Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Slovensko zavede povinnou karanténu pro cestující ze zahraničí až od středy 17. února, původně byla ohlášena už od pondělí. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Volnější pravidla budou platit například pro takzvané pendlery, výjimka z absolvování izolace a testu na koronavirus zůstane v platnosti i pro řidiče a posádky v nákladní, autobusové, železniční a letecké dopravě. Slovenská policie zavede na hraničních přechodech kontroly.

Povinnou karanténu pro cestující ze zahraničí Slovensko zavede až od středy 17. února, původně byla ohlášena od pondělí. Části pendlerů postačí test.

V současnosti se turisté při cestách na Slovensko a Slováci při návratu do vlasti z rizikových zemí v souvislosti s epidemií covidu-19, tedy i z Česka, mohou nástupu do karantény vyhnout v případě, že mají potvrzení o negativním výsledku testu. Pro některé skupiny osob platí výjimka i z povinnosti míst u sebe výsledek testu.

Ministr vnitra Jan Hamáček na twitteru: "Z dnešního jednání s hejtmany - konec nouzového stavu a s ním spojených některých plošných opatření znamená nárůst rizikových kontaktů o cca. 30%, nárůst reprod. čísla k 1,4 a vyčerpání kapacit JIP do 20 dnů."

Slovensko čelí silné druhé vlně nákazy koronavirem podle šéfa tamních lékařských odborů a člena ústředního krizového štábu Petera Visolajského i kvůli tomu, že včas a v potřebném rozsahu nezavedlo podobná opatření jako po propuknutí epidemie covid-19 loni na jaře a že se spolehlo hlavně na testování prostřednictvím méně přesných antigenních testů. Země také nedostatečně kontroluje dodržování karantény a selhává při vyhledávání kontaktů infikovaných. Visolajský to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

Během první vlny koronavirové krize se Slovensko řadilo v Evropě k zemím s nízkým počtem nakažených i úmrtí pacientů. Situace v zemi pod Tatrami se výrazně zhoršila v závěru loňska a Slovensko se při srovnání přírůstku úmrtí na covid-19 v přepočtu na obyvatele postupně dostalo na přední příčky v EU. Od začátku letošního roku do středy tohoto týdne byl na pětimilionovém Slovensku covid-19 hlavní příčinou úmrtí v 3379 případech. Počtem obyvatel dvojnásobně větší Česko zaznamenalo ve zmíněném období přes 5900 úmrtí v souvislosti s koronavirem; ČR na rozdíl od Slovenska do této statistiky zahrnuje nakažené bez ohledu na příčinu smrti.

Pokud hejtmani požádají kabinet o nové vyhlášení nouzového stavu kvůli epidemii covidu-19, vláda jim pravděpodobně vyhoví. České televizi (ČT) to dnes řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Sněmovna ve čtvrtek neschválila žádost vlády o prodloužení nouzového stavu, který tak skončí se 14. únorem. Pardubický kraj již ve čtvrtek oznámil, že bude o nové vyhlášení nouzového stavu žádat.

„Pokud by hejtmani požádali podle krizového zákona o nové vyhlášení nouzového stavu, tak by jim vláda pravděpodobně vyhověla,“ uvedl Hamáček. Vláda podle zákona musí o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. „To je samozřejmě právo Sněmovny, nicméně chtěl bych slyšet vysvětlení od opozice, jak ruší nouzový stav vyhlášený na základě jejích vlastních hejtmanů,“ doplnil.

Reakce na ukončení nouzového stavu od neděle na sebe nenechaly dlouho čekat. První se vyjádřil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který označil toto rozhodnutí za snahu opozice „zavařit vládě“. 

„Opoziční poslanci cynicky vsadili na to, že čím víc zavaří vládě, tím víc budou voliči důvěřovat opozici. Výsledkem bude chaos a nedůvěra v politiku jako celek. Jsem zvědav, jak to vysvětlí svým hejtmanům,“ komentoval.

Opoziční poslanci cynicky vsadili na to, že čím víc zavaří vládě, tím víc budou voliči důvěřovat opozici. Výsledkem bude chaos a nedůvěra v politiku jako celek. Jsem zvědav, jak to @ODScz @kducsl @PiratskaStrana nebo @STANcz vysvětlí svým hejtmanům.

— Jan Hamáček (@jhamacek) February 11, 2021

Po zrušení nouzového stavu hrozí uzavření hranic okolními státy a Česko vejde do dějin jako země, která uprostřed války demobilizovala, řekl předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). 

Podobnou poznámku měl i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který zmínil, že by se nás okolní státy mohly i bát. 

Neprodloužení nouzového stavu znamená obrovské riziko kolapsu zdravotnictví, varoval dnes ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Odhaduje, že řada krajů vyhlásí stav nebezpečí. Konec stavu nouze také může zkomplikovat zajištění antigenních testů pro testování ve školách, muselo by být standardní výběrové řízení, řekl.

Koncem nouzového stavu padne zásobování krajů ze zásob Správy státních hmotných rezerv, bude velký problém s nasazováním armády, otevřou se obchody, restaurace ne, dodal.

Hygienici měli podle premiéra Andreje Babiše šíření epidemie na Chebsku, Sokolovsku a Trutnovsku už dávno řešit. Připomenul loňskou uzávěru Litovle.

Slovensko zavede povinnou karanténu s následným testem na koronavirus pro lidi, kteří od 15. února přijedou do země ze zahraničí. Lidé každodenně dojíždějící za prací mají mít výjimku a postačí jim test, který nebude starší sedmi dnů. Země zároveň na hraničních přechodech zahájí kontroly. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí, opatření zdůvodnil výskytem nakažlivějších mutací koronaviru v zemích Evropské unie.

Hamáček odmítl úpravy zákonů v tom smyslu, že by se změny prováděly ad hoc a na míru současným krizovým situacím. Podle šéfa ÚKŠ by takový návrh byl „drbáním se za pravým uchem levou rukou“. Navíc se obává soudních tahanic, z nichž by některé mohly dopadnout zrušením zákona.

Preferuje standardní prodloužení nouzového stavu.

„Samozřejmě v situaci, kdy by se ukázalo, že není dostatek antigenních testů, tak bychom museli využít to, co je, tedy PCR testy,“ připustil Hamáček.

„Ta odborná debata se ale kloní k tomu udělat to vše s jedním typem testů. (...) Cílem je to vyřešit tak, aby 1. 3. tady ty antigenní testy byly,“ dodal.

Nákup testů pro školáky by probíhal centrálně a finacoval by se ze státního rozpočtu.

„Budu apelovat na kolegy, abychom se ještě pokusili najít shodu a prodloužili nouzový stav,“ oznámil Hamáček po jednání ÚKŠ.

Podle něj si opozice klade nerealizovatelné rozpočtové podmínky. Jednat o podpoře prodloužení nouzového stavu je podle Hamáčka možné do poslední chvíle. Hovořit chce nejen s opozicí, ale i s hnutím ANO.

„Vyzvali jsme kraje, aby nepodleně doplnily své zásoby respirátorů FFP2 tak, aby dodržely dvouměsíční kvótu,“ řekl Hamáček s tím, že zásoby ochranných prostředků logicky ubývají.

Ministr se vyjádřil také k plánovanému testování školáků. Podle něj se ČR inspiruje rakouským modelem a půjde cestou antigenních testů. Žáci by měli být testování ve školách.

„Neřeknu nic nového, když potvrdím, že ta situace není dobrá,“ uvedl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) Jan Hamáček (ČSSD). Dodal, že ve společnosti narůstá podíl takzvané britské mutace nového koronaviru. Problém je také nedostatečná lůžková kapacita, což je viditelné zejména v krajích, jako jsou Karlovarský a Královéhradecký.

„Pravděpodobně se v těchto krajích nevyhneme nějakým cíleným opatřením, o kterých bude zítra jednat vláda,“ uvedl Hamáček.

Tiskovou konferenci můžete sledovat živě.

Na pětimilionovém Slovensku loni podle předběžných údajů zemřelo 58.989 obyvatel, tedy nejvíce od druhé světové války. Vývoj ovlivnil covid-19.

Vláda ani po dnešním jednání stále nemá podporu pro prodloužení nouzového stavu. Jednání s Piráty, STAN a koalicí ODS, TOP 09 a lidovců by měla pokračovat, uvedl dnes vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Pokud většinu vláda nenajde, hrozí podle Hamáčka ve zdravotnictví katastrofa. „Není plán B, jak situaci vyřešit,“ řekl. Pokud by stav nouze prodloužen nebyl, mohl by kabinet jen hledat cesty, jak dopady minimalizovat, uvedl.

Vyhlásit nový nouzový stav bez schválení Poslaneckou sněmovnou by mohlo podle Hamáčka znamenat obcházení Ústavy ČR. „Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda,“ uvedl. Zcela tuto možnost nevyloučil. „Když se řítíte do zdi, tak hledáte cestu, abyste nenarazili,“ upozornil Hamáček.

Na Slovensku letos kvůli koronaviru zcela omezilo společenské kontakty s jinými lidmi mimo členů své domácnosti nejvíce obyvatel od první vlny epidemie nemoci covid-19, kterou země zaznamenala loni na jaře. Vyplynulo to z průzkumu Slovenské akademie věd (SAV) a dalších institucí. S cílem omezit shromažďování lidí a mobility v souvislosti se šířením koronaviru slovenské úřady dříve zavedly karanténní opatření.

„Lednový lockdown respondenti dodržovali přísněji než lockdown v době prvního celoplošného testování (loni na podzim - pozn.ČTK). Tato skutečnost spolu s téměř rekordními úrovněmi obav z koronaviru a deklarovaným dodržováním opatření naznačuje, že za nelepšící se situaci v zemi může spíše nová mutace viru než masové porušování opatření,“ uvedl sociolog Miloslav Bahna ze Sociologického ústavu SAV.

„Ten, kdo test odmítne, by neměl být do školy vpuštěn,“ řekl na vládní tiskovce Jan Hamáček s tím, že jde pouze jen o jeho soukromý názor. Jan Blatný zmínil, že pokud v Rakousku děti nechtějí podstoupit test, tak zůstávají na distanční výuce. Více ohledně plánu na návrat školáků a jejich testování čtěte ZDE

Úřední hodiny úřadů se zatím upravovat nebudou. Zatím fungují maximálně dvakrát v týdnu a pro některé lidi je to problém. Jan Hamáček nicméně připustil, že problém je to na dopravních úřadech a vláda je připravena jednat. Za pár týdnů bude možné žádat o řidičák digitálně. 

„Budeme dělat všechno pro to, aby se děti stihly vrátit do školy na přelomu února  a března,“ uvedl Jan Hamáček, nicméně zdůraznil, že hromadné testování dětí bude náročný projekt. Důvodem je to, že vláda trvá na tom, aby šlo o co nejméně invazivní testy. 

Hamáček si chce došlápnout na ty, co plánovaně odmítají opatření

Vicepremiér Jan Hamáček na vládní tiskovce děkoval lidem, kteří dodržují vládní opatření. „Bohužel je zde velmi malá skupina, kteří to nedodržují a opakovaně ta nařízení porušují a dokonce si někteří na tom staví v uvozovkách živnost,“ podotkl.

„Navrhujeme upravit již existující registr přestupků. Chci jasně zdůraznit, že nevytváříme žádný nový registr hříšníků,“ poznamenal Hamáček. Záznamy mají sloužit k tomu, aby se odpovídající orgány při sankcích mohly podívat, zda dotyčný již přestupek nespáchal někde jinde.

„To je to, co chceme, nic víc, nic míň. Aby pokud něco řeší na jednom konci republiky, měli jistotu, že pokud mu dají tu nižší sazbu, tak je to proto, že je to první přestupek a že nedávají nejnižší sazbu nějakému přestupkovému recidivistovi. Není to žádný nový seznam, nejsou to žádné smolné knihy,“ poznamenal Hamáček.

„Pokud někdo opravdu plánovaně a plánovitě odmítá opatření respektovat a ohrožuje tak ostatní např. pořádání různých koncertů v restauracích, kde se servírují alkoholické nápoje bez toho, aby ti lidé měli roušky či základní ochranné prostředky, tak je potřeba na to reagovat a policie musí mít adekvátní pravomoci tyto věci postihovat,“ vysvětloval Hamáček.

Vláda dnes debatovala nad plánem MŠMT na postupný návrat studentů a žáků do škol. Jako první mají přijít na řadu maturanti. Podmínkou návratu však bude dohoda nad testováním.

Ústřední krizový štáb má rozpracovat podmínky návratu maturantů 1. března do škol, potvrdil Hamáček. "Shodli jsme se na tom, že první by měli být studenti maturitních ročníků a potom postupně další ročníky. A současně jsme se shodli - a je to v souladu s tím materiálem - že ten návrat žáků a studentů do škol nemůže žádným zásadním způsobem ovlivnit negativně vývoj epidemie. Budeme hledat takové řešení, které nám umožní školy znovu otevřít naplno, postupně a současně nezkomplikuje nám boj s virem. Ruku v ruce s tím návratem žáků a studentů bude muset jít systém testování,“ potvrdil Hamáček na tiskovce.

A do třetice novinka týkající se Jana Hamáčka a ministerstva vnitra. Vláda totiž schválila Hamáčkův návrh, který rozšiřuje stávající registr přestupků o přestupky schválené dle krizového zákona.

Policisté by mohli získat přehled, kdo opakovaně porušuje opatření proti covidu-19. Při opakovaném porušování covidových opatření by firmám a podnikatelům mohl hrozit až roční zákaz činnosti.

Hamáček: O testování školáků bude jednat krizový štáb

O testování školáků a jejich návratu do tříd by měl jednat ve středu Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Na tiskové konferenci ČSSD to dnes řekl její šéf a ministr vnitra Jan Hamáček, který štáb řídí. Podle něj je nutné systém testování dopracovat a zajistit nákup testů a jejich distribuci.

Vláda má dnes projednat návrh ministerstva školství, podle kterého by se měli do škol vrátit 1. března nejdřív maturanti. "Jsme připraveni se na rozpracování plánu podílet. To, co ministerstvo předložilo, je základ do diskuse, ale stále obecný materiál," uvedl Hamáček. Podle něj bude testování ve školách "složitá logistická operace" a krizový štáb by měl ve středu projednat, jak by se mohl zapojit integrovaný záchranný systém a kraje.

Hamáček řekl, že ministerstvo zdravotnictví musí nejdřív stanovit, jaké testy se zvolí. Poté je potřeba je nakoupit a musí se zajistit i jejich skladování a distribuce. Nutné je znát také přesný postup použití a frekvenci testování. "Není to nic nezvladatelného. Rakušané to zvládají. Také to zvládneme. Není to ale věc, co začne zítra," uvedl ministr vnitra.