Komentář: Konec stavu nouze svlékne Hamáčka z červeného svetru. Babiš cukl od utahování šroubů
Ministr vnitra ČSSD Jan Hamáček jako by politicky vsadil na koronavirus. Právě ten z něj udělal šéfa Ústředního krizového štábu i „krizového lídra“, co téměř nesvléká svůj slavný červený svetr. Jenže každá krize jednou končí a s ní logicky i nouzový stav. A právě boj o jeho prodloužení teď Hamáček nejspíš prohrál nejen s opozicí, ale i premiérem ANO Andrejem Babišem.
Pokud vláda ve čtvrtek nouzový stav oficiálně neprodlouží, může šéf ČSSD červený svetr zase klidně svléknout. Není to samozřejmě Hamáčkova první prohra o nouzový stav. Poprvé s Babišem i opozicí prohrál, už když se rozhodovalo o jeho prvním prodloužení: zatímco ministr vnitra i tehdy žádal další nouzový měsíc, šéf ANO vyslyšel opozici, a státní „nouze“ se proto ve Sněmovně prodloužila jen do konce dubna. Hamáček ovšem i poté dál „utahoval šrouby“ a zastával nejtvrdší restriktivní linii omezení i zákazů.
Teď ale zřejmě prohraje podruhé a definitivně: s nouzovým stavem totiž skončí i Ústřední krizový štáb, který vede. I proto Hamáček nese konec nouzového stavu dost nelibě. Sice řekl, že poslechne premiéra, současně hned ale „krizově“ varoval, že na vnitru ukončí centrální distribuci ochranných pomůcek k 30. dubnu s tím, že i veřejné zakázky poté budou fungovat v normálním režimu. Právě jejich zrychlením, k němuž patří i zrychlené přijímání zákonů, ministr vnitra prodloužení nouzového stavu až doteď zdůvodňoval.
Jenže podle Babiše i opozice už to není potřeba. Zaprvé si nemocnice zařizují ochranné pomůcky samy a zadruhé je nyní možné k případným dalším zrychleným nákupům využít výjimky v běžných zákonech. Vláda navíc může nouzový stav znovu zavést, kdyby se pandemie vrátila. Teď se ale vrací spíš běžná politika, která je i z nouzového stavu. Hamáček prostě pochopil, že z něj právě krize udělala lídra. A letos na podzim i příští rok jsou pro ČSSD klíčové volby. A jak praví stará politická poučka, žádný lídr by neměl promarnit ani žádnou krizi.
Babiš naopak pochopil, že žádná nouze nemůže trvat věčně. A taky že se lidé nyní začínají bát hlavně o svou ekonomickou budoucnost, když stále více ekonomů, lékařů i firem volá po co nejrychlejším otevírání ekonomiky a návratu k normálu. Proto místo o „utahování šroubů“ naopak mluví o jejich povolování. Navíc mu v tom výjimečně pomáhá i opozice, která si právě z konce nouzového stavu udělala hlavní politické téma. Samozřejmě i proto, že i ji jeho trvání odsouvá do nouzového režimu, kdy vládě dělá spíš stafáž. Hamáček tak nakonec zůstal sám, což v politice vždycky znamená prohru. Možná by teď mohl zkusit jinou barvu svetru.
Zrušení nouzového stavu zkomplikuje akorát situaci pro zvládnutí pandemie územním samosprávám, v krajích a obcích. Ty si budou muset zařizovat ochranné pomůcky samy, což mi vůči nim přijde nefér, ale ministerstvo už to nebude moci dělat. Pro lidi budou dál platit všechna stejná omezení. Tedy všechna, která vydal ministr zdravotnictví svým mimořádným opatřením podle zákona o veřejném zdraví.Ministerstvo školství sdělilo, že ukončení nouzového stavu by nemělo mít na opatření vůči školám žádný vliv.