Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM v letošním prvním čtvrtletí snížila ztrátu na 344 milionů eur (zhruba osm miliard Kč) z 552 milionů eur před rokem. Firma to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Její tržby stouply o 42 procent na 6,33 miliardy eur, takže mírně překonaly očekávání analytiků.

Air France-KLM podobně jako další aerolinky těží z růstu poptávky po letecké přepravě po útlumu způsobeném pandemií nemoci covid-19. Firma v prvním čtvrtletí přepravila 19,7 milionu pasažérů, což představuje meziroční nárůst o 35 procent.

Tři roky od vyhlášení pandemie covidu-19 a navzdory více než 200.000 souvisejících úmrtí v Británii se zde 59 procent lidí domnívá, že politici neberou hrozbu budoucích pandemií vážně. Informoval o tom list Independent s odkazem na průzkum, podle něhož si britská veřejnost velmi přeje, aby se v rámci přípravy na další podobnou událost přijímala větší opatření na domácí i mezinárodní úrovni.

Vlády na celém světě by měly více investovat do schopnosti vlastního zdravotnického systému reagovat na budoucí epidemie, myslí si více než tři čtvrtiny z 2078 dotázaných. Podle průzkumu, který provedla společnost YouGov, si také 72 procent lidí myslí, že by politici měli více spolupracovat s ostatními vládami, aby zabránili šíření nemocí po světě.

Tři z pěti Britů se domnívají, že bohatší vlády by se měly více podílet na sdílení přístupu k vakcínám během mimořádných situací se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Více než polovina dotázaných si myslí, že bohatší vlády by měly více podporovat tyto země ve vývoji vlastních vakcín, myslí si podle průzkumu zhruba polovina respondentů.

Obavy veřejnosti z potřeby větší politické aktivity při přípravě na další pandemii jsou oprávněné, uvedla zdravotnická analytická organizace Airfinity, která sleduje šíření infekčních nemocí. Podle modelování rizik onemocnění, které společnost provedla, existuje bez silného systému obrany proti pandemiím více než 27procentní šance, že v příštích deseti letech dojde k další pandemii, která bude mít tak smrtící následky jako covid-19.

„Rostoucí světová populace, klimatické změny, větší počet nemocí přenášených ze zvířat na lidi a také zvýšené mezinárodní cestování jsou hlavními důvody, proč nám hrozí, že v příštím desetiletí budeme čelit další pandemii, která bude stejně smrtelná jako covid-19,“ uvedl šéf Airfinity Rasmus Bech Hansen. „Svět musí být připraven a k tomu je nezbytná infrastruktura veřejného zdraví, dohled a globální sdílení dat, aby se zabránilo opakování historie,“ uvedl.

Průzkum byl proveden online v období od 13. března do 14. března 2023. Údaje byly váženy a jsou reprezentativní pro všechny dospělé občany Spojeného království ve věku 18 a více let.

Podle pařížské vědkyně Florence Débarreové je v případě původu covidu-19 nutné říkat pravdu, toto považuje za klíčové, komentovala pro deník The Guardian. Bylo to právě ona, kdo objevil genetická data napovídající tomu, že zvářata náchylná k přenosu koronavirů jsou prodávána na tržnici ve Wu-chanu. Podotkla, že údaje byla nahrána do online databáze bez toho, aby na to byla upozněná vědecká obec, pak náhle zase z online databáze zmizela.

Zákazníci řetězce Co-op v britském městě Sale nedaleko Manchesteru si mohou nově nechat dovézt nákup robotem. Roboti, kteří dospělému člověku sahají zhruba po kolena a vypadají jako bílé plastové krabice, byli již během pandemie covidu vyzkoušeni ve městech Leeds, Milton Keynes a Northampton. Roboti se pohybují podobně rychle jako lidé, ne více než šest kilometrů za hodinu a dokážou zaznamenat auta, napsal server BBC.

Posun v bádání o původu pandemie koronaviru? Novou váhu dostává hypotéza o přenosu viru SARS-CoV-2 ze zvířat na wuchanském trhu. V genetické analýze ze zimy 2020 Číňané některé geny přehlédli, všimla si nyní francouzská evoluční bioložka Florence Débarreová.

Čínská analýza říkala, že mezi covid pozitivními vzorky z tržiště nejsou zvířata, jen lidé. Débarreová tam ovšem našla DNA psíků mývalovitých (malých šelem z čeledi psovitých) a také stopy dalších savců, například cibetek, píše deník Science.

Bývalý britský premiér Boris Johnson uznal, že některá jeho prohlášení před parlamentem k aféře kolem večírků v době covidových uzávěr byla zavádějící. Dodal však, že jednal v dobré víře a odmítl, že by parlamentu lhal úmyslně. Johnson to napsal v 52stránkové obhajobě zaslané imunitnímu výboru parlamentu, který se zabývá Johnsonovým jednáním v aféře známé jako partygate.

„Neexistuje žádný dokument, který by naznačoval, že jsem obdržel varování či doporučení, že nějaká z pořádaných akcí porušuje nebo by mohla porušit pravidla. Naopak důkazy předložené výboru ukazují, že zaměstnanci čísla deset (premiérského sídla, pozn. ČTK) sdíleli mé přesvědčení, že... pravidla jsou dodržována,“ napsal Johnson, který byl premiérem v letech 2019 až 2022 a nyní je řadovým konzervativním poslancem.

Bývalý šéf konzervativců čelí obvinění, že lhal parlamentu, když před poslanci obhajoval sérii večírků pořádaných buď jím samotným, nebo jeho zaměstnanci v době, kdy v Británii platila přísná omezení pro shromažďování lidí kvůli vrcholící pandemii covidu-19.

Letecká společnost Air France KLM dnes oznámila, že splatila zbývajících 2,5 miliardy eur (asi 60 miliard Kč) z půjčky, kterou jí poskytl francouzský stát, aby jí pomohl překonat dopady pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura Reuters.

„Splacení zlepší dluhový profil skupiny, sníží se její finanční náklady a omezí zbytkové expozice vůči pohyblivým sazbám,“ uvedla společnost v prohlášení.

Letos v Dijonu v Burgundsku chystají oslavy 100. výročí českých sekcí, které o dva roky oddálila pandemie covidu-19. V květnu se proto do Dijonu na týden chystá i velvyslanec Fleischmann. Na programu jsou debaty na vysoké škole SciencePo a vystoupení česko-francouzských umělců.

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM vloni hospodařila s čistým ziskem 728 milionů eur (přes 17 miliard Kč) po ztrátě 3,3 miliardy eur v předchozím roce. Firma, která podobně jako další aerolinky těží z růstu poptávky po letecké přepravě po útlumu způsobeného pandemií covidu-19, to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Manželka britského krále Karla III. Camilla onemocněla covidem-19. Prožívá mírné symptomy jako při rýmě a pro tento týden zrušila svůj veřejný program, oznámil podle agentury Reuters Buckinghamský palác.

Camilla měla navštívit baletní školu Elmhurst v Birminghamu a knihovnu v Telfordu v hrabství Shropshire. Příští týden ve středu má po boku krále hostit recepci k příležitosti druhého výročí založení svého internetového knižního klubu The Reading Room.

Palác uvedl, že Camilla „doufá, že se bude cítit dostatečně dobře na to, aby se akce zúčastnila“.

Největší britské letiště Heathrow odbavilo v lednu 5,4 milionu cestujících, což je nejvíce za první měsíc roku od začátku pandemie nemoci covid-19. Je to sice stále méně než v lednu 2020, tedy před zavedením koronavirových omezení, šéf letiště John Holland-Kaye ale řekl, že letiště se vrací ke svým nejlepším výkonům. V lednu 2020 letiště odbavilo šest milionů cestujících, uvedla dnes BBC.

Francouzská justice dnes zrušila trestní stíhání bývalé ministryně zdravotnictví Agnès Buzynové, která byla obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila epidemii covidu-19. Informovala o tom agentura AFP. Buzynová od začátku pochybení odmítala, k verdiktu se zatím nevyjádřila. Kasační soud rozhodl, že Buzynová se nedopustila „trestného činu ohrožení životů dalších osob“, protože jí povinnost dbát o jejich bezpečnost žádný zákon neukládal.

Buzynová stála v čele francouzského ministerstva zdravotnictví od května 2017 do 16. února 2020, přičemž den před její demisí oznámila Francie prvního zemřelého s covidem-19. Důvodem rezignace Buzynové bylo to, že hodlala kandidovat na starostku Paříže, kterou se ale nakonec nestala. Od ledna 2021 do listopadu 2022 působila ve vedení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila z parlamentního klubu poslance Andrewa Bridgena kvůli jeho opakované kritice očkování proti covidu-19. Vyloučení dnes jménem strany oznámil poslanec Simon Hart, který dohlíží na stranickou disciplínu. Informovala o tom britská média.

Bridgen v minulosti například uvedl, že vakcíny proti covidu-19 vážně poškozují lidské zdraví a jsou „největším zločinem proti lidskosti od holocaustu“.

„Andrew Bridgen překročil hranici a způsobil tím velké pohoršení,“ uvedl Hart. „Dezinformace o vakcíně způsobují škody a stojí životy,“ dodal Hart a upřesnil, že rozhodnutí platí okamžitě až do konce formálního vyšetřování. Bridgen zůstane nezařazeným členem parlamentu.

Francouzská vláda dnes zakázala internetový prodej výrobků na bázi paracetamolu až do konce ledna kvůli přetrvávajícím problémům s dodávkami tohoto běžně používaného léku proti bolesti a horečce. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na úřední věstník. Zákaz zatím bude platit do konce ledna.

Vláda uvedla, že rozhodnutí učinila kvůli „napětí v oblasti léčivých přípravků na bázi paracetamolu“, které již trvá déle než šest měsíců, zejména u léků určených pro děti. „Různá opatření přijatá zdravotnickými orgány, ať už byla jakkoli účinná, nebyla dosud schopna učinit přítrž tomuto stavu,“ uvedla v prohlášení.

Vláda také v prohlášení varovala před zhoršující se zdravotní situací v Číně, kde po náhlém zrušení přísných opatření proti šíření koronaviru prudce přibývá nakažených. Čínská vláda také zakázala vývoz paracetamolu, přestože země vyrábí velké množství účinné látky, kterou používají laboratoře po celém světě.

U prehistorického kamenného kruhu Stonehenge se dnes ráno sešel nebývalý počet lidí, aby tam oslavili zimní slunovrat, napsal server listu The Guardian. U megalitického monumentu sledovali východ slunce, které se nad obzorem v jižní Anglii objevilo po osmé ráno místního času (po 09:00 SEČ). Při loňském prosincovém slunovratu panovaly v souvislosti s covidem-19 ještě hluboké obavy, lidé byli požádáni, aby si udělali test, nosili roušky a dodržovali společenské odstupy. Letos se podle deníku vše zdálo „o něco svobodnější“.

Odhadem až 100.000 zdravotních sester a souvisejícího personálu ve státních zdravotnických zařízeních v Británii stávkuje za zvýšení platů. Je to první takový protest za 106 let existence jejich odborové organizace. Dosavadní vyjednávání se státními úřady se změnilo v hořký spor, protože vláda zatím nehodlá požadavky zdravotníků vyslyšet a považuje je za přehnané, informují britská média.

Nemocnice a další státní zdravotnická zařízení, kde byla situace kvůli personálním problémům a pandemii covidu-19 už tak svízelná, ve vypjatém předvánočním období čelí dalšímu tlaku. Stávka začala v 08:00 místního času (09:00 SEČ) a trvat má do 20:00 místního času (21:00 SEČ). Další takovou celodenní stávku chtějí odboráři uspořádat ještě 20. prosince. 

 V Británii od letošního září zemřelo 16 dětí do 15 let po nákaze streptokokem ze skupiny A. Úmrtí podle britských médií vzbudila velké obavy mezi rodiči malých dětí, britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) ale sdělila, že nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o nějaký nový nebezpečnější kmen bakterie. Streptokok zpravidla způsobuje jen mírné obtíže, jako jsou bolesti v krku či vyrážka, je také původcem spály a spálové angíny.

Podle odborníků je pravděpodobné, že vyšší počet případů souvisí se sníženou imunitou dětí po pandemii covidu-19.

Ve Francii je opět na vzestupu počet případů covidu-19. Ministr zdravotnictví François Braun dnes vyzval veřejnost k nošení roušek při cestách veřejnou dopravou, ačkoliv je to nadále jen dobrovolné. O případném obnovení této povinnosti vláda rozhodne v závislosti na vývoji epidemie, uvedl Braun při návštěvě nemocnice, o které informovala stanice BFM TV.

Francie se s přicházející zimou potýká s devátou vlnou covidu-19 a nutné hospitalizace zhoršují situaci v nemocnicích, které pečují také o početné pacienty s chřipkou nebo s bronchitidou, píše stanice TF1. Vláda zatím odmítá zavést plošná opatření, ale před rodinnými setkáními velkých skupin osob na konci roku opakovaně členové vlády vyzývají k opatrnosti.

Na 20 lidí zřejmě loni zemřelo v Británii kvůli chybě laboratoře, která v téměř 40 000 případů testy na přítomnost koronaviru nesprávně vyhodnotila jako negativní. O odhadu britských zdravotních úřadů dnes informují agentury DPA a Reuters.

Laboratoř ve městě Wolverhampton mezi 2. zářím a 12. říjnem loňského roku špatně vyhodnotila kolem 39 000 testů. Lidé, kterých se to týkalo, tak nemuseli do izolace, nebo ji mohli ukončit a vrátit se do normálního života, i když ještě mohli být nakažliví. Kvůli tomu se podle odhadů zdravotních úřadů koronavirem nakazilo 55 000 lidí navíc, z nichž 680 skončilo v nemocnici a 20 zemřelo.

Podle úřadů za vše může lidská chyba. Laboratoř měla totiž nesprávně nastavenou úroveň, od jejíhož překročení test vyhodnocovala jako pozitivní.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance v Londýně kvůli napadení reportéra stanice BBC. Informaci britských médií potvrdil ministr zahraničí James Cleverly, který se dnes účastní ministerské schůzky NATO v Bukurešti. Čínská policie o víkendu zbila a zadržela novináře Eda Lawrence, který informoval o protestech v Šanghaji.

Cleverly předvolal velvyslance Čeng Ce-kuanga a chce po něm vysvětlení incidentu. „Je nadmíru důležité, abychom chránili svobodu médií. Je to něco, co je jádrem britského sytému hodnot a je podstatné, aby novináři mohli svou práci dělat aniž by je někdo obtěžoval a aniž by měli strach z útoku,“ řekl v Bukurešti britský ministr.

Londýnský holič Tarek Namouz čelí obvinění, že poslal až 25.000 liber (asi 710.000 korun) svému známému z teroristické organizace Islámský stát (IS) na nákup zbraní a výbušnin. Peníze vzal podle obžaloby mimo jiné z vládních kompenzací pro podnikatele v době pandemie covidu-19. Holič u soudu vinu odmítl.

Třiačtyřicetiletý Namouz podle žalobce Johna McGuinesse „pravidelně posílal peníze z Británie do Sýrie za účelem podpory terorismu“. On a jeho přítel v konverzacích na WhatsAppu hovořili o nákupu odstřelovacích pušek, útočných pušek typu kalašnikov, o veřejných popravách a o vraždách „nevěřících“, píše list The Guardian s odvoláním na soudní slyšení.

V Británii se z covidu-19 zotavil pacient, který s nákazou koronavirem bojoval nepřetržitě 411 dní, tedy více než rok. Vědci nyní v odborném magazínu Clinical Infectious Diseases zveřejnili studii, v níž shrnuli, jaká léčba nakonec 59letému muži po transplantaci ledvin pomohla. Díky genetické analýze dospěli k závěru, že pacient bojuje s jednou z raných variant viru, nasadili mu tedy protilátky, které už se proti novějším variantám nepoužívají.

Pacient měl kvůli transplantaci narušenou imunitu a koronavirem se nakazil v prosinci 2020. Testy na covid pak měl pozitivní až do ledna 2021. Při testech se zjistilo, že muž bojuje s variantou B.1, která byla rozšířená v raných fázích pandemie, a nasadili mu proto kombinaci protilátek casirivimab/imdevimab od společnosti Regeneron. Ta se už nyní nepoužívá, protože proti novějším variantám koronaviru, jako je například omikron, nezabírá.

Británie má nového premiéra, Karel III. jmenoval Rishiho Sunaka. Ten po svém nástupu do funkce Brity varoval, že zemi čekají obtížná rozhodnutí, aby překonala „hlubokou hospodářskou krizi“.

„Naše země čelí hluboké hospodářské krizi. Důsledky covidu stále přetrvávají. Putinova válka na Ukrajině destabilizovala energetické trhy a dodavatelské řetězce po celém světě,“ vzkázal Sunak. Více čtěte ZDE.

Britská léková agentura MHRA schválila vakcínu společností Pfizer/BioNTech cílenou na původní koronavirovou variantu i na variantu omikron. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Vakcína konkurenční americké společnosti Moderna se stejným účinkem byla v Británii jako první na světě schválena už 15. srpna.

MHRA uvedla, že rozhodnutí postavila na datech z klinické studie, která prokázala, že posilovací dávka bivalentní vakcíny vyvolává silnou imunitní odpověď proti omikronu i proti původní variantě viru.

Poprvé od začátku pandemie covidu-19 nemá francouzský prezident Emmanuel Macron nadpoloviční podporu u žádné skupiny obyvatelstva. Ztrácí dokonce i u skupin, které mu tradičně důvěřují, včetně voličů a sympatizantů jeho Republiky v pohybu (LREM) nebo šéfů firem