. To se nezmění přes noc,“ dodal.

Zrychlování šíření epidemie potvrzuje i rostoucí podíl nově nakažených na množství testovaných. Počet provedených testů klesl ze zhruba 8200 PCR a 24.800 antigenních za předchozí neděli na asi 7600 PCR testů a 20.400 antigenních. Podíl odhalených případů covidu-19 na počtu testovaných tak v neděli stoupl třeba u preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, z 0,46 procenta za předchozí neděli na 0,55 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních vzrostl z 1,37 na 2,40 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,57 na 5,72 procenta.

Nadále se zvyšuje i tzv. incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100 000 obyvatel za sedm dní, které je pro stát podkladem pro zavádění protiepidemických opatření. K dnešku stouplo z nedělních 41 na 42 případů.

Rychlost šíření covidu-19 se v posledních týdnech vytrvale zvyšuje. Ve čtvrtek 30. září přibylo 918 nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst od 18. května. V sobotu 2. října pak bylo zaznamenáno 551 případů nemoci, nejvíce za víkendový den od 15. května.

V posledních dnech ale ubylo lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Zatímco ještě ve středu bylo hospitalizovaných podle údajů ministerstva 249 a z toho 39 ve vážném stavu, v neděli jich bylo 204 a 28 ve vážném stavu. Stále to však bylo mírně více než předchozí neděli, kdy bylo hospitalizovaných 194.

Japonský parlament dnes schválil novým předsedou vlády exministra zahraničí Fumia Kišidu. Ve funkci nahradí Jošihida Sugu, který předtím odstoupil. Kišida patří mezi kritiky Sugy, ale i jeho předchůdce Šinzóa Abeho. Informovala o tom agentura AP.

Suga odstoupil po pouhém roce ve funkci. Rozhodl se tak poté, co sledoval, jak se jeho podpora propadá kvůli způsobu, jakým se vláda snažila zvládnout covidovou pandemii i kvůli širokému nesouhlasu s tím, že kabinet trval na pořádání olympijských her přes prudké šíření koronaviru.

Hlavním úkolem 64letého Kišidy nyní bude rychle se vypořádat s pandemií a dalšími domácími a globálními výzvami. Řízení země převzal nedlouho před blížícími se volbami, které by se měly konat v příštích týdnech.

V neděli přibylo v Česku 314 případů nemoci covid-19, což bylo asi o čtvrtinu více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. K dnešku také stouplo tzv. reprodukční číslo určující rychlost šíření nemoci. Číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, dnes vzrostlo z nedělní hodnoty 1,29 na zhruba 1,36. 

Lidé po celém světě během pandemie spíše strádali. Kvůli karanténním opatřením a zavírání podniků upadli do lehkých depresí i ti největší optimisté. Dalo by se tak očekávat, že lidé budou své večery trávit doma u televize s vínem nebo poslechem meditační hudby ve vaně. Portugalský průzkum ale nedávno odhalil nečekaný zvrat – tedy že nikdo nemá chuť na sex víc než právě ti, kdo se bojí blízké smrti.

Homeoffice a zákazy vycházení v mnoha směrech zkomplikovaly romantické vztahy, lisabonská univerzita ale přišla s překvapivým zjištěním. Páry, které se nejvíce obávaly nákazy a smrti, zažívaly doslova postelovou revoluci. Měly více sexu, zkoušely nové věci a nebály se posouvat hranice. O průzkumu informoval server The Sun.

Vědci vyzpovídali 303 zadaných mužů a žen a porovnali úroveň strachu s jejich sexuálním životem. Výsledky prokázaly, že ti, které pandemie a riziko úmrtí strachovalo nejvíce, zaznamenali znatelný nárůst libida. Naopak ti, kteří se s krizí rychle srovnali a příliš se jí nezabývali, hlásili naprosto minimální nebo žádnou změnu k lepšímu.

Dezinformace a lži kolující po internetu jsou hned po koronaviru samotném jedním z největších zdrojů nebezpečí v době pandemie. Denně umírají lidé, kteří se kvůli nepravdám na sociálních sítích a konspiračních webech bojí nechat se naočkovat. Oběťmi se navíc čím dál tím častěji stávají mladí silní lidé. Na hrozbu dezinformací poukázal americký server Bay News.

Nešťastný osud potkal mladého Američana Dannyho Bakera (28) z Kansasu, který před smrtí strávil více než měsíc v nemocnici s těžkým covidem. Za sebou zanechal svou milující manželku a sedmiměsíční dcerku.

„Tahle věc vzala život dospělého muže, 28letého mladého muže, skoro dvoumetrového 140kilového muže. Skolilo ho to jako nic,“ řekl jeho otec J. D. Baker. „Takže jestli si mladí lidé myslí, že je stále chrání jejich mládí a síla, tak to už neplatí.“

Německo za uplynulý den eviduje 3088 nově potvrzených případů koronavirové nákazy a sedm s ní spojených úmrtí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem země hlásila 3022 nově nakažených a deset úmrtí.

Sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100 000 obyvatel, v Německu nyní činí 64,7, zatímco před týdnem to bylo 61,7. Ukazatel se mírně zvyšuje již pět dní v řadě.

Od začátku pandemie se v Německu, které má 83 milionů obyvatel, nákaza koronavirem podle RKI prokázala u 4 255 388 lidí, z nichž se 4 032 400 uzdravilo a 93 793 zemřelo. Skutečný počet nakažených však bude pravděpodobně vyšší, jelikož řada infekcí není odhalena, píše agentura DPA.

Počet covidových pacientů přijatých v nemocnicích během uplynulých sedmi dní, což je nejdůležitější parametr pro případné zpřísnění protiepidemických omezení, byl v pátek 1,65 na 100 000 obyvatel. V Německu však nebyl stanoven kritický práh, po jehož překročení by situace byla pokládána za kritickou, mimo jiné kvůli velkým regionálním rozdílům. Dosud nejvýše byla takzvaná hospitalizační incidence kolem posledních Vánoc, kdy dosahovala hodnoty zhruba 15,5.

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Ve Slovanském domě v Praze se dnes za účasti tvůrců a hostů uskuteční slavnostní premiéra celovečerního dokumentárního filmu Karel o Karlu Gottovi. Snímek režisérky Olgy Malířové Špátové měl na stejném místě předpremiéru loni 18. září, kdy oficiálně zahájil filmový festival Febiofest. Premiéra byla poté odložena právě kvůli pandemii koronaviru. V kinech bude film od 7. října.

Více než dvouhodinový snímek Karel obsahuje řadu málo známých archivních materiálů a znějí v něm i mnohé Gottovy hity. Během natáčení vzniklo mnoho vzácných filmových záběrů, dát snímku výslednou podobu byl proto náročný úkol. Tvůrci museli nakonec začít vyřazovat i ty sekvence a záběry, s nimiž původně pro film napevno počítali. „První střih měl přes sedm hodin,“ podotkla Špátová.

Cílem režisérky bylo zachytit autenticky Gotta jako fenomenálního zpěváka, jako malíře, ale zároveň milujícího manžela a otce svých dětí. Film však nemá být přehlídkou nesporné slávy Karla Gotta a jeho úspěchů. Režisérka nechtěla, aby byl snímek příliš dlouhý a aby dodržela přání hlavního aktéra. „Náš film nesmí být nuda,“ říkal jí během natáčení Gott.

Karel Gott zemřel 1. října 2019 ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v paláci Žofín, kam 11. října přišlo zhruba 49 000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam se přišli s Gottem rozloučit příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další pozvaní hosté. Sobota byla zároveň dnem státního smutku.