Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Strážníci, kteří pomáhali bojovat s koronavirovou epidemií, budou moci dostat jednorázovou odměnu nejméně 10.000 korun. Ministerstvo vnitra vypíše dotační program, do kterého se budou moci přihlásit obce s městskou či obecní policii. Ministerstvo poskytne na každého strážníka 5000 korun, pokud mu dá obec ze svého rozpočtu minimálně stejnou částku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Pro vyplacení peněz strážníkům se na twitteru vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Nasazení více než 8000 strážníků během pandemie bylo podle Hamáčka mimořádné. „A to jejich nasazení bylo stejně důležité jako nasazení zdravotníků, hasičů a policistů. Myslím, že se všichni shodneme, že i oni si za svoji práci zaslouží odměnu,“ dodal ministr. Dvacetitisícovou odměnu pro příslušníky policie, hasičského sboru a vojska schválila vláda v červenci.

Výsledky středečního testování žáků na nemoc covid-19 má zatím Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje (KHS) jen z 210 z téměř 400 školských zařízení v regionu. Školy je přitom měly zaslat obratem už ve středu. Podle dosavadních výsledků odhalily antigenní testy na školách většinou maximálně jednoho až dva pozitivní žáky. Výjimkou, kterou hygienici prověřují, bylo asi 20 žáků na základní škole v Rokycanech, řekl ČTK ředitel KHS Michal Bartoš. V sedmé třídě tam bylo sedm pozitivních najednou.

„Vyskočilo nám něco v Rokycanech, kde se šlo dále na konfirmační PCR testy, které zjistí, zda to nebyla falešná pozitivita. Čeká se na výsledky, které by mohly být dnes večer, nejpozději zítra (v pátek),“ uvedl Bartoš. Sedm pozitivních dětí v jedné třídě, pokud je prokáží PCR testy, může být podle něj způsobenou například tím, že se účastnily společné akce nebo letního tábora. „Řešíme to, má to i ministerstvo, aby věděli, odkud se to bere. Nás to také eminentně zajímá, ale zatím ještě nemáme informace úplně kompletní a není to potvrzené PCR testem,“ dodal.

Lidé, u kterých přetrvávají obtíže po nemoci covid-19, najdou odbornou pomoc ve všech krajích. Zhruba v polovině z nich byla kvůli tomu zřízena speciální postcovidová centra, od pátku bude v provozu i v Praze. V ostatních regionech se o pacienty, kteří se po covidu potýkají s problémy s dýcháním, změnami srdečního rytmu, neodeznívající únavou či ztrátou čichu, starají na plicních či interních odděleních, ve specializovaných ambulancích, poradnách nebo léčebnách. Léčbu a rehabilitaci po koronaviru poskytují také lázně. Podle zjištění ČTK zájem o tuto péči trvá, nicméně některá místa přes prázdniny s ohledem na dovolené a ústup epidemie zaznamenala pokles počtu vyšetření.

Šéf německého sdružení lékařů očekává na začátku příštího roku konec pandemie covidu-19 i veškerých restrikcí proti šíření nákazy. Od nadcházejícího roku by se podle lékařských odborníků mohli očkovat i kojenci, informovala dnes agentura DPA.

„Mám za to, že s koronavirem bude na jaře konec,“ řekl deníku Rheinische Post šéf Sdružení lékařů německých zdravotních pojišťoven (KBV) Andreas Gassen. „Do té doby ještě o něco vzroste počet očkovaných, především ale přibyde počet vyléčených s protilátkami. Omezení se stanou zřejmě zcela zbytečnými.“ Gassen zároveň podotkl, že na podzim budou počty nakažených znovu stoupat. Pacientů se závažným průběhem nemoci bude ovšem podle něj výrazně méně než během minulé zimy. 

Horácké divadlo Jihlava zahájí 82. divadelní sezonu 4. záři premiérou hry Postřižiny. Hra vznikla pod režijním vedením uměleckého šéfa souboru Michala Skočovského. Pro zpracování díla Bohumila Hrabala se jediná profesionální scéna na Vysočině rozhodla i kvůli vztahu Hrabala k Vysočině. Matka a nevlastní otec spisovatele, kteří jsou předobrazem hlavních postav Postřižin, se poznali, když oba pracovali v pivovaru v Polné na Jihlavsku.

V souvislosti s tím, jakými omezeními divadlo prošlo kvůli pandemii koronaviru, je scéna nové inscenace vytvořená tak, aby byla mobilní a bylo ji možné instalovat v případě nutnosti ve venkovních prostorách. Pro venkovní představení platila mírnější protiepidemická opatření.

Valašskomeziříčské chemičce DEZA, která zpracovává dehet a surový benzol, loni klesly tržby za prodej výrobků a služeb meziročně o 26 procent na 6,355 miliardy korun. Na společnost měla významný vliv pandemie covidu-19. 

„Nástup pandemie covidu-19 naši společnost těžce zasáhl. Zaznamenali jsme výrazný pokles dostupnosti surovin a skokový propad cen. Nabízí se srovnání s recesí let 2008 a 2009. Tehdy byl sice propad výraznější, ale již po půl roce se situace začala zlepšovat. Dopad pandemie tak výrazný nebyl, zato návrat zpět k normálu je citelně pomalejší. Lze polemizovat, zda pandemie byla příčinou nebo jen spouštěčem toho, co by světovou ekonomiku dříve či později zasáhlo. O potížích, zejména v automobilovém průmyslu, se vědělo dávno před prvními zprávami o koronaviru. Společnost opět prokázala svoji sílu a schopnost vypořádat se i s velmi těžkými tržními situacemi a loňský rok zakončila s kladným provozním výsledkem,“ uvedlo vedení společnosti ve výroční zprávě.

Před poslední chřipkovou sezónou zaznamenali praktičtí lékaři i očkovací centra nebývalý zájem o očkování proti chřipce. Poptávka byla dokonce tak velká, že ji počet dovezených vakcín dokázal jen stěží pokrýt. Proočkovanost proti chřipce u nás přesto zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi nízká. Lékaři upozorňují, že se blíží období očkování proti chřipce a lidé by na ně vedle očkování proti covidu-19 neměli zapomínat. Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem navíc doporučuje spojit přeočkování proti covidu-19 s očkováním proti sezonní chřipce.

V Česku nebyl v této sezoně zaznamenán jediný laboratorně potvrzený případ chřipky a chřipková epidemie se tak nekonala. Podle odborníků koronavirus chřipky nevymýtil, zabrala zejména zvýšená hygienická opatření a nošení roušek.

Podle MeSES nová studie naznačuje, že podání vakcíny proti chřipce spolu s vakcínou proti covidu-19 je bezpečné a účinné. „Společné podání těchto vakcín by bylo výhodné i z hlediska logistického, protože rizikové skupiny, pro které je prioritně chřipková vakcína doporučena a případně i hrazena, se překrývají se skupinou rizikových jedinců, kteří by z třetí dávky proti covid-19 profitovali,“ dodali odborníci. Připravují se i vakcíny rovnou kombinované.

Odkaz na celý článek zde.

Bez větších obav a potíží se dnes žáci prvních tříd v Základní škole Antonína Čermáka v Praze 6 otestovali na covid-19. Provést test zvládli sami za asistence vyučujících. Škola zajistila neinvazivní PCR testy s cucacím tamponem, už v první školní den ve středu se jimi testovali všichni starší žáci. Výsledky jejich testů dostala škola dnes ráno. Nákazu u nikoho neprokázaly, řekl ČTK ředitel školy Petr Karvánek. Plošné screeningové testování ve školách podle něj má smysl. Očekává, že se jím potvrdí zpomalení epidemie mimo jiné v důsledku očkování.

Prvňáci se na rozdíl od starších žáků nemuseli ve středu testovat hned po návratu z prázdnin. Výjimka pro první třídy měla podle vlády školám umožnit, aby mohly bez komplikací zorganizovat slavnostní přivítání nejmladších školáků.

„Bylo to odporné, vůbec to nechutnalo,“ zhodnotil test jeden z chlapců, kterému se na začátku udělalo špatně od žaludku. Zklamání z chuti „bonbonu“ vyjádřily i některé další děti. Jiné zase už předem hlásily, že testování na covid-19 z minulých měsíců znají a byly už i na výtěru z nosu.

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní. U plně naočkovaných jedinců je tedy výrazně menší šance, že prodělají takzvaný dlouhý covid, než u neočkovaných. Vyplývá to ze studie vědců z Královské univerzity v Londýně.

Většina lidí, která prodělá covid-19, se z nemoci zotaví během čtyř týdnů. Někteří ale pociťují příznaky ještě týdny nebo měsíce od potvrzení infekce. Podle evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) se se zdravotními problémy ještě po 12 týdnech po nemoci potýká zhruba každý desátý pacient nakažený koronavirem. 

„Pokud jde o dlouhý covid, náš výzkum dospěl k závěru, že dokončené očkování výrazně snižuje riziko infekce a pokud k ní dojde, snižuje riziko rozvoje dlouhodobých příznaků,“ řekla serveru BBC News jedna z autorek studie Claire Stevesová. V případě třetí posilující dávky by podle ní měli být upřednostněni starší a rizikoví pacienti.

Podmínky neziskových organizací v Česku se v posledních letech nezlepšují. Za epidemie sice rozšířily své služby, finanční nejistota jim ale rostla. Ukázala to česká část hodnotící zprávy o situaci ve 24 státech bývalého východního bloku za loňský rok. V žebříčku Indexu udržitelného rozvoje, který sestavuje po dvě desetiletí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), si Česko drží třetí příčku. Výsledky za rok 2020 dnes na tiskové konferenci představil prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO) Marek Šedivý.

„Česká republika v hodnocení indexu dopadla podobně jako v minulých letech, přestože byl covid a měl samozřejmě vliv na spoustu věcí. V minulém roce se zlepšila nabídka služeb a část služeb byla hodnocena jako lepší. Organizace reagovaly na situaci, měnily nabídku. Ke zhoršení došlo ve finanční části. Největší problém je nejistota,“ řekl ČTK Šedivý.

V Karlovarském kraji se v době vrcholící pandemie koronaviru o pacienty s postcovidovými potížemi starala hlavně rehabilitační oddělení nemocnic. Zejména v v sokolovské nemocnici začala rehabilitace s cílenou léčbou pacientů po prodělaném onemocnění covid-19. Léčbu následků nemoci poskytovala i rehabilitace v karlovarské nemocnici. S doléčením pak pomáhají také lázeňské pobyty, které se v době pandemie více zaměřily právě na pacienty po covidu-19, vyplývá z ankety ČTK.

Sokolovskému rehabilitačnímu oddělení se v době vysokých nárůstů počtu nakažených koronavirem výrazně změnilo složení pacientů. Místo lidí například po mozkových příhodách oddělení zaplnili pacienti po covidu-19. „Šlo o pacienty, kteří byli už neinfekční, ale stejně nemohli jít domů, většinou proto, že měli vážné dýchací a další zdravotní problémy,“ řekla ČTK primářka sokolovského rehabilitačního oddělení Michaela Balatková.

Lázeňský pobyt zaměřený na léčbu následků covidu-19 nabízejí v kraji například lázně Mariánské Lázně nebo Františkovy Lázně. 

Čínský úřad pro civilní letectví patrně zachová nynější přísná omezení pro mezinárodní lety po celou první polovinu příštího roku. S odvoláním na analytiky aerolinek Air China o tom dnes informovala agentura Reuters. Tento přístup výrazně ovlivní cestovní ruch v oblasti Asie a Tichomoří, kde čínští turisté hrají zásadní roli. I ostatní země tohoto regionu nicméně otevírají hranice pomalu, a to kvůli nízké proočkovanosti proti covidu-19 a nárůstu počtu nově nakažených koronavirem.

Úřad pro civilní letectví v srpnu uvedl, že počet mezinárodních letů za týden odpovídá pouze dvěma procentům úrovně roku 2019. Čína omezila další mezinárodní lety kvůli tomu, že přibývalo případů importované nákazy koronavirem.

Středeční antigenní testování ve školách v Královéhradeckém kraji při zahájení nového školního roku odhalilo minimum nákaz. Z 34.882 antigenních testů zachytily laboratoře pozitivitu u osmi žáků. Všichni testovaní zaměstnanci škol v kraji byli negativní. Výsledky pozitivních antigenních testů musí ještě potvrdit PCR testy, sdělil dnes ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

V kraji do základních a středních škol 1. září nastoupilo zhruba 73.000 žáků, jejich skutečný počet mají školy zaslat svému zřizovateli do konce září.

„Testy v první školní den mezi žáky v regionu odhalily minimální počet případů nákazy covid-19. To nám dává naději, že ve školách by mohl co nejdříve začít fungovat znovu režim běžného školního roku,“ uvedl hejtman Martin Červíček (ODS).

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Zatím asi 6000 zdravotníků a dalšího personálu řeckých zdravotnických zařízení bylo ve středu posláno na neplacenou dovolenou, protože nemá alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19. Informoval o tom dnes deník Kathimerini. Proti nařízení vlády, které začalo platit ve středu, se dnes konají v některých řeckých městech demonstrace a stávka vyhlášená federací zdravotníků POEDIN.

Panhelénská federace zaměstnanců státních nemocnic (POEDIN) také vyzvala vládu, aby platnost nařízení o několik týdnů odložila. Asi 2000 zdravotníků má podle ní už domluvený termín pro očkování, mnozí se rychle šli nechat očkovat ve středu. Federace také varovala, že suspendování tisíců zdravotníků ohrozí chod řady zdravotnických zařízení.

Od 1. září musí v Řecku na neplacenou dovolenou zaměstnanci státních i soukromých zdravotnických zařízení, kteří nejsou naočkováni alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19, ani tuto nemoc neprodělali v nedávné době. Výjimky mají ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemůžou.

Podle bývalé světové jedničky Viktorie Azarenkové by se tenisté měli povinně nechat očkovat proti koronaviru. Dvaatřicetiletá Běloruska nevidí důvod, proč by hráči měli mít výjimku oproti fanouškům, kteří se nyní na US Open dostanou jen po předložení dokladu o vakcinaci.

„Podle mě je to bizarní, že po fanoušcích se očkování vyžaduje a po hráčích ne,“ citovala Azarenkovou agentura Reuters. „Podle mě je povinné očkování nevyhnutelné. Stejně jako v jiných sportech a soutěžích,“ dodala loňská finalistka newyorského grandslamu.

ATP ani WTA po tenistech vakcínu nevyžaduje, pouze jim očkování doporučila. „Nevidím jediný důvod, proč to odkládat. Všichni se chceme cítit v bezpečí a všichni chceme dělat svou práci,“ uvedla Azarenková.

„Uznávám všechny názory kromě konspiračních teorií. Když o tom něco víte, zjistili jste si něco o vývoji a statistikách, tak je to debata na úrovni. Věřím, že naše vedení udělá to nejlepší pro naše zdraví, práci i fanoušky na turnajích,“ dodala dvojnásobná vítězka Australian Open.

Reprodukční číslo k dnešku je stejně jako předchozí dva dny 1,05. Pokud je větší než jedna, epidemie zrychluje, pod touto hodnotou zpomaluje. V poslední době se tento sledovaný ukazatel pohybuje těsně kolem této hranice.

Podle odborníků bude epidemie s nynějším návratem lidí z dovolených a návratem dětí do škol sílit. I při vysoce rizikovém scénáři vývoje by ale nadcházející vlna neměla být tak silná jako loni na podzim nebo letos na jaře, a to díky očkování i značnému počtu lidí, kteří už covid prodělali.

Zájem o vyšetření v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici (FN) Hradec Králové trvá a kapacita centra je z větší části naplněna. V centru bylo vyšetřeno od začátku fungování v prosinci loňského roku zhruba 700 pacientů. Objevuje se u nich například i ztráta čichu či zhoršená paměť, převažují ale potíže s dýcháním, a to i měsíce po prodělání nemoci covid-19. ČTK to dnes řekl mluvčí FN Jakub Sochor.

Nejčastěji do centra přicházejí lidé s komplexními problémy, především s dušností, extrémní únavou, poruchami spánku, depresemi či bolestmi hlavy a kloubů. „Na péči o pacienty se podílejí specialisté z různých oborů,“ řekl Sochor. Podle něj převažují pacienti s respiračními obtížemi, kde nemocnice zajišťuje komplexní diagnostiku plicního postižení, následnou léčbu a rehabilitaci.

S výrazným zhoršením epidemické situace se v červenci a srpnu potýkala Kuba, kde se za tyto dva měsíce potvrdilo na 430.000 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což jsou zhruba dvě třetiny všech na Kubě zaznamenaných případů covidu-19. V posledním týdnu se na tomto karibském ostrově začala situace mírně zlepšovat.

Kuba je také jedinou zemí Latinské Ameriky, která očkuje vlastními vakcínami. Nejméně jednu dávku tam dostalo asi 49 procent z jejích 11 milionů obyvatel, plně očkováno je tam zatím 33 procent. Kubánské vakcíny Abdala a Soberana se podávají ve třech dávkách a mají podle tamních vědců účinnost asi 91 procent. WHO nicméně tyto vakcíny zatím neuznala.

Od neděle se Kuba chystá očkovat i děti od tří let, a to vakcínou Soberana 02 a Soberana Plus, které otestovala na této věkové skupině na asi 350 dětech v Havaně. V rámci klinických studií dostala vakcínu proti covidu-19 většina Kubánců, protože tamní lékový regulátor schválil vakcínu Abdala až začátkem července a preparáty Soberana 02 a Soberana Plus v polovině srpna.

V Latinské Americe a Karibiku nemá očkování proti nemoci covid-19 dokončené 75 procent populace, informovala ve středu Panamerická zdravotnická organizace (PAHO). V některých amerických zemích se přitom epidemická situace výrazně zhoršuje, například Mexiko eviduje za poslední den nejvíce úmrtí od března, Jamajka zaznamenala za posledních 24 hodin nejvíc úmrtí od počátku pandemie.

PAHO, která je odnoží Světové zdravotnické organizace (WHO), upozornila také na zoufalou situaci na Haiti, kde vakcínu proti covidu-19 dostalo zatím ani ne půl procenta obyvatel a kde jsou potřeba zdravotníci i humanitární pomoc po silném zemětřesení z minulého měsíce. „Stále jsou v některých oblastech zranění po zemětřesení, kteří nebyli ošetřeni, protože se nedostali k lékaři,“ uvedla šéfka PAHO Carissa Etienneová. „Je tam potřeba více zdravotníků, léků a zdravotnického materiálu, mimo jiné anestetika,“ dodala.

Velmi nízká proočkovanost (plně jen asi 12 procent obyvatel) je též ve Venezuele, kde vládne autoritářský prezident Nicolás Maduro. Opozice i zdravotnická sdružení jeho vládu kritizují, že nemá očkovací strategii a že upřednostňuje v očkování své příznivce. Stále tam také nedorazilo přes šest milionů vakcín, které má země dostat v rámci mezinárodního mechanismu COVAX, ač Maduro před měsícem oznámil, že dorazí "za několik dní".

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek. Pokles čísla pod 100 přinesl podle takzvaných balíčků pro návrat do normálního života například otevření zbývajících obchodů nebo návrat žáků základních škol k prezenční výuce. Vláda se ale balíčky neřídila bezvýhradně, podobně jako dříve u systému PES.

Za celou Českou republiku je nyní 13 případů na 100.000 obyvatel za uplynulých sedm dní, před týdnem to bylo 12. Sedmidenní incidence klesla pouze v Praze, stoupla v devíti krajích, v ostatních stagnuje. Nejvíce stoupla v Karlovarském kraji (z 12 na 20 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní). Nejlépe je na tom nyní Královéhradecký a Pardubický kraj, nejvyšší počet případů vykazuje stále Praha, i když zde incidence klesla z 30 na 26.

Ministerstvo zdravotnictví chystá na podzim celorepublikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus. Chce do ní zapojit tisíce dobrovolníků, uvedl dnes Radiožurnál. Na studii by se mělo podílet několik velkých center, podle Radiožurnálu půjde o pražský IKEM a Thomayerovu nemocnici a o Fakultní nemocnici Olomouc. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková Radiožurnálu řekla, že cílem je poznat skutečnou míru promoření populace.

Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou. „Plánujeme dělat u těch lidí periodické PCR testy zhruba ve 14denních intervalech, abychom zjistili, kde se ti lidé nakazili. Protože množství lidí, kteří se nakazí, je extrémně ovlivněné strategií testování a tím, jaký poměr máte symptomatických a asymptomatických přenosů,“ řekl Radiožurnálu Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Za středu v ČR přibylo 261 pozitivních vzorků na koronavirus, o 16 víc než před týdnem. V mezitýdenním srovnání rostou počty případů třetí den v řadě.Incidenční číslo se už několikátý den drží na hodnotě 13. 

Nákaza se dlouhodobě nejvíce šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 26 nově odhalených případů infekce. Následuje Karlovarský kraj s 20 případy a Jihočeský s 18 případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Královéhradecký kraj. Na 100.000 obyvatel tam připadá pět nových případů za poslední týden.

Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. Zdravotníci ve středu podali v celé zemi vakcínu proti koronaviru přes 17.000 lidí, v mezitýdenním srovnání zhruba o polovinu méně, údaje za uplynulý den se ale mohou ještě zvýšit. Dokončené očkování má nyní v republice - po osmi měsících vakcinace - přes 5,7 milionu lidí, tedy víc než polovina všech obyvatel.

Počet zahraničních turistů ve Španělsku v červenci stoupl na 4,4 milionu. Ve srovnání s loňským červencem, kdy cestování značně omezila protipandemická opatření, to znamená nárůst o 78,3 procenta. Informoval o tom španělský statistický úřad. Počet zahraničních návštěvníků země ale stále nedosahuje úrovně před pandemií covidu-19.

Turisté ve Španělsku utratili celkem 5,23 miliardy eur (132,5 miliardy Kč), což je více než 2,45 miliardy eur v červenci 2020. Stále to je výrazně méně než 9,73 miliardy eur utracených turisty v červenci 2019, kdy zemi na Pyrenejském poloostrově navštívilo přibližně 11,9 milionu lidí.

Španělsko patří k oblíbeným destinacím i mezi českými turisty. Ti při výběru zahraniční dovolené podle cestovních kanceláří v létě volí zejména Chorvatsko nebo Řecko, na dalších místech bývá střídavě Turecko, Španělsko nebo Egypt.

Letní prázdniny skončily a po celé ČR se tak do škol vracely děti ZŠ i SŠ. A jak vychází z odborného průzkumu, díky pandemii se na návrat i více těšily. Podle expertů děti během uzávěry pochopily i její sociální funkci a až o 15 % více žáků tak pomyslně nemohlo dospat. Odborníci nyní zdůrazňují jediné - hlavní nechat školy už otevřené. Během uzávěry totiž mnoho dětí trpělo depresí a úzkostí a dalších 11 tisíc bylo od výuky zcela odloučeno.