Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Turecko, Severní Makedonie a Ukrajina se ode dneška zapojily do evropského systému covidových certifikátů. Znamená to, že tyto země budou uznávat covidové pasy Evropské unie a státy EU certifikáty o očkování a bezinfekčnosti vydané ukrajinskými, tureckými či severomakedonskými úřady. Ve čtvrtek o tom rozhodla Evropská komise.

Například v Turecku to mezi naočkovanými osobami vytvoří dvě odlišné kategorie, uvedl dnes turecký tisk. EU totiž uznává za naočkované jen osoby, které dostaly očkovací preparáty schválené evropským lékovým regulátorem EMA. Velká část naočkovaných lidí v Turecku ale dostala preparát čínské společnosti Sinovac, který potřebnou registraci v EU nemá. Za naočkované budou tito lidé považováni, jen pokud s tím počítají pravidla jednotlivých členských zemí.

Vláda by podle opozice měla přiznat lidem s protilátkami proti covidu-19 bezinfekčnost. Shodují se na tom volební koalice Spolu, Pirátů a Starostů a také hnutí SPD a komunisté. Kulatý stůl expertů organizovaný ministerstvem zdravotnictví ve čtvrtek konstatoval, že pro rozhodnutí nemá dost dat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude debata pokračovat. Podle experta Pirátů na zdravotnické právo Ondřeje Dostála se ministerstvo stále vytáčí z odpovědnosti a odvolává se na neshodu odborníků, což jen mezi veřejností vzbuzuje chaos.

„Velmi zásadní je řešení protilátek u dětí, kde je benefit očkování poměrně diskutabilní a otestování na protilátky by mu mělo v každém případě předcházet,“ uvedl Dostál v prohlášení koalice Pirátů a STAN.

„V tuto chvíli jsou lidé s prokazatelně naměřenou a zvýšenou hladinou protilátek nuceni k očkování, které jim však nepřináší plný benefit. Stejně tak jim nejsou protilátky uznávány jako doklad bezinfekčnosti. Z našeho pohledu jde o jasnou diskriminaci. Stejně se na to dívá i Nejvyšší správní soud, jehož rozhodnutí opět ministerstvo ignoruje, jak má dlouhodobě ve zvyku. To je nepřijatelné,“ míní Dostál.

Jihoafrická republika, která dlouho čelila nedostatku vakcín proti onemocnění covid-19, nyní registruje nízký zájem o očkování proti koronaviru. Napsala to dnes agentura AFP. Před očkovacím centrem v Johannesburgu se několik týdnů tvořily dlouhé fronty zájemců o vakcínu. Dnes ale čekali na svou dávku očkování jen tři lidé.

„Hrozně se té vakcíny bojím,“ říká 32letý řidič minibusu Muzi. Tvrdí, že znal ženu, která byla zdravotně úplně v pořádku a po očkování zemřela. Devětapadesátiletá Lori Bentleyová říká, že je jediná ze své rodiny, která věří, že vakcíny jsou účinné. V zemi, která má 58 milionů obyvatel, je plně naočkováno 7,7 procenta populace. Alespoň jednu dávku obdrželo 13 procent místních. 

Přestože vláda byla dlouho kritizována za pozdní zahájení očkovací kampaně, sehnala už miliony dávek proticovidových vakcín. JAR se navíc stala první africkou zemí, která očkovací látky proti koronaviru sama vyrábí.

Od začátku vakcinace aplikovali zdravotníci v Česku přes 11,1 milionu dávek, v drtivé většině od společností Pfizer a BioNTech. Počet lidí s ukončeným očkováním se blíží 5,5 milionu.

Laboratoře v Česku provedly ve čtvrtek 91.000 testů na nový typ koronaviru. O týden dříve analyzovaly skoro 110.000 vzorků.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Organizovaných turistických skupin se dodržení karantény po vstupu do Tuniska podle Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch netýká. Všichni lidé, kteří se do země vydají s cestovní kanceláří (CK), očkovaní i neočkovaní proti covidu-19, se ale musejí prokázat negativním PCR testem provedeným nejdéle 72 hodin před začátkem cesty. Výjimku mají děti do 12 let. Změna opatření, kdy turisté, kteří nemají dokončené očkování, budou muset od 25. srpna nastoupit desetidenní karanténu, se vztahuje na individuální cesty. Na dotaz ČTK to dnes za Tuniský národní úřad pro cestovní ruch uvedla Kateřina Dušková.

Cestovatelé, kteří se od 25. srpna rozhodnou do Tuniska vydat takzvaně na vlastní pěst a nemají kompletní očkování, budou muset karanténu strávit ve vybraných hotelech.

Česká republika od 23. srpna vyřadí Tunisko na tzv. mapě cestovatele ze zemí s extrémním rizikem nákazy, kam české úřady důrazně nedoporučují cestovat. V této kategorii byl severoafrický stát od 5. července. CK po oznámení o vyřazení Tuniska ze zemí s extrémním rizikem nákazy zařadily destinaci znovu do nabídky, lety zahájí na začátku září.

Od září končí preventivní testy na covid-19 zdarma. S výjimkou dětí, občanů po první dávce očkování a lidí, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.

Slavný triatlonový Ironman na Havaji se kvůli koronaviru neuskuteční ani letos. Organizátoři odložili mistrovství světa v dlouhém triatlonu z října na únor příštího roku kvůli rostoucímu počtu případů nákazy covidem-19 na tomto území Spojených států v Tichém oceánu.

Pořadatelé oznámili, že koronavirová situace na Havaji je horší než kdy dřív v průběhu pandemie. Několik tamních nemocnic má plné jednotky intenzivní péče a začalo odkládat plánované operace.

Závod složený z 3,9 km plavání, 180,3 km jízdy na kole a běžeckého maratonu se měl konat 9. října. Už loňský ročník pořadatelé přesunuli na letošní únor a poté ho zcela zrušili. Bylo to poprvé od prvního ročníku v roce 1978, kdy se Ironman nekonal.

Hokejistky na mistrovství světa v Calgary, kde startují i české reprezentantky, musejí během turnaje nosit sledovací zařízení. V případě nákazy totiž kanadským úřadům usnadní hledání lidí, se kterými nemocný přišel do styku. 

„Nebereme to jako šikanu, protože to pomáhá k větší bezpečnosti všech účastníků,“ řekla agentuře SID kapitánka německého týmu Julia Zornová. „Navíc jsme na něco podobného zvyklé. Kvůli dopingovým kontrolám se o nás dost ví, co se týče toho, kde jsme a kdy,“ dodala.

Hokejistky můžou sledovací zařízení odložit jen na ledě, jinak ho musejí mít neustále u sebe. „Většina si ho připne k hodinkám, protože potom o něm prakticky nevíte,“ uvedla německá brankářka Jennifer Harssová.

Šampionát v Calgary odstartuje dnes a české reprezentantky do něj vstoupí zápasem s Dánskem. V základní skupině, která se kvůli opatřením odehraje bez diváků, se poté ještě utkají s Maďarskem, Japonskem a Německem.

Za posledních sedm dní přibylo v Praze 373 případů nemoci covid-19. Nárůst je tak podobný jako předchozí týden, kdy bylo nově nakažených koronavirem 363. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet nově potvrzených případů v přepočtu na obyvatele je v Praze stále nejvyšší ze všech regionů. Tzv. incidenční číslo, tedy počet případů za sedm dní na 100 000 obyvatel k dnešku v Praze stagnoval na 28. V celém Česku je toto číslo na 12 případech. 

Denní nárůsty počtu případů covidu-19 v Praze v posledních týdnech kolísají. Minulý týden dosáhly například v úterý až 90 nově nakažených a v pátek téměř 80, zatímco předchozí týden se pohybovaly ve všedních dnech většinou kolem 40. Tento týden se zatím pohybují nárůsty počtu případů mezi 66 až 48 za den.

V Česku by se měl řešit podle obyvatel země hlavně stav veřejných financí a pandemie nemoci covid-19. Zájem o migraci nebo korupci oproti loňsku značně klesl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR z přelomu června a července. Za nejméně naléhavé považují lidé řešení situace v kultuře, nabídce zboží a služeb nebo armádě.

Na první místo žebříčku poskočily letos veřejné finance, jejichž stav by se měl nutně řešit podle 56 procent dotázaných, zatímco loni to bylo jen 41 procent. Obavy z finančního stavu země vzrostly podle CVVM kvůli výraznému nárůstu schodku státního rozpočtu. Loni hospodaření státu, ovlivněné dopady pandemie, vykázalo rekordní deficit 367,4 miliardy korun a letos je schválen schodek 500 miliard.

Na druhém místě mezi nejpalčivějšími problémy Česka jsou podle lidí zdravotnictví a pandemie covidu-19 shodně s 55 procenty. U zdravotnictví se jedná o podobný podíl názorů na naléhavost řešení jako loni. Dotaz na pandemii covidu-19 byl zařazen nově, protože loni se průzkum konal na přelomu února a března, tedy ještě před vyhlášením nouzového stavu a rozsáhlých opatření kvůli šíření koronaviru.

Americká technologická společnost Apple odkládá návrat svých zaměstnanců do kanceláří nejméně do ledna 2022. Reaguje tak na opětovné šíření mutací koronaviru v mnoha zemích. S odvoláním na interní zprávu zaměstnancům o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Firma na žádost o komentář nereagovala.

Společnost termín potvrdí měsíc před plánovaným návratem. Zaměstnanci Applu měli původně začít z kanceláří pracovat od září, firma posléze jejich nástup posunula na říjen. Po návratu se od nich očekává, že budou v kancelářích pracovat tři dny v týdnu – v pondělí, úterý a ve čtvrtek.

Interní zpráva, kterou rozeslala šéfka oddělení lidských zdrojů a maloobchodu Deirdre O’Brienová, uvádí, že Apple nepočítá se zavíráním obchodů. O’Brienová v ní své kolegy nabádá, aby se nechali očkovat proti covidu-19.

Před Applem oddálily návrat do kanceláří až na rok 2022 například společnosti Lyft, Amazon či Facebook.

V Německu ve čtvrtek přibylo 9280 nakažených koronavirem. Již třetí den v řadě je tak přírůstek vyšší než 8000, před týdnem bylo infikovaných 5578. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI), podle nějž v Německu začala čtvrtá vlna covidové epidemie.

RKI ve čtvrtek ve své pravidelné týdenní zprávě uvedl, že hnacím motorem šíření nákazy v Německu jsou především mladí lidé, z nichž část se nakazila na dovolené v zahraničí, například na Balkáně, ve Španělsku nebo v Turecku. Institut pozoruje podobný trend šíření epidemie jako minulé léto s tím rozdílem, že tehdy nebylo k dispozici očkování.

Počet nakažených koronavirem ve světě podle nejnovějších údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 210 milionů.

Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od loňského března Spojené státy, kde celkový počet nakažených od počátku šíření koronaviru činí podle JHU 37,3 milionu. Druhá je Indie (32,3 milionu) a třetí Brazílie (20,4 milionu). V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo ve Francii (6,6 milionu). Tempo nárůstů počtu nakažených mírně zrychlilo: posledních deset milionů případů nákazy přibylo za 15 dní, předtím to bylo za 18 dní a předtím za 23 dní.

V České republice se dosud nakazilo 1 677 204 lidí, což je 156 600 na milion obyvatel. Podle serveru ourworldindata.org je tak ČR stále pátou nejvíce zasaženou zemí světa podle poměrného počtu nakažených. 

Finanční správa dosud podala 126 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití kompenzačního bonusu. Škodu vyčíslila na 61,8 milionů korun.

Testy ve čtvrtek potvrdily 167 případů covidu-19, o 22 méně než před týdnem. Reprodukční číslo kleslo těsně pod hodnotu 1,02, je tak nejnižší za posledních 13 dní. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 56 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví.

Za posledních sedm dní připadá v Česku 12 nově potvrzených případů koronavirové nákazy v přepočtu na 100.000 obyvatel. Nejvyšší incidenční číslo má Praha, kde na 100.000 obyvatel připadá 28 nových případů za týden. Následuje Liberecký kraj s více než 21 případy. Naopak nejméně zasaženým regionem je Zlínský kraj se zhruba pěti případy na 100.000 obyvatel za sedm dní.

Na úrovni okresů je epidemická situace nejméně příznivá na Českobudějovicku a Semilsku. V obou okresech hygienici za poslední týden zaznamenali přes 30 nově nakažených v přepočtu na 100.000 lidí, na Budějovicku dokonce těsně přes 35 případů.

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil 4,4 milionu. V červenci přibývalo 100 000 mrtvých za šestnáct a deset dní, nyní v srpnu to bylo za 11 dní a nyní naposledy za deset dní. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy, kde podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo přes 625 000 lidí. Následují Brazílie (572 000 mrtvých), Indie (433 000), Mexiko (251 000) a Peru (197 000).

V České republice s covidem dosud zemřelo 30 382 osob. Počet mrtvých v Česku v poslední době výrazně klesá, přesto je ČR podle údajů serveru ourworldindata.org stále na čtvrtém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel (2837). Nejvíc obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (5996), následují Maďarsko (3110) a Bosna a Hercegovina (2962).

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová prodloužila do úterní půlnoci celostátní uzávěru. Za novým rozmachem nákazy v zemi stojí nakažlivější varianta koronaviru zvaná delta.

Šíření nákazy se podle ní prokázalo již i v jiných městech než v Aucklandu, kde se nedávno objevily první případy po řadě měsíců. Úřady zaznamenaly v pátek 11 nově infikovaných, tři z nich v metropoli Wellingtonu.

Ardernová zaujala v boji proti nákaze tvrdý postoj a při prvních náznacích komunitního přenosu vyhlašovala tvrdé uzávěry a zavírala hranice země. Tento přístup slavil úspěch, jelikož Nový Zéland od února až donedávna neregistroval žádné nové případy.

Hygienici v Jihočeském kraji za poslední týden zaznamenali 108 nových případů koronaviru. Je to podobné jako týden předtím. V kraji je 251 aktivních případů. Již několik týdnů nikdo na covid nezemřel. Epidemická situace v kraji je klidná, vyplývá z informací hygieniků. Druhou dávku očkování má 50,18 procent obyvatel kraje. Vyplývá to z údajů portálu Covdata.

ČR je v EU za 14 dní pátou nejméně zasaženou zemí covidem, počet úmrtí je také pátý nejnižší. V obou případech je situace nejhorší na Kypru.

Australské úřady dnes prodloužily koronavirovou uzávěru ve městě Sydney až do konce září. V nejvíce zasažených předměstích navíc nově zavedly noční zákaz vycházení. Vedení státu Nový Jižní Wales rovněž vyhlásilo povinné nošení roušek na všech veřejných místech včetně venkovních prostor. 

Premiérka Nového Jižního Walesu Gladys Berejiklianová řekla, že k tvrdším opatřením přistupuje kvůli počtům nově infikovaných, které rostou i po dvou měsících restrikcí. Vládní nařízení přitom mnoho Australanů podle úřadů porušuje.

Berejiklianová oznámila za pátek 644 nově zaznamenaných infekcí, většinu z nich v Sydney.

Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění v Česku i ve světě online. 

Výzkum Oxfordské univerzity naznačuje, že kolektivní imunita se při výskytu varianty delta stává takřka nedosažitelnou. U plně očkovaných lidí je sice stále pravděpodobnost nakažení o 82 % nižší, avšak studie provedená na vzorku 700 000 Britů ukazuje, že pokud se nakazí, mohou být šiřiteli viru stejně jako neočkované osoby.