Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Budu apelovat na kolegy, abychom se ještě pokusili najít shodu a prodloužili nouzový stav,“ oznámil Hamáček po jednání ÚKŠ.

Podle něj si opozice klade nerealizovatelné rozpočtové podmínky. Jednat o podpoře prodloužení nouzového stavu je podle Hamáčka možné do poslední chvíle. Hovořit chce nejen s opozicí, ale i s hnutím ANO.

„Vyzvali jsme kraje, aby nepodleně doplnily své zásoby respirátorů FFP2 tak, aby dodržely dvouměsíční kvótu,“ řekl Hamáček s tím, že zásoby ochranných prostředků logicky ubývají.

Ministr se vyjádřil také k plánovanému testování školáků. Podle něj se ČR inspiruje rakouským modelem a půjde cestou antigenních testů. Žáci by měli být testování ve školách.

„Neřeknu nic nového, když potvrdím, že ta situace není dobrá,“ uvedl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) Jan Hamáček (ČSSD). Dodal, že ve společnosti narůstá podíl takzvané britské mutace nového koronaviru. Problém je také nedostatečná lůžková kapacita, což je viditelné zejména v krajích, jako jsou Karlovarský a Královéhradecký.

„Pravděpodobně se v těchto krajích nevyhneme nějakým cíleným opatřením, o kterých bude zítra jednat vláda,“ uvedl Hamáček.

Tiskovou konferenci můžete sledovat živě.

Vnímání rizika nákazy covidem-19 v Česku je stále nízké i přes vysoký počet nakažených a hospitalizovaných, uvedli odborníci z České lékařské společnosti JEP.

Za masivní příčinu šíření koronaviru považují lékaři podle průzkumu neochotu Čechů zůstávat doma, i když mají příznaky onemocnění.

Více než polovina Čechů je podle průzkumu České lékařské společnosti JEP ochotná se nechat testovat na covid-19. Ti, kteří testování odmítají, se domnívají, že testy nejsou spolehlivé, a mají strach z nákazy na testovacích místech.

Průzkum České lékařské společnosti JEP také zaznamel pokles srozumitelnosti opatření, které směrem k veřejnosti komunikuje vláda a Ministerstvo zdravotnictví: celkem 45% respondentů soudí, že je pro ně obtížné porozumět tomu, co se jim říká a co se po nich chce.

Češi během pandemie neomezují návštěvy příbuzných a rodiny a nezůstávají doma, i když mají příznaky covid-19. Tato zjištění z průzkumu, který proběhl ve 22 zemích EU, přednesla dnes Česká lékařská společnost JEP.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu poté, co by jeho prodloužení neschválila Sněmovna, by bylo protiústavní, shodují se experti na ústavní právo oslovení ČTK. Poslanci budou o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek. Kabinet chce, aby místo 14. února skončil kvůli koronavirové epidemii až 16. března. Zatím pro to nemá ve Sněmovně vyjednanou podporu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády.

„Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou Sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů,“ sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela.

Koalice Spolu se definitivně rozhodla nepodpořit žádost vlády o prodloužení nouzového stavu, řekla ve Sněmovny předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová.

Zrušení programu COVID nájemné považuje Asociace nákupních center za nedobrý krok s likvidačním dopadem na odvětví služeb a obchodu. Jedná se o jeden z nejlépe nastavených dotačních titulů pro přímé krytí významného nákladu podnikatelů zasažených v souvislosti s pandemií koronaviru a vládními restrikcemi. V současné době přispívá ke stabilizaci oboru obchodu a služeb. ČTK to dnes řekl předseda výkonného výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.

Efektivita programu COVID nájemné je podle Kubíčka pozitivně hodnocena nejen tuzemskými podnikateli, ale také v rámci Evropy. Pomohlo tomu i nedávné rozhodnutí Evropské komise o zvýšení limitu veřejné podpory na jednu společnost z 800.000 na 1,8 milionu eur (asi 46,4 mil. Kč), uvedl. Doplnil, že jednoduché a logické nastavení této podpory minimalizovalo její zneužití.

„Osvědčený kompenzační program COVID nájemné rušíme v čase, kdy nikdo neví, jak budou nová pravidla fungovat. Navrhujeme proto ponechat jej funkční do konce března a dále kompenzovat nájmy za první čtvrtletí letošního roku,“ řekl ředitel pražského obchodního centra Galerie Harfa Pavel Hradec.

Sedmašedesát procent členů odborů chicagských učitelů schválilo bezpečnostní plán, který umožní postupně obnovit prezenční výuku v oblasti s více než 340.000 žáky a studenty. Učitelé se původně bránili do škol vrátit z obav z nákazy koronavirem, ačkoli místní úřady tvrdily, že výuka bude bezpečná. Chicago s okolím je třetí největší školní distrikt v USA; má 513 škol, které jsou zavřené od loňského jara a děti se učí na dálku. Píše o tom agentura Reuters.

Odbory se rozhodly nechat rozhodnout samotné učitele a v úterním elektronickém hlasování 67 procent hlasujících schválilo bezpečnostní opatření pro školy a třídy. Ve čtvrtek se tak do škol bude moci vrátit 5200 žáků speciálních tříd a předškolních zařízení. Od 1. března se pak začnou otevírat třídy na prvním a druhém stupni škol pro 62.000 dětí. O termínu obnovy výuky na středních školách se ještě nerozhodlo.

Nakažlivější britská mutace koronaviru je ve Francii stále častější, ale nešíří se tak rychle, jak se odborníci původně obávali. Je nevyhnutelné, že britská mutace bude ve Francii většinová a dojde k tomu pravděpodobně v první polovině března, řekl Bruno Lina, virolog a člen vědeckého poradního týmu vlády v rozhovoru se stanicí France inter. Lina přirovnal karanténu k jaderné bombě.

Výskyt mutací v rámci Francie je velmi nerovnoměrný, nejhojnější je v Paříži a jejím okolí. Podle průzkumu „na konci ledna v tomto regionu britská mutace představovala 20 až 21 procent všech případů nákazy, dnes už je to mezi 30 a 35 procenty, což se ale dalo očekávat. Pro srovnání, například v Normandii je to jen okolo deseti procent,“ uvedl Lina.

V Chile aplikovali vakcínu proti covidu-19 už více než milionu obyvatel, tato jihoamerická země je tak lídrem v očkování proti této nemoci v Latinské Americe v přepočtu na obyvatele. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters. Chile je podle databáze Our World in Data v tabulce očkování proti covidu-19 v přepočtu na obyvatele i před Českou republikou či průměrem Evropské unie.

Chile začalo očkovat proti covidu-19 jako první v Latinské Americe spolu s Mexikem a Kostarikou 24. prosince, ale hromadné očkování zahájilo až začátkem tohoto měsíce. Předtím naočkovalo jen asi přes 10.000 zdravotníků, protože nemělo dost vakcín. Tento měsíc ale očkuje přes 100.000 lidí denně, v úterý vakcínu aplikovalo 222.070 lidem, zejména seniorům, zdravotníkům či členům policie a vojákům, kteří pomáhají v první linii bojovat s pandemií.

Na pětimilionovém Slovensku loni podle předběžných údajů zemřelo 58.989 obyvatel, tedy nejvíce od druhé světové války. Vývoj ovlivnil covid-19.

Britský princ Charles a jeho manželka Camilla dostali první dávku očkování proti koronaviru. Ve věku 72 a 73 patří do skupiny pohybující se na čtvrtém místě žebříčku prioritních příjemců vakcíny. První dávku již v Británii dostalo necelých 13 milionů občanů.

Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích Evropské unie. Komise bude podle ní pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit schvalovací proces.

„Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,“ řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.

Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil balík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.

Na Trutnovsku byla na začátku ledna britská varianta koronaviru ve více než 60 procentech zkoumaných vzorků, na Náchodsku v 45 procentech. V Praze se mutace vyskytovala v méně než desetině vzorků. Ve své zprávě to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ), který vzorky s podezřením na tuto mutaci prověřuje. Nová mutace je o 30 až 70 procent nakažlivější, k nákaze stačí kratší čas než dosud uváděných 15 minut.

Rozšíření variant není podle odborníků ze SZÚ v Česku rovnoměrné. Vzorky z Trutnovska a Náchodska SZÚ zkoumal mimo jiné kvůli tomu, že ČR dostala už dříve varování z Německa o výskytu britské varianty a možnému rozšíření do Královéhradeckého kraje. Důvodem bylo také rychlejší šíření nemoci na Trutnovsku a vysoká zátěž tamní nemocnice. Do testování byly zařazeny i vzorky z pražské laboratoře, celkem SZÚ prověřil přes 90 vzorků.

ČR nezvažuje, že by užívala ruskou vakcínu Sputnik V dřív, než ji schválí evropská agentura. Mohla by se předzásobit a získat náskok, uvedl Babiš.

Nejméně do 14. března zůstane Německo v karanténě a uvolňování epidemických opatření nelze prozatím očekávat. Vyplývá to z návrhu karanténních opatření pro odpolední jednání kancléřky Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí, který má ČTK k dispozici. Dnešní schůzka nicméně umožní znovuotevření škol, rozhodnutí bude na jednotlivých německých spolkových zemích. V březnu se otevření mohou dočkat i kadeřnictví.

Návrh závěrečného dokumentu zdůrazňuje, že rychlé proočkování obyvatelstva je klíčovou podmínkou pro normalizaci všedního života a pro návrat k režimu bez epidemických nařízení z doby před pandemií nemoci covid-19. „Z tohoto důvodu se kancléřka a šéfky a šéfové zemských vlád shodují, že stávající usnesení kancléřky a zemských vlád zůstávají v platnosti,“ uvádí dokument. Ten dále informuje o tom, že zemské vlády své vyhlášky a epidemická nařízení prodlouží do 14. března.

V Libereckém kraji bylo za úterý testováním potvrzeno 459 nových případů koronaviru. Před týdnem jich bylo o 13 méně. Očkování kvůli nedostatku vakcín stále postupuje velmi pomalu. Alespoň jednu dávku dostalo v kraji od začátku ledna 7885 lidí, tedy jen necelá dvě procenta obyvatel kraje. Za úterý bylo očkováno 431 lidí, většinou šlo u druhou dávku. Obě dostalo v kraji dosud 3170 lidí, z toho 171 starších 80 let. V této věkové kategorii je to zhruba jedno procento populace. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

V úterý přibylo v Karlovarském kraji 747 případů covidu, o 209 více než před týdnem. Je to dosud čtvrtý nejvyšší nárůst, s covidem se léčí 6151 lidí.

V Praze přibylo v úterý 1127 případů covidu. Je to méně než v pondělí, ale druhý nejvyšší údaj za měsíc. Dosud testy v Praze odhalily 117.000 nákaz.

Ve středních Čechách přibylo v úterý 1428 nakažených covidem. Je to o 44 případů méně než za předešlé úterý, kdy přibylo zatím nejvíce nakažených od 13. ledna. Jde ale o druhý nejvyšší nárůst počtu nových případů v únoru, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Od začátku pandemie testy v regionu potvrdily koronavirus u 139.476 lidí. Vyléčilo se 124.026 nakažených, s covidem-19 jich zemřelo 1875. Za úterý přibylo podle dosavadních dat 52 vyléčených a deset úmrtí.

V nemocnicích je s covidem 5921 pacientů, podle revidovaných údajů ministerstva zdravotnictví klesl jejich počet za den zhruba o 200. S nakázou dosud v Česku zemřelo 17 642 lidí.

Od loňského března, kdy epidemie koronaviru v zemi propukla, se prokazatelně nakazilo 1 055 415 lidí. Více než 941 014 z nich se z nemoci vyléčilo. Aktuálně je v zemi zhruba 96 759 nakažených, většina má mírný průběh nemoci. V těžkém stavu leží v nemocnicích 1058 pacientů.

V úterý bylo pozitivních 32,4 procenta testovaných. Je to nejvyšší podíl od 10. ledna. Nad třicetiprocentní hranici se podíl dostal po dvou dnech. Sedmidenní průměr pozitivních testů je přibližně 28 procent.