Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v letošní výzvě programu COVID lázně proplatilo 5686 slevových poukazů na pobyt v lázních a průběžně vyplácí další. V loňské výzvě proplatilo 37.645 poukazů. Resort to dnes uvedl v tiskové zprávě. Lidé mohou od loňska na pobyt trvající alespoň šest nocí spojený s minimálně pěti procedurami v tuzemských lázeňských zařízeních využívat voucher na slevu čtyři tisíce korun. Lázně patří podle MMR k jednomu z nejvíce pandemií koronaviru zasažených odvětví.

Studie na přítomnost protilátek covidu-19 se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) účastní přibližně 8000 Čechů včetně zdravotníků, chronicky nemocných a lidí, kteří byli otestováni už v roce 2020 v první fázi studie. Zájemci z řad veřejnosti se do ní hlásit nemohou, účastníky osloví přímo nemocnice v Praze a Olomouci. Testovat se bude v září a říjnu, uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. Výsledky chce mít na konci letošního roku, dílčí dříve.

Cestovní kanceláře a agentury před pandemií koronaviru podle Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) zaměstnávaly zhruba 14.400 lidí, nyní jich mají kolem pěti tisíc. Kritická situace je u agentur zaměřených na příjezdový cestovní ruch, které už musely propustit 70 procent pracovníků. A pokud se situace nezlepší, do Vánoc budou muset smlouvy ukončit s většinou lidí. Stát by proto kromě jiného měl spustit program kurzarbeit. Na tiskové konferenci to dnes novinářům řekli zástupci ACK.

Okolní země mnohem výrazněji než česká vláda podpořily podle ACK cestovní ruch. I v Bulharsku, které je podle předsedy sekce příjezdového cestovního ruchu ACK Karla Výruta nejchudším státem Evropské unie, byla pomoc přibližně dvojnásobná, řekl dnes.

Kvůli pandemii covid-19 přišla každá domácnost v Česku v letošním roce v průměru o 17.000 Kč. Od ledna do konce srpna se pandemie finančně dotkla tří pětin populace, kterým buď omezila příjmy, nebo vytvořila dodatečné náklady. Loni tato částka představovala pro každou domácnost 13.000 korun. Vyplývá to z průzkumu, který koncem srpna mezi tisícovkou respondentů pro vzdělávací projekt Den finanční gramotnosti skupiny Partners provedla agentura MindBridge Consulting. Dobrou zprávou podle průzkumu je, že Češi se většinou chovali rozumně, více spořili nebo omezili své výdaje, než aby finanční zátěž řešili půjčkou.

Ačkoli účty za covid-19 proti loňsku rostly, řešily domácnosti tento dopad převážně z předchozích našetřených peněz (75 procent), část darem nebo půjčkou od rodiny (16 procent), bankovním úvěrem jen minimálně. „To je skvělá zpráva, která představuje rozumný přístup na rozdíl od rychlých půjček, jejichž úroky patří k těm vyšším, ale mohou se stát až nepřiměřené v situaci, kdy se dlužník opozdí se splátkou,“ uvedla finanční poradkyně Partners Pavlína Vysloužilová.

Na 18 procent Čechů je pesimistických a očekává další zhoršení. Čtvrtina naopak vyhlíží v následujícím roce zlepšení, polovina vnímá situaci beze změny. Většina Čechů očekává na podzim další vlnu covidu, přičemž 61 procent očekává podzimní vlnu s větší než 50procentní pravděpodobností. Při přípravě proto nyní větší důraz kladou na spoření a odkládání spotřeby, zejména větších výdajů typu nákup nábytku, vybavení domácnosti či auta. „To je ta správná cesta, jak se připravit na horší časy,“ uzavřela.

Zásadním problémem, proč si návštěvníci z ciziny raději než Česko vybírají jiné země, je nejasný systém pravidel pro překročení hranic. ACK podle svého místopředsedy Jana Papeže přes rok ministerstvo zdravotnictví žádá o vysvětlení, podle jaké metodiky postupuje při rozřazování států na takzvané mapě cestovatele. Úřad dříve na dotaz ČTK uvedl, že seznam vzniká na základě dat, kterými se řídí celá Evropská unie.

Výrazný propad v příjezdovém cestovním ruchu podle ACK nelze snadno nahradit a projevuje se i v cenách služeb a zboží pro Čechy. V některých městech například stouply ceny jízdenek v městské hromadné dopravě, následovat mohou další odvětví. Nedostatek turistů z ciziny vnímají dále třeba provozovatelé prádelen a čistíren nebo dodavatelé potravin do hotelů. Zasažená jsou ale i muzea, galerie nebo divadla.

„Naše společnost ročně přivážela například na 30.000 studentů z Itálie, kterým jsme zde organizovali několikadenní programy včetně návštěv památek UNESCO nebo památníků, jako jsou Lidice či Terezín, letos zatím nepřijel žádný,“ uvedl předseda sekce příjezdového cestovního ruchu ACK a majitel cestovní agentury Karel Výrut.

Věřitelé zadlužených Českých aerolinií (ČSA) zatím přihlásili do insolvenčního řízení s leteckou společností pohledávky za více než 19,4 miliardy korun. Přihlášených věřitelů společnosti je kolem 5900. Insolvenční soud zatím přezkoumal dluhy za přibližně 845 milionů korun. Vyplývá to z aktuálních informací Městského soudu v Praze. ČSA jsou od března v úpadku, jejich provoz ale pokračuje. Firma deklarovala plán na reorganizaci s cílem své záchrany.

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám už vloni propustil kolem 300 pracovníků. V únoru firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech.

Agentury zaměřené na příjezdový cestovní ruch jsou se zakázkami podle Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) prakticky na nule, propustit musely 70 procent lidí. Pokud stát rychle příjezdy turistů z ciziny nepodpoří, budou muset vypovídat smlouvy dalším zaměstnancům, podnikání neudrží. Výpadek zahraničních turistů může mimo jiné mít vliv na zdražení dalších služeb. Zástupci ACK to dnes uvedli na tiskové konferenci.

Sněmovní volební výbor přerušil hned na začátku jednání kvůli zástupcům Volného bloku, kteří si nechtěli nasadit respirátory nebo roušky.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Počet hospitalizovaných s covidem roste, v pondělí bylo v nemocnicích 82 lidí, o den dříve 64. Více hospitalizovaných bylo naposledy 22. června.

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. V tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Test vyvinuly laboratoř Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV a týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z ÚOCHB v externí spolupráci s odborníkem Janem Plickou. Zmíněné ústavy také uzavřely se společností Immunotech licenční smlouvu na výrobu těchto testů. Na trhu mají být do několika týdnů.

Vědci zkoumali tzv. spike protein viru SARS-CoV-2, na který se zaměřují i vyvinuté vakcíny. Pomocí myších modelů identifikovali několik monoklonálních protilátek, které se vytvořily po kontaktu se spike proteinem a dokázaly se na něj navázat, načež prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.

„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ popsal výsledky Jan Weber, který v ÚOCHB vede skupinu Virologie.

V Česku v pondělí přibylo nejvíce potvrzených případů nákazy koronavirem od začátku června. Laboratoře jich odhalily 391, v mezitýdenním srovnání je to zhruba o 150 víc. Více odhalených případů za jeden den eviduje ministerstvo zdravotnictví naposledy 3. června, a to 425. Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, stouplo z 16 na 18. Dál roste i reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, vzrostlo z 1,26 na 1,36. Vyšší bylo naposledy v polovině července. V nemocnicích bylo v pondělí 82 pacientů s covidem, o den dříve to bylo 64. Více hospitalizovaných bylo naposledy 22. června. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Nejvíce nakažených je v okrese Karlovy Vary, a to 77 lidí za posledních 7 dní.

Z klinických studií vyplývá, že onemocnění covid-19 má u většiny pacientů mírný průběh, nicméně v přibližně 5 % případů je průběh závažný. Jak upozorňují čeští nefrologové, u pacientů s těžkým průběhem je poměrně časté selhání ledvin. Akutní selhání ledvin se vyskytuje u 20–40 % kriticky nemocných pacientů, 20 % vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou. Je známo, že poškození ledvin u pacientů s takto těžkým průběhem onemocnění covid-19 je negativním prognostickým ukazatelem. Více zde.

Vážení čtenáři, zde je souhrn nejdůležitějších zpráv z domova:

• V neděli přibylo v Česku 139 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nedělní nárůst zhruba za dva měsíce. Před týdnem odhalily laboratoře o 58 nakažených méně. V mezitýdenním srovnání se nárůsty počtu nových případů zvyšují sedm dní v řadě.
• Reprodukční číslo nepatrně stouplo na 1,27. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží 12 dní za sebou.
• Opoziční politici z řad Pirátů, Starostů a nezávislých (STAN) či koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, míní, že vláda střet zájmů dostatečně neřeší, což může ohrozit čerpání peněz z unijního fondu obnovy. Sdělili to na dotaz ČTK v návaznosti na dnešní schválení českého Národního plánu obnovy ministry financí zemí Evropské unie.
• Předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc nemá informace o tom, že by část škol nechtěla nebo neuměla nahlásit ministerstvu zdravotnictví výsledky z testování žáků na covid-19. Řekl to dnes ČTK. Domnívá se, že nyní už školy úřadu poskytly všechna data. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli v České televizi řekl, že výsledky zatím nenahlásilo 14 procent škol.
• S doučováním žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s výukou na dálku, pomůže letos v českých školách i 33 amerických stipendistů Fulbrightova programu. Zapojí se do výuky angličtiny, odpoledních kurzů pro žáky a učitele i činnosti neziskových organizací či kulturního života v Česku.
• Velkokapacitní očkovací místo Plzeň od 7. září zastaví možnost registrace a následně i možnost rezervace k očkování. Centrum, které od svého otevření na začátku dubna podalo přes 90.000 dávek vakcíny, ukončí 29. září provoz. Od 10. září bude očkovat už pouze druhé dávky vakcíny Pfizer a neregistrované zájemce naočkuje výhradně jednodávkovou vakcínou Janssen.

Český olympijský výbor (ČOV) chce podpořit sportovce, kteří v Tokiu doplatili na nákazu koronavirem. Vedle čtyř pozitivně testovaných se to týkalo i jejich týmových kolegů a dalších českých olympioniků, kteří byli v izolaci jako blízké kontakty. Výkonný výbor dnes zhodnotil, že ČOV v prevenci proti covidu postupoval podle předepsaných pravidel a v některých případech i nad jejich rámec.

Základní varianta koronaviru označovaná delta je dál asi ve dvou třetinách testovaných vzorků. Roste podíl jejích subvariant, téměř 20 procent je podtypu delta AY.4. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nový typ koronaviru mutuje už od svého objevu v Číně na konci roku 2019. Postupně vzniklo několik variant, loni v lednu převládla v ČR alfa, dříve označovaná jako britská. V současné době je 95 procent vzorků varianty delta, dříve indická.

Odborníci mají o typu delta AY.4 dosud málo informací, přibývá jí mezi vzorky od začátku srpna. „Zatím však nemáme poznatky z klinické praxe, které by hovořily u této či dalších subvariant o změnách v průběhu onemocnění, nebo jiných dopadech pro pacienty,“ uvedl SZÚ v tiskové zprávě.

Předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc nemá informace o tom, že by část škol nechtěla nebo neuměla nahlásit ministerstvu zdravotnictví výsledky z testování žáků na covid-19. Řekl to dnes ČTK. Domnívá se, že nyní už školy úřadu poskytly všechna data. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli v České televizi řekl, že výsledky zatím nenahlásilo 14 procent škol. Důvod nevěděl. 

Opoziční politici z řad Pirátů či Spolu míní, že vláda střet zájmů dostatečně neřeší, což může ohrozit čerpání peněz z unijního fondu obnovy.

S doučováním žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s výukou na dálku, pomůže letos v českých školách i 33 amerických stipendistů Fulbrightova programu. Zapojí se do výuky angličtiny, odpoledních kurzů pro žáky a učitele i činnosti neziskových organizací či kulturního života v Česku. ČTK o tom informovala koordinátorka programu Kristýna Džmuráňová. Mladí Američané podle ní budou působit na středních školách zejména v menších městech. Fulbrightova komise je vysílá asistovat místním učitelům od roku 2005, celkem se jich od té doby v zemi vystřídalo víc než 200.

Od začátku září začalo díky Fulbrightovu programu na středních školách v Česku pomáhat s výukou angličtiny 33 Američanů. Jde o lidi ve věku 21 až 29 let, kteří jsou čerstvými absolventy vysokoškolských bakalářských nebo magisterských programů. „V tomto školním roce se ve spolupráci s českými kolegy zaměří na doučování studentů, kteří se dostali do skluzu vlivem dlouhé on-line výuky,“ uvedla Džmuráňová. 

Pro umístění amerických stipendistů vybírá komise podle Džmuráňové vždy spíše školy z menších měst nebo odborné školy, kde mají studenti méně možností procvičovat angličtinu s rodilými mluvčími. 

Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.

„Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů je staronový problém trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Během podzimních měsíců by měl podle něj pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zimní sezonní faktory.

„Pracovní síly se v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nedostatek vhodné pracovní síly tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Návrh na mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí představila Evropská komise loni v květnu, na jeho parametrech se shodli prezidenti a premiéři zemí EU na summitu v červenci 2020. Celkový objem fondu byl stanoven na 750 miliard eur (asi 19,2 bilionu korun). Na balík, který zvýšil objem unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, se Evropská komise rozhodla vzít na finančních trzích bezprecedentní půjčku vydáváním dluhopisů.

První národní plány obnovy schválila Evropská komise 16. června. Předsedkyně komise von der Leyenová zahájila cesty po všech unijních státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi byly Řecko a Dánsko.

Česká vláda Národní plán obnovy (NPO) schválila 17. května. Dnes mistři financí zemí EU odsouhlasili český Národní plán obnovy. Český Národní plán obnovy je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, kdy ale lidí bez práce přibývalo kvůli omezením za první vlny epidemie koronaviru. Před rokem v srpnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci letos v srpnu klesl, nabízených pracovních míst dále přibylo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Výsledek je lepší, než předpovídali analytici, kteří očekávali stagnaci nezaměstnanosti na červencových 3,7 procenta. V srpnu se sice nezaměstnanost obvykle mírně zvyšuje kvůli příchodu absolventů na pracovní trh, ekonomové ale čekali, že neporoste, protože ekonomika se zotavuje a pracovníků na trhu je nedostatek.

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.

Ministři financí zemí Evropské unie dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Informovala o tom Rada EU. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech.

Pokud však chce Česko inkasovat celý svůj podíl z fondu, musí podle Evropské komise lépe ošetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu EK týká premiéra Andreje Babiše, který to ale dlouhodobě odmítá.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli v České televizi řekl, že zrušit nošení roušek a další opatření pro hromadné akce bude možné, až se naočkuje asi 75 procent populace. Odhaduje, že by se toho mohlo dosáhnout do konce podzimu.

Zdravotníci v neděli aplikovali 3814 dávek vakcíny proti koronaviru. Je to nejnižší počet od 1. března letošního roku. Od prosincového začátku vakcinace bylo v Česku podáno zatím více než 11,5 milionu dávek. Ukončené očkování má téměř 5,8 milionu lidí, to je přibližně 54 procent celkové populace České republiky.

Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Produkce se zvýšila ve většině odvětví, nejvýraznější to bylo v hutním zpracování kovů a slévárenství. 

Ve výsledcích se stále projevuje epidemie koronaviru, která loni průmysl výrazně ovlivnila. „Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.