Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vážení čtenáři, máme pro vás přehled těch nejdůležitějších zpráv z domova:

• V Česku denní počty potvrzených případů koronaviru dál rostou, ve středu laboratoře odhalily 732 nakažených, což je nejvíce od 19. května. Oproti svátečnímu úterý je to o 260 víc a v mezitýdenním srovnání o 211. Stoupá také počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19.
• Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 237 nakažených, o 20 víc než v úterý a o 63 víc než před týdnem. Víc lidí s covidem leželo v nemocnicích naposledy 9. června.
• Covidová epidemie prohloubila v Česku nerovnosti a dopadla hlavně na ženy. Bydlení je nedostupné a problém se zhoršuje. Vládě se nedaří plnit cíle v ochraně klimatu či závazky v rozvojové pomoci. Uvádí to výroční zpráva české koalice Social Watch (SW). Na tiskové konferenci dokument představili jeho autoři. Podle zprávy politici prosazují spíš zájmy firem, v epidemii navíc selhávali.
• Žáci a studenti se ode dneška nemusejí kvůli návštěvám zájmových kroužků prokazovat koronavirovou bezinfekčností, pokud budou z jedné školy nebo z neměnného kolektivu i z více škol. Platí to i pro skupiny nad 20 dětí, účastníci ale musejí být evidovaní. Bezinfekčnost nemusejí dokládat ani skupiny z jedné školy při ubytování nebo uměleckých představeních.
• Srovnávat počty případů v době epidemie covidu-19 s epidemií sezonní chřipky a dalších akutních respiračních infekcí není podle odborníků možné. O rozdílech na webu informovala Hygienická stanice hlavního města Prahy. Nákazy se vykazují jinak, u respiračních infekcí je dohromady devět diagnóz. U chřipky se navíc laboratorně testují jenom vážné průběhy. U covidu-19 se naopak za prokázanou nákazu považuje jen ta, u níž pozitivitu potvrdili v laboratoři.

Pandemie koronaviru se loni promítla i do tuzemské produkce sterilované zeleniny, která meziročně klesla o šest procent na 56.690 tun. Konzervárny se totiž kvůli dlouhodobě uzavřeným provozovnám veřejného stravování potýkaly s poklesem odbytu sterilované zeleniny. Naopak se zvýšil prodej zmrazené zeleniny, která nachází uplatnění zejména v domácí kuchyni. 

Kvůli pandemii klesla psychická pohoda i pracovní výkonnost zaměstnanců, ukázal průzkum. Firmy zavádějí terapii jako benefit.

Průzkum neziskové organizace #delamcomuzu zkoumal dopady pandemie na psychickou pohodu v práci a její vliv na pracovní výkon. Téměř 70 procent zaměstnanců uvádí zhoršení psychické pohody v práci kvůli pandemii covid-19, z manažerů toto ve svém týmu pozoruje dokonce 75,74 procenta respondentů. Zhoršení pracovní výkonnosti kvůli pandemii uvádí téměř polovina zaměstnanců, negativní vliv na motivaci pak 57,86 %. Zhoršení práce v týmu pociťuje 53,32 procenta zaměstnanců.

Psychické problémy mají přitom enormní vliv na pracovní výkon i bez mimořádné pandemické situace. Největší dopad má podle průzkumu stres - 73 procent zaměstnanců uvedlo, že má velmi velký, velký nebo střední vliv na jejich výkon. Další v pořadí bylo vyhoření (50 procent), úzkosti (45 procent) a osobní problémy (43 procent).

Velmi vysoká jsou také čísla u vyhoření. Více než polovina respondentů průzkum uvedla, že už někdy vyhořeli, 22 procent dokonce několikrát.

Průměrná týdenní incidence covidu v Česku k dnešku vzrostla z 31 na 33 potvrzených případů na 100.000 obyvatel. Je to o čtyři případy více než o týden dřív. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného mírně vzrostlo z 1,1 na 1,15. Nad zlomovou hodnotou jedna se reprodukční číslo drží od 26. srpna.

Nejrychleji se koronavirová infekce šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá v průměru 53 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Karlovarský kraj se zhruba 47 případy. Naopak nejlépe je na tom Královéhradecký a Liberecký kraj, kde je incidenční číslo devět, respektive 10. Z okresů je na tom nejhůře Opavsko, kde na 100.000 obyvatel připadá zhruba 79 nových případů nákazy za posledních sedm dní.

V Česku denní počty potvrzených případů koronaviru dál rostou, ve středu laboratoře odhalily 732 nakažených, což je nejvíce od 19. května. Oproti svátečnímu úterý je to o 260 víc a v mezitýdenním srovnání o 211. Stoupá také počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 237 nakažených, o 20 víc než v úterý a o 63 víc než před týdnem. Víc lidí s covidem leželo v nemocnicích naposledy 9. června. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Pěkné ráno, i dnes budeme sledovat dění týkající se pandemie koronaviru v podrobné online reportáži.

Žáci a studenti se ode dneška nemusejí kvůli návštěvám zájmových kroužků prokazovat koronavirovou bezinfekčností, pokud budou z jedné školy nebo z neměnného kolektivu i z více škol. Platí to i pro skupiny nad 20 dětí, účastníci ale musejí být evidovaní. Bezinfekčnost nemusejí dokládat ani skupiny z jedné školy při ubytování nebo uměleckých představeních.

Pro dnešek online uzavíráme. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Zde je přehled nejdůležitějších událostí za středu z Česka:

• Denní počet nově potvrzených případů koronaviru v Česku v úterý klesl na 470. Proti pondělí jich laboratoře potvrdily o 203 méně, v mezitýdenním srovnání bylo pozitivních testů o 128 míň
• Zdravotníci ve sváteční úterý podali 583 dávek vakcíny proti covidu, méně jich za celou dobu očkování od konce loňského prosince podali jen 1. ledna.
• Státní zdravotní ústav dnes informoval, že ke konci srpna eviduje 2198 případů, kdy se lidé nakazili opakovaně a měli příznaky nemoci.
• Lidem, kteří v září museli navzdory očkování do nemocnice s covidem-19, bylo v průměru 74 let, neočkovaným 55 let. Celkově bylo v září hospitalizováno zatím 471 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 114 z nich.
• Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odhaduje, že za letošní rok vydá na náklady spojené s epidemií covidu-19 zhruba 16 miliard korun, což je asi o sedm miliard více, než kolik předpokládala ve zdravotně pojistném plánu.
• Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované.

Advokát Tomáš Sokol řekl, že podání žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu považuje za excentrické. Reagoval tak na snahu dvou českých senátorek, podle kterých vláda zvýhodňuje osoby očkované proti covidu. „Otázka, jestli by mohl být někdo trestně odpovědný v rámci naší legislativy, je zajímavá. Netvrdím, že je to absolutně vyloučené. Ale že by to byla genocida nebo zločiny proti lidskosti, to teda fakt ne, to dohromady nedají,“ konstatoval.

Hospitalizováno bylo za září zatím 471 lidí, neočkovaných bylo 70,1 procenta z nich. Po dokončeném očkování se dostalo do nemocnic 127 lidí. Průměrný věk neočkovaných pacientů v nemocnicích je 55 let, u lidí s dokončeným očkováním pak 74 let. Na jednotkách intenzivní péče bylo za září 114 osob, z toho asi 72 procent neočkovaných. Bez vakcíny byli průměrně ve věku 61 let, očkovaní 73 let.

Z 11.243 osob, které byly pozitivně testovány od začátku měsíce do 28. září, nebylo očkováno 79,5 procenta. Téměř pětina lidí (18,3 procenta) se nakazila, přestože byla dva týdny po dokončeném očkování. U neočkovaných byl průměrný věk 27 let, u očkovaných 51 let. To odpovídá i proočkovanosti podle věkových skupin.

Z lidí ve věku 16 až 29 let má dokončené očkování 49,4 procenta, padesátníků přes 69 procent a starších než 65 let více než 80 procent. Mezi zářijovými nakaženými bylo 818 starších 65 let, očkováno nebylo 312 z nich. U 60 procent nově nakažených seniorů tak byla zjištěna pozitivita navzdory dokončenému očkování. Jejich průměrný věk byl 75 let.

Lidem, kteří v září museli navzdory očkování do nemocnice s covidem-19, bylo v průměru 74 let, neočkovaným 55 let. Celkově bylo v září hospitalizováno zatím 471 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 114 z nich. Z více než 11.000 nově pozitivně testovaných za poslední měsíc byly bez vakcíny více než čtyři pětiny, z hospitalizovaných téměř tři čtvrtiny. Vyplývá to z dat o nákazách po očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Podle odborníků vakcína sice u převládající varianty koronaviru delta nezabrání pokaždé nakažení, ale chrání před vážným průběhem. Dokončené očkování má v ČR podle posledních dat 55,5 procenta populace.

„I současné očkování proti deltě chrání dobře proti vážnému průběhu a hospitalizacím. A to je to hlavní, o co jde. S tím bychom měli být spokojení,“ řekl na dotaz ČTK molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Neočkovaní jsou podle něj zejména mladší lidé, které nákaza tak často neohrožuje na životě. „To, že nejsou očkovaní, je tak problém hlavně pro ně, už menší pro naše zdravotnictví,“ dodal.

Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované. Senátorky to dnes sdělily novinářům.

„Upozorňujeme zejména na systematické zavádění diskriminačních opatření založených na zvýhodňování osob, očkovaných proti onemocnění covid-19, omezování práv a svobod osob neočkovaných, jakož i zavádění dalších diskriminačních opatření v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedla Chalánková.

Vládní opatření byla podle senátorek zaváděna zcela bez ohledu na současnou epidemiologickou situaci, skutečný zdravotní stav a bez ohledu na skutečná vyšetření prováděná odbornými lékaři. „Přijatá opatření nejsou podložena žádnými vědeckými a právními dokumenty. Záměrně staví skupiny lidí do vzájemných konfliktů a uvalují sankce na ty, kteří se neřídí nařízeními, která nejsou vědecky odůvodněná a která opakovaně ruší soud,“ uvedla lékařka Dernerová.

Tempo očkování proti covidu dál klesá. V úterý zdravotníci podle dat ministerstva zdravotnictví aplikovali 583 dávek vakcíny, což je druhý nejnižší počet za celou dobu očkování. Méně jich bylo podáno jen na Nový rok, a to 266. Naopak nejvíce za jediný den, téměř 122 000 dávek, dostali lidé 10. června. V Česku se proti covidu očkuje od 27. prosince, od té doby bylo aplikováno přes 11,79 milionu dávek vakcíny. Ukončené očkování má přes 5,9 milionu lidí.

Z krádeže a poškození cizí věci policisté obvinili čtyřiadvacetiletého muže, který se podle nich od srpna vloupal v Praze do 16 stavebních buněk sloužících jako odběrová místa na koronavirus. Ukradl tam notebooky, mobilní telefony a peníze za zhruba půl milionu korun. Policisté muže zadrželi při činu a podezřelý se následně přiznal a uvedl, že elektroniku prodal a peníze utratil. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Jan Daněk.

Případů vloupání do covidových odběrových míst začalo podle kriminalistů přibývat na počátku srpnu. „Způsob provedení byl vždy stejný, kdy se pachatel do buňky vloupal dveřmi, které vypáčil. Pak ji prohledal a ukradl z ní notebooky, mobilní telefony a hotovost,“ popsal mluvčí. Vzhledem k tomu, že uvedené případy byly podle mluvčího na téměř celém území Prahy, zapojilo se do vyšetřování několik oddělení kriminalistů.

Daněk doplnil, že čtyřiadvacetiletý recidivista si po zadržení a přiznání vyslechl obvinění a kriminalisté podali podnět na jeho vzetí do vazby, což soud akceptoval.

Průměrná malá firma v ČR vynaloží na papírování a byrokracii 272 hodin ročně. Proti loňskému roku je to zhoršení o 49 hodin. Za nárůstem je především zavádění vládních opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z výsledků pátého ročníku Indexu byrokracie, který zpracovává Liberální institut. O výsledcích dnes informoval na tiskové konferenci ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Index kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativních povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit.

„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka. V případě povinného testování ve firmách nebylo podle Peterky nejvíce problematické samotné testování, ale komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. 

Na 100 000 obyvatel připadá za poslední týden 31 nově potvrzených případů, to je o jednoho méně než předchozí den. Mezi jednotlivými regiony je situace odlišná. Nejrychleji se onemocnění nyní šíří v hlavním městě, kde na 100 000 obyvatel připadá v průměru 50 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Moravskoslezský kraj se 47 případy. Naopak nejlepší situace je v Libereckém kraji, kde je incidenční číslo sedm. Mezi okresy zůstává nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100 000 obyvatel zhruba 84 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to o čtyři méně.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, k dnešku nepatrně kleslo na 1,10. Předchozí den bylo o dvě setiny vyšší. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží od 26. srpna.

Denní počet nově potvrzených případů koronaviru v Česku v úterý klesl na 470. Proti pondělí jich laboratoře potvrdily o 203 méně, v mezitýdenním srovnání bylo pozitivních testů o 128 míň. Za poklesem je pravděpodobně vliv státního svátku, který na toto úterý připadl. Ve volných dnech bývá případů nákazy méně, protože se méně testuje. Ve sváteční úterý provedly laboratoře téměř 33.000 testů, asi o 38.000 méně než v pondělí a o 30.000 míň než před týdnem. V mimopracovní dny je úterních 470 případů nejvyšší počet od poloviny května. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Evropská komise dnes poslala Česku první platbu z mimořádného fondu určeného ke zotavení ekonomik z koronavirové krize. Z Bruselu míří do Prahy 915 milionů eur (více než 23,2 miliardy korun), na které má země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů. Komise to oznámila na svém webu.

Celkově má Česko v příštích letech dostat až 180 miliard korun. Jednou z podmínek komise pro uvolnění dalších peněz je však to, že české úřady vyřeší systémové nedostatky v postupu vůči střetu zájmů vrcholných politiků.

Počet úmrtí pacientů hospitalizovaných s infarktem myokardu klesl za posledních deset let o čtvrtinu. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za roky 2010 až 2020. Přesto nemoci srdce ale v Česku stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Kardiologové už dříve upozorňovali, že se v době koronaviru nebezpečí infarktu opomíjí a případů s těžkým průběhem infarktu včetně úmrtnosti přibývá. Pojišťovna průběžná data za letošek nezveřejnila.

„Data mohou být do jisté míry ovlivněna i pandemickou situací, kdy se pacienti v některých případech mohli obávat návštěvy lékaře i v případě potíží. Celkově se ale v posledních letech počet pacientů s infarktem opravdu snižuje,“ uvedla mluvčí. V roce 2010 evidovala pojišťovna přes 11.000 hospitalizovaných s infarktem a v roce 2019, tedy před epidemií koronaviru, zhruba 9600.

Zájem lidí o očkování proti covidu podle dostupných údajů dál klesá. Zdravotníci v pondělí aplikovali 8962 dávek, před týdnem to bylo asi o 2300 víc. Celkový počet podaných dávek od začátku vakcinace koncem loňského prosince se blíží 11,79 milionu. Plně naočkovaných eviduje ministerstvo zdravotnictví 5,944.618.

Minulý týden laboratoře ve všední dny prokázaly v průměru 517 nových případů covidu. Nejvíce jich připadlo na úterý, a to 598. Víc než toto pondělí jich ministerstvo eviduje naposledy 24. května, tehdy to bylo 697. Stejně jako loni začal letos počet nově potvrzených případů růst s koncem prázdnin. Zatímco v týdnu na přelomu srpna a září přibylo přes 1700 pozitivních testů, v následujícím asi 2600, poté zhruba 3000 a v tom minulém to bylo téměř 3300 případů.

Za celou dobu epidemie covidu-19 v Česku od začátku loňského března bylo potvrzeno přes 1,69 milionu případů nemoci, většina lidí se z nákazy vyléčila a 30.454 lidí s covidem-19 zemřelo. Na minulý týden připadá zatím 13 úmrtí, údaje se ale mohou ještě zpětně navýšit.

Incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel, stouplo na 32, předtím se dva dny drželo na 30.

Nejrychleji se koronavirová infekce šíří v Praze a Moravskoslezském kraji, kde na 100.000 obyvatel připadá v průměru 52, respektive 51 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Středočeský a Jihočeský kraj s 37 případy za týden v přepočtu na 100.000 lidí. Naopak nejlépe je na tom Liberecký kraj a Královéhradecký kraj, kde se incidenční číslo drží na deseti. Na úrovni okresů je nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100.000 obyvatel 89 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to 83 případů.

Připomeňme si, jaké podmínky pro školáky včerejší vláda schválila. 

V Česku v pondělí přibylo 672 potvrzených případů koronaviru, nejvíc od 24. května. V mezitýdenním srovnání je to asi o 200 víc. Počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 stoupl nad 200, v pondělí jich ministerstvo zdravotnictví evidovalo 206. Více lidí vyžadovalo nemocniční péči naposledy v první polovině června. Ve vážném stavu je nyní 36 pacientů.

Reprodukční číslo, udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, stouplo na 1,12 z předchozích 1,06. Pokud je číslo nad jedničkou, epidemie zrychluje, údaj pod jedničkou značí zpomalování. Nad touto zlomovou hranicí se drží od konce srpna.

Přibližně 80 procent lidí trpí podle mezinárodních statistik po prodělaném onemocnění covid-19 různými zdravotními potížemi. Nejčastěji jde o únavu, dušnost, poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese, ztrátu čichu a chuti. Projektová manažerka Kristýna (31) a instruktorka jógy onemocněla covidem-19 loni v září. Průběh jí připomínal angínu. Za několik týdnů se vrátila do práce, ale začala bojovat s únavou, potížemi při nadechnutí a pocity zúženého hrdla. Více zde.