Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V reakci na pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 v Evropské unii a na kritiku od některých členských států zahájila tento týden Evropská komise ofenzivu. Komisař Thierry Breton vyrazil na turné po evropských zemích, které se snaží přesvědčit, že nemusejí shánět ruské nebo čínské vakcíny, neboť dříve budou mít k dispozici dostatek očkovacích látek již nasmlouvaných Bruselem. K objednávce z východu přitom už sáhlo například Maďarsko či Slovensko, zatímco další země se k tomu chystají. Český prezident Miloš Zeman požádal o vakcíny Moskvu i Peking.

Velká část unijních zemí se od zahájení vakcinace na přelomu roku potýká s nedostatkem očkovacích látek. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v únoru přiznala, že komise špatně odhadla nedostatečné výrobní kapacity některých firem – zejména britsko-švédské společnosti AstraZeneca –, které nyní nedokážou naplnit své závazky. Zároveň pověřila Bretona vedením skupiny, která se v koordinaci s firmami a státy stará o urychlení dodávek.

„Nyní potřebujeme dostatek dávek. Ne nové vakcíny,“ reagoval Breton ve čtvrtečním rozhovoru s bruselským webem Politico na skutečnost, že se evropské státy obracejí se žádostmi o vakcíny k východním velmocem. Samotný nákup dosud neschválených vakcín podle něj není problém; problém vidí v tom, že například Rusko je nebude schopno dodat dříve, než bude v Evropě k dispozici dostatek společně nakoupených vakcín.

V Plzeňském kraji fungují v režimu hromadného postižení osob všechny nemocnice, tedy čtyři akutní krajské, státní Fakultní nemocnice v Plzni, soukromé v Plzni i městské zařízení v Sušici. „Kraj o tom informoval ministerstvo zdravotnictví (MZ),“ řekla ČTK po dnešním jednání krajského krizového štábu Eva Mertlová.

Ve stavu hromadného postižení osob, kdy péče neodpovídá běžnému standardu, pracují kvůli epidemii koronaviru například také nemocnice v Pardubickém kraji.

Americký tisk ve čtvrtek přinesl další nepříjemné zjištění pro guvernéra státu New York Andrewa Cuoma, který čelí obviněním ze sexuálního obtěžování a kritice v souvislosti se šířením koronaviru v zařízeních pro seniory. Deníky The New York Times (NYT) a The Wall Street Journal (WSJ) informovaly, že guvernérovi vysoce postavení poradci zasáhli do loňské zprávy o obětech covidu-19 v domovech důchodců a původně uvedený součet zemřelých nahradili nižším.

Nové informace se týkají analýzy publikované v červenci, v níž se uvádělo, že v souvislosti s epidemií v pečovatelských domech zemřelo 6432 lidí. Mnozí další klienti těchto zařízení zemřeli poté, co je s nákazou koronavirem odvezli do nemocnic, to nicméně finální verze zprávy nespecifikovala.

Podle WSJ a NYT přitom v dřívější verzi figuroval celkový součet, který činil více než 9200 úmrtí. „Toto číslo nebylo veřejné a guvernérovi nejvlivnější poradci chtěli, aby to tak zůstalo. Rozhovory a dokumenty odhalují, že zprávu přepsali a číslo z ní vyňali,“ píše NYT. Deník hovoří o mimořádné intervenci, která je prý prvním známým krokem ve snaze guvernéra a jeho týmu zamlžit rozsah krize v domovech pro seniory.

Kamionoví dopravci žádají pro své řidiče možnost častějších koronavirových testů hrazených státem a také přístup k nim pro šoféry s čerstvě prodělanou nákazou. Důvodem jsou přetrvávající problémy při cestách do Německa. Uvedl to dnes generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř. Současný systém testování je podle něj nedostatečný. Německé restrikce zároveň dál zvyšují ztráty dopravců a zpožďují zakázky.

Klinika dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) dosud vyléčila 14 dětských pacientů s PIMS-TS – vzácným, ale závažným onemocněním dětí souvisejícím s covidem-19. Z léčených dětí tři potřebovaly umělou plicní ventilaci. Všichni dětští pacienti už byli propuštěni do domácího léčení a zdravotníci je budou dlouhodobě sledovat v ambulancích kliniky. Novináře o tom dnes informovala mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Závažné imunitně podmíněné onemocnění dětí navázané na infekci covid-19 poprvé popsali loni v dubnu lékaři ve Velké Británii. Podle mluvčí z dosud hospitalizovaných dětí měla zřejmě nejtěžší průběh třináctiletá dívka. Klinika ji loni v prosinci přijala v kritickém stavu a lékaři ji museli uvést do umělého spánku. „Dcera měla vysoké horečky, selhávaly jí životně důležité orgány. Lékaři diagnostikovali PIMS-TS. Vůbec jsme netušili, že v minulosti prodělala covid-19. Až doteď byla úplně zdravá, závodně se věnuje aerobiku,“ uvedli rodiče dívky, která nakonec v nemocnici byla hospitalizována 47 dní a ještě ji čeká dlouhodobá rehabilitace.

Onemocnění PIMS-TS se může projevit několik týdnů po koronavirové infekci, i bezpříznakové. Mezi časté příznaky patří bolesti břicha, vysoké horečky, zvracení, průjem, vyrážka, záněty sliznic, bolesti hlavy, letargie, zmatenost, respirační potíže, bolesti v krku, otoky končetin či zvětšení lymfatických uzlin.

Opoziční expertní tým žádá od ministerstva zdravotnictví zveřejnění informací o objednaných dávkách vakcín, jejich struktuře a měsíčních dodávkách.

Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou jednou rouškou. Vyplývá to ze simulace provedené japonským superpočítačem, informovala dnes agentura Reuters.

Vědci v Japonsku použili superpočítač Fugaku, aby napodobili proudění virových částic směrem od lidí, kteří mají nasazené různé typy a kombinace roušek. Jedna chirurgická rouška z netkaného materiálu, pevně nasazená přes ústa a nos, dokázala zablokovat 85 procent virových částic. Přidání roušky z polyuretanu zvýšilo efektivitu na pouhých 89 procent, uvedli vědci ve studii, kterou zveřejnily japonský výzkumný ústav Riken a univerzita v Kóbe.

Nošení dvou netkaných roušek není podle expertů užitečné, protože se v takovém případě zvyšuje odpor vzduchu a ten pak uniká kolem okrajů roušek. „Nošení dvou roušek jednoduše nedává smysl,“ konstatovala skupina japonských vědců vedená Makotem Cubokurou.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) je znepokojena stoupající cenou testů k samotestování a vyzývá vládu, aby na to reagovala. ČTK to dnes řekl předseda představenstva AMSP Karel Dobeš. Firmy s 50 až 250 zaměstnanci by dnes měly začít s jejich testováním, dokončit ho musejí do 15. března. Následně mají povinnost pracovníky testovat jednou za sedm dní.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) před zahájením povinného testování minulý týden uvedl, že ceny testů se pohybují většinou od 60 do 150 korun. V úterý v České televizi připustil, že s rostoucí poptávkou cena stoupla podle něj zhruba o 30 procent. Nedoporučoval firmám nakupovat testy na několik měsíců předem, ale zásobit se jen na týden či 14 dní, poté podle něj cena testů klesne. Navíc samotesty považuje jen za doplňkovou metodu, přednost by podle něj mělo mít antigenní testování prováděné lékaři.

„Z komunikace s našimi členy, kteří spadají do kategorie mezi 50 až 250 zaměstnanců víme, že naprostá většina přistupuje k testování pozitivně. V rámci komunikace s ministerstvem průmyslu a obchodu to byla právě AMSP, která se dožadovala rozšíření a aktualizace listiny distributorů testů s povolenou výjimkou,“ uvedl Dobeš.

Většina pojišťoven nepojistí Čechům léčebné výlohy v souvislosti s nemocí covid-19 v zemích, které ministerstvo zahraničí označuje jako rizikové nebo vysoce rizikové. Výjimku tvoří například ERV Evropská pojišťovna a Uniqa. Ani ty ale nekryjí riziko koronaviru v zemích, kam ministerstvo zahraničí přímo zakáže cestovat. Vyplývá to z dnešní ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami.

ERV Evropská pojišťovna tak pojistí riziko covid-19 do všech zemí kromě těch, kam ministerstva zahraničí nebo zdravotnictví zakážou cestovat. Do 11. dubna tento zákaz platí do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, Zambie a Zimbabwe.

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Návrh zákona, který se vztahuje na letošní březen i zpětně a na duben, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.

Příspěvek k nemocenské budou lidé dostávat prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše budou mít 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok se bude vztahovat také na lidi s nemocenským pojištěním pracující na dohody. Vyloučení ale budou ti, kteří by se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud se nejednalo o pracovní cestu.

Kypr od 1. května umožní volný vstup na své území britským turistům, kteří byli plně očkovaní proti covidu-19. Britové tvořili v roce 2019 největší skupinu návštěvníků Kypru, napsal dnes server BBC News. Uvolněním povinností se Kypr snaží restartovat cestovní ruch, který loni klesl o 85 procent. Není ale jisté, zda budou moci britští občané využít možnosti cestování na středomořský ostrov hned od začátku platnosti opatření.

„Informovali jsme britskou vládu, že od 1. května ulehčíme příjezd naočkovaných britských občanů,“ uvedl ve čtvrtek náměstek kyperského ministra turismu Savvas Perdios. Výjimku z testu či karantény budou mít Britové, kteří dostali druh vakcíny schválený Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA). Aby pravidlo mohli využít, musí turisté dostat druhou dávku očkování nejpozději sedm dní před příjezdem na středomořský ostrov.

„Rozvolňování by mohlo přijít ve chvíli, kdy bude v nemocnicích 3 tisíce osob,“ řekl Blatný. Momentálně je hospitalizováno 8 tisíc osob.

„Cílem opatření je využívat hlavně samotestování. Firmy by měly nechat testovat u svého závodního lékaře, neměly by chodit na veřejná testovací místa,“ dodal Blatný k testování ve firmách.

Jan Blatný se podle svých slov domluvil s Asociací děkanů, že studenti by měli být povoláváni, ale za určitých podmínek, aby nebyli příliš zatěžováni. Návrh se bude finalizovat.

„Byla aktivována mezinárodní zahraniční pomoc, ale nebyla zatím využita. Zátěž v nemocnici je enormní,“ řekl dále Jan Blatný. Podle něj bude do nemocnic proudit 600 až 700 pacientů denně. Blatný se navíc domnívá, že epidemie bude brzdit, a apeloval na dodržování opatření a testování do firmách.

„Přes 2 tisíce ordinací je již zapojeno do očkování,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Podle Blatného se zvyšuje rychlost očkování, cílem je, aby v březnu bylo očkováno 35 tisíc lidí denně a v dubnu 100 tisíc lidí. Ke včerejšku 78 % zájemců nad 80 let dostalo první dávku. Příští týden přijde sto tisíc dávek vakcín firmy Pfizer. V březnu by mělo přijít 700 tisíc dávek.

V pondělí Jan Blatný předloží vládě návrh na dotační program – všem zdravotnickým pracovníkům budou vyplaceny odměny za úsilí ve 2. vlně pandemie. Odměny by měly být vyplaceny s výplatou za květen.

Ve středních Čechách zatím lidé dostali asi 78 000 dávek vakcín, dvě dávky má přibližně 20 000 zájemců. Začalo očkování pedagogů, zapojují se praktici.

Moravskoslezské nemocnice by potřebovaly výpomoc 44 ambulantních specialistů a 124 zdravotních sester. Pracovní povinnost jim může uložit hejtman.

V Německu se rychle šíří britská varianta koronaviru, má podíl přes 40 procent, před čtyřmi týdny to bylo šest procent, řekl šéf Kochova institutu.

Počet nakažených znatelně stoupá v jednotlivých krajích Česka.

• V Praze ve čtvrtek přibylo 1833 případů covidu, zhruba o 165 více než ve středu a před týdnem. Počet zemřelých s covidem v metropoli přesáhl 1900.
• Ve Středočeském kraji přibylo za uplynulý týden 14.600 nakažených koronavirem. Je to o zhruba 1700 případů více, než kolik přibylo o týden dřív.
• Ve Zlínském kraji přibylo za týden 2441 případů covidu. Je to o 362 více než v předchozím týdnu. Počet nakažených v kraji roste třetím týdnem.
• Covidem-19 se v posledním týdnu nakazilo 3186 lidí z Vysočiny, o čtvrtinu víc než týden před tím. Zemřelo 40 lidí. Nakažených je aktuálně 4511.
• Na jižní Moravě po mnoha dnech nárůstu klesl o sedm počet hospitalizací s covidem. Je jich 838. Za den přibylo 1185 potvrzených případů a šest úmrtí.
• Na jihu Čech se za týden zvýšil počet aktivních případů covidu o 2084. Momentálně je v kraji 8798 nakažených. Jde o dosud nejvyšší mezitýdenní nárůst.
• V Libereckém kraji za minulý týden přibylo rekordních 4748 případů koronaviru, o desetinu víc než o týden dřív. Nejvyšší byl i počet úmrtí, a to 64.
• V Olomouckém kraji přibylo za uplynulý týden 3937 případů covidu-19. Růst v mezitýdenním srovnání opět výrazně stoupl, a to o 838 případů.
• V Královéhradeckém kraji přibylo za uplynulý týden 5526 nově nakažených koronavirem. Ve srovnání s předešlým týdnem je to o 425 nových případů méně.
• V Plzeňském kraji přibylo za týden rekordních 7232 případů koronaviru, mírně více než před týdnem. S covidem umřelo za týden 146 lidí, předtím 106.
• V Karlovarském kraji za týden přibylo 2572 případů covidu, o 877 méně než o týden dřív. Nakažených je 5826.Epidemie v zasaženém kraji začala slábnout.

Laboratoře ve čtvrtek v Česku potvrdily 14 554 nových případů covidu. Je to méně než v úterý a ve středu a také o 28 méně než před týdnem. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 8153 lidí s covidem, o 261 méně než ve středu, ale o 700 více než před týdnem. V těžkém stavu je 1735 z nich.

Australská vláda dnes požádala Evropskou komisi, aby přehodnotila zákaz vývozu vakcíny proti covidu-19 do Austrálie. Ve čtvrtek italské úřady neumožnily odvoz do Austrálie zhruba 250 000 dávek přípravku od společnosti AstraZeneca. Nedodání preparátů z Evropy se ale podle vlády výrazně nepromítne do australského očkovacího plánu, napsala agentura Reuters. Itálie ani Evropská komise žádost zatím nekomentovaly.

Devět z deseti Čechů tvrdí, že striktně dodržuje stanovená protiepidemická opatření. Osm procent občanů pravidla nedodržuje. Vyplývá to z průzkumu Medianu pro Český rozhlas. Jako nejúčinnější opatření lidé hodnotí povinné nošení roušek a respirátorů, naopak jako nejméně účinné hodnotí další zavírání obchodů nebo omezení pohybu mezi okresy.