Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Češi se od pátku do Bulharska dostanou pouze s PCR testem na koronavirus. ČTK to dnes řekl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Cestovní kanceláře a agentury letos kvůli pandemii a souvisejícím restrikcím sledují vyšší zájem o lyžařské pobyty v Bulharsku, které částečně nahrazují oblíbené alpské země. Uvedli to zástupci prodejců zájezdů na dotaz ČTK.

„Dnes jsme byli informování Velvyslanectvím Bulharské republiky, že od 29. ledna budou všichni občané členských zemí EU včetně bulharských a českých povinni předložit při vstupu na území Bulharské republiky negativní PCR test ne starší než 72 hodin,“ řekl ČTK Herget.

Spojené státy podle všeho procházejí dalším obratem ve vývoji epidemie covidu-19, s níž je v zemi spojováno přes 425.000 úmrtí. Zatímco hlášené oběti stále přibývají rekordním tempem, růst statistiky nakažených už více než dva týdny zpomaluje a ubývá i hospitalizací způsobených nákazou koronavirem. Zásadní otázkou je, zda se i za pomoci vakcín pozitivní trend podaří udržet, nebo jej zabrzdí šíření nakažlivějších mutací.

V USA podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) stále pokračuje nejčernější fáze epidemie. Za úterý oba zdroje zaznamenaly přes 4000 úmrtí, přičemž podle NYT se průměrný přírůstek z posledního týdne vrátil těsně nad 3300. Loni na jaře se denní počty obětí držely pod 2800.

Krajská nemocnice v Trutnově se obává případného otevření lyžařských areálů, o kterém by mohla dnes večer jednat vláda. Nemocnice je na hraně kapacit z hlediska hospitalizací pacientů s covidem-19 i v akutní péči. Otevření skiareálů v nedalekých Krkonoších by pro ni zřejmě znamenalo další příliv pacientů, plyne z dnešního vyjádření mluvčí krajských nemocnic Lucie Chytilové pro ČTK. Okres Trutnov je v posledních týdnech regionem, kde se koronavirus šíří nejrychleji v ČR.

Skupinu Slováků, kteří za druhé světové války přežili holokaust, dnes vakcínou proti covidu-19 očkoval slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Učinil tak při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a symbolického zahájení další fáze aplikace vakcíny na Slovensku. Zároveň požádal o odpuštění za podíl Slovenska na pronásledování Židů. Očkování zmíněných seniorů uvítal předseda Židovské náboženské obce Bratislava Tomáš Stern.

„Přicházím s přesvědčením, že vakcína může ochránit a přinést vám mnoho pěkných dnů,“ řekl Krajčí, který je vystudovaným lékařem. Dodal, že právě do vakcíny proti covidu-19 země vkládá velkou naději.

Zdravotníků, kteří se aktuálně léčí s covidem-19, bylo podle dat za úterý 4292, z toho 689 lékařů a 1904 sester. Na začátku listopadu jich byl téměř dvojnásobek, na začátku prosince ale o 1000 méně. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČTK k dispozici. Od loňského března, kdy epidemie v Česku začala, je nakažených zdravotníků 60.817. Z nich přes 10.000 jsou lékaři.

Koronavirová pandemie způsobila výrazné finanční ztráty kolektivním správcům autorských a majetkových práv. Například Ochranný svaz autorský (OSA) pravděpodobně přijde o více než 100 milionů korun. Ztráty zaznamenal také kolektivní správce DILIA zaměřující se na divadelní, literární a audiovizuální umění a Intergram, který zastupuje výkonné umělce nebo tvůrce zvukových a obrazově-zvukových záznamů. Na situaci jako první upozornil server iRozhlas.cz.

„V loňském roce kvůli protiepidemickým opatřením došlo k poklesu autorských odměn z koncertní činnosti o více než 50 procent, konkrétně o více než 100 milionů korun. Do tohoto výsledku jsou započítány i koncerty hvězd, které u nás koncertují v rámci svých světových turné,“ sdělil dnes ČTK Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Británie dnes zpřísnila pravidla pro vstup do země pro cestující z některých zemí, kde se šíří nové mutace koronaviru. Oznámil to britský premiér Boris Johnson. Kvůli současné epidemické situaci v zemi se zároveň nepočítá s otevřením škol následující měsíc; školáci se do tříd vrátí patrně v březnu, uvedl ministerský předseda.

„Budeme požadovat, aby se přijíždějící lidé, kterým nelze odepřít vstup, bez výjimek na deset dní izolovali v ubytování zřízeném vládou, jako jsou hotely,“ uvedl Johnson. „Setkáme se s nimi na letišti a budou převezeni přímo do karantény,“ dodal premiér.

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní „nesplnitelný“, neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Stát vyplatil k dnešku z kurzarbeitového programu Antivirus dosud 26,3 miliardy korun na příspěvky na mzdy firmám, na něž dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. Peníze získalo 67.613 podniků na 935.619 zaměstnanců. Poslancům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podpořena byla podle ní každá čtvrtá firma z jejich celkového počtu a rovněž každý čtvrtý zaměstnanec.

Úřad práce dosud zahájil podle Maláčové do pondělí 1218 kontrol režimů A a B, což představuje prověrku 1,8 procenta podpořených firem. Dokončil podle ní 884 kontrol a prověřil 932 milionů korun. U 357 zaměstnavatelů našli úředníci pochybení, takže zaměstnavatelé museli vracet příspěvky celkem za 62 milionů korun, uvedla ministryně. Z celkového počtu chybujících zaměstnavatelů vracelo 308 zaměstnavatelů příspěvek částečně a 49 zaměstnavatelů ho muselo vrátit zcela, dodala.

Radnice Prahy 4 se rozhodla, že nebude v letošním roce zvedat nájemné v prostorech, které má od hlavního města ve správě. Rozhodli o tom radní městské části. Opatření má pomoci rodinám, podnikatelům a živnostníkům v době pokračující koronavirové krize. ČTK to dnes sdělil mluvčí Jiří Bigas. Valorizaci nájemného zrušila radnice i loni. Kvůli protikoronavirovým opatřením se řada lidí dostala do finančních potíží.

Podle ministra zdravotnictví Blatného není situace tak vážná, aby bylo třeba očkování úplně přerušit. Kde mají vakcíny dost, bude pokračovat, řekl ČT.

Při příjezdu do Švýcarska z takzvaných rizikových zemí bude od 8. února povinné předložit negativní test na koronavirus. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Alain Berset. Za rizikové země přitom Švýcarsko považuje mimo jiné Česko a nově také Slovensko. Nadále bude platit i povinná karanténa po příjezdu.

„Kdo přijede ze země s vysokým rizikem nákazy, bude muset ukázat negativní test. To bude platit i pro všechny cestující z letadel,“ uvedl dnes Berset.

S covidem se léčí téměř 4300 zdravotníků, z nich 689 lékařů a 1904 sester. Na začátku listopadu jich byl dvojnásobek, na počátku prosince o 1000 méně.

Zkrácení dodávek vakcíny proti koronaviru v Královéhradeckém kraji zatím očkování první dávkou nepřeruší. Výrazně to ale omezí rezervace zájemců o první vakcinaci. ČTK to dnes řekl krajský koordinátor očkování a lékařský náměstek Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové Jaroslav Malý. Do kraje dorazilo tento týden o 40 procent méně vakcíny proti koronaviru než v tom předchozím. Zhruba polovinu z 3510 dávek proočkuje FN Hradec Králové, zbytek si rozdělí krajské nemocnice a soukromá nemocnice ve Vrchlabí.

Po první očkovací dávce jsou v kraji lidé ze tří skupin zájemců – zdravotníci, domovy důchodců a lidé starší 80 let. „Prioritně musíme doočkovat ty, které jsme rozočkovali. Nedojde k tomu, že by druhou dávku nedostali,“ řekl dnes ČTK Malý.

Za porušení vládních nařízení, která mají omezit další šíření nového koronaviru, dostávají lidé ve Zlínském kraji od policie zpravidla pokuty v řádu stovek korun. Nejčastěji policisté v regionu postihují nenošení roušek na předepsaných místech. Sankce ukládají také například za popíjení alkoholu na veřejnosti. ČTK to dnes řekla krajská policejní mluvčí Lenka Javorková.

Vhodné zázemí na učení doma má podle České školní inspekce asi 90 procent patnáctiletých žáků v Česku. Je to o něco méně než v průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Svůj vlastní pokoj nemá přibližně třetina českých čtvrťáků. V Česku je v mezinárodním srovnání také míň žáků ve školách, které mají výkonné počítače a kvalifikovaný personál pro technickou podporu. Ve své aktuální analýze podmínek pro distanční výuku to uvedla Česká školní inspekce.

Příspěvek k nemocenské kvůli koronaviru by mohli dostávat nejspíš jen lidé v karanténě. Nakažení s covidem by na bonus nárok mít nemuseli. Návrh zákona o „mimořádném příspěvku při karanténě“ zmiňuje jen karanténu, ne pracovní neschopnost u nemocných. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dnes ČTK řekla, že bonus má být i pro lidi s koronavirem v izolaci a navrhovaný zákon s tím počítá.

Zaměstnavatel by podle návrhu zákona, který by mohla dnes projednávat vláda, lidem s nemocenským pojištěním k náhradě mzdy připlácel 250 korun na den, a to nejvýš deset dnů. O tyto výdaje by si snížil sociální odvody. U zaměstnanců s menším než polovičním úvazkem a pracovníků na dohodu by denní příspěvek činil 125 korun. Podle normy by se měl příspěvek „z důvodu nařízené karantény“ poskytovat do konce letoška.

Ve Středočeském kraji přibylo v úterý 1245 nově nakažených koronavirem. Jde jen o čtyři případy vyšší nárůst než za předešlé úterý, ale zároveň o více než 200 případů vyšší než za pondělí, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v nejlidnatějším regionu republiky 12.816 nakažených, od začátku pandemie se nakazilo 125.408 lidí. Vyléčilo se 110.952 nemocných, s covidem-19 zemřelo 1640 lidí. V úterý přibylo 21 vyléčených a šest úmrtí.

Domažlická firma nanoSPACE prodala v loňském roce jeden milion nanoroušek, čtvrt milionu nanorespirátorů a zaznamenala rekordní zájem o lůžkoviny s nanomembránou. Její loňský obrat 128 milionů Kč se meziročně zvýšil téměř padesátinásobně. ČTK to dnes řekla Margareta Vojtková, mediální zástupkyně české firmy, která měla ještě loni v lednu pouze jednoho zaměstnance.

„Každý měsíc od vypuknutí koronavirové pandemie byl pro firmu rekordní. Prodeje lůžkovin s nanovlákennou membránou se zvýšily několikanásobně. Dále firma prodala desítky tisíc antivirových šátků,“ uvedla.

Portál Slevomat loni utržil 1,8 miliardy korun, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o zhruba 40 procent méně. Zaznamenal ale rekordní letní sezonu, kdy prodeje domácích pobytů vzrostly o 50 procent. Meziročního zlepšení dosáhl také v prodeji zboží lokálních výrobců a obchodníků. Firma o tom dnes informovala ČTK.

Slevomat loni tak zúročil svou orientaci na tuzemský cestovní ruch. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize a protiepidemických opatření přispěla podle ředitele portálu Ladislava Veselého širší nabídka hotelů v hlavní letní sezoně. Firma navázala mimo jiné spolupráci s luxusními hotely Hilton, Imperial či Clarion. Silná poptávka byla zejména po pobytech v Praze, prodeje pobytů tu meziročně stouply o 162 procent. Jednalo se o nejlepší výsledek za dobu fungování Slevomatu, uvedl.

Pozitivní výsledky přinesla podle Veselého také podpora drobných výrobců a prodejců potravin pochutin, alkoholu i rukodělných výrobků. „Právě o jejich zboží byl zejména během lockdownu mnohem větší zájem,“ řekl dále Veselý. Doplnil, že tato kategorie ve srovnání s rokem 2019 vyrostla o devět procent.

Veselý předpokládá, že i letos bude převládat zájem o domácí pobyty, a věří, že se firmě podaří navázat na úspěch z loňského léta. Ambicí pro letošek je návrat k silnému růstu z konce roku 2019.

Bonus k nemocenské kvůli koronaviru by mohli dostávat jen lidé v karanténě, nemocní s covidem by na něj nejspíš neměli nárok, vyplývá z návrhu zákona.

Liberecká nemocnice nadále hledá vhodné dárce plazmy využitelné pro léčbu pacientů s onemocněním covid-19. Potřebuje mít okolo 20 dárců, průběžně jich má mezi deseti až 15. ČTK to dnes řekla primářka transfuzního oddělení v Liberci Renata Procházková. Podávání takzvané rekonvalescenční plazmy je jednou z metod při léčení pacientů se závažným průběhem onemocnění covid-19.

Najít vhodné dárce s dostatečným množstvím protilátek není podle Procházkové snadné. „Zkušenost ukazuje, že takoví dárci se generují z těch, kteří měli střední až těžší průběh covidu, minimálně s vysokou teplotou,“ uvedla primářka.

Milion čtyři sta tisíc - to je zhruba počet vysvědčení, který na zítřek připravují čeští učitelé. Přes sto tisíc dětí navíc svá vysvědčení obdrží úplně poprvé v životě. Ministr školství Robert Plaga doporučil na začátku roku vzhledem ke komplikované situaci s distanční výukou využít spíše slovní hodnocení. Jak se školy s tímto doporučením popasovaly, jak koronavirus ovlivnil české školství a co říká na novelu zákona o pedagogických pracovnících? Sledujte Epicentrum Blesku s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Živě od 15:00 zde.

„Dnes jsme o tom diskutovali jako o možnosti, která může být reálná. Zatím ale nebylo nic finalizováno. Bude se zjišťovat, jak rychle by to šlo, za jakých podmínek by se to schválilo a kdo by to eventuálně dovezl. Je to zatím velmi otevřená věc,“ vysvětlil Prymula spekulace kolem možného schválení vakcíny Sputnik V v nouzovém režimu pro české občany.

Sputnik V je ruská státní vakcína, jednání o ní by se tedy na rozdíl od ostatních očkovacích látek nevedlo se soukromou společností.

„V posledních třech dnech se tady vyskytly dvě tuzemské společnosti, které jsou ochotné dovážet vakcíny, jako jsou AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech, mimo ten státní systém. Ale to je také k diskuzi, protože to má svá rizika,“ uvedl Prymula v rozhovoru na ČT24.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Zatímco ještě na podzim čekala růst o 4,4 procenta, nyní čeká vzestup jen o tři procenta. Počítá s tím vládní zpráva o stavu německého hospodářství na letošní rok, kterou dnes představil ministr hospodářství Peter Altmaier. Ze zprávy tak vyplývá, že největší evropská ekonomika se letos z krize vyvolané pandemií nemoci covid-19 nezotaví a že na dosažení předkrizového stavu bude potřebovat výrazně více času.

Altmaier sice poukázal na to, že epidemická situace v zemi se stále zlepšuje, kvůli mutacím koronaviru je ale stav hospodářství stále velmi vážný. I když Německo očekává po skončení karantény rychlou obnovu zasažených hospodářských sektorů, tempo bude podle Altmaiera zaostávat za předpoklady. Do předkrizového stavu se tak podle ministra Německo dostane zřejmě až ve druhé polovině nadcházejícího roku.

Ještě na podzim vycházela vláda z toho, že na přelomu let 2021 a 2022 by se Německo mohlo dostat na předkrizové hodnoty. Kvůli pandemii hrubý domácí produkt (HDP) Německa loni klesl podle odhadu statistického úřadu o pět procent. Zpřesněná data, včetně vývoje za čtvrté čtvrtletí, statistici zveřejní v pátek.