Stovky zabitých, tisíce zničených sportovišť. Nový dokument o osudu sportovců na Ukrajině
Od začátku války Rusové na Ukrajině zabili okolo 450 ukrajinských sportovců. Více než 500 sportovišť bylo totálně zničeno a tisíce mladých sportovců a dětí utekly před válkou do zahraničí. Situaci ukrajinského sportu se věnuje dokument Charakter: Sportovec. Autor námětu a producent Marek Vítek v Epicentru promluvil o tragických osudech některých sportovců i jejich rodin.
S režisérem dokumentu Radanem Špronglem se snažili zachytit co nejrozmanitější příběhy sportovců z různých oblastí a disciplín. Všichni ale mají kromě vášně pro sport něco společného, Putinova agresivní válka jim vzala život a jejich rodiny zanechala v hluboké bolesti. Dokument sleduje příběh osmi sportovců a zároveň odkrývá překážky, kterým na válkou zmítané Ukrajině lidé čelí v každodenním životě.
„Úspěšný kardiochirurg a fotbalista, bezvadně rozjetá kariéra, na kyjevské klinice vydělával i na naše poměry velké peníze. A přesto se přihlásil jako dobrovolník do první linie, dělal tam medika a jako medik zahynul. To možná leckoho překvapí, protože tady si někteří myslí, že tam bojují lidé třeba bez vzdělání nebo lidé, kteří zkrátka na tom nejsou sociálně dobře. Není to pravda, to sociální složení bojovníků je daleko pestřejší,“ uvedl Vítek.
Kdo jiný, než já?
Další sportovec, který svým blízkým řekl větu?: Kdo jiný, než já, byl mladý hokejista z Dnipru: „Hrál tam za tým Jaguar Dnipro, byl draftovaný do Sokola Kyjev, to je tam prestižní hokejový klub a on místo toho, aby se šel profesionálně živit hokejem, tak šel jako dobrovolník na frontu.“ I tohoto sportovce zabily ruské střely a v jeho hokejovém klubu vznikla iniciativa, aby dostal vyznamenání Hrdina Ukrajiny. „Vznikla tam petice, poslali to prezidentovi a on to vyznamenání opravdu dostal. Pro ně jsou tato ocenění nesmírně důležitá, aby věděli, že ta smrt jejich blízkého měla nějaký smysl a že ta společnost to uznává,“ doplnil Vítek.
Dokument je méně o sportu a více o charakteru sportovců „Odmala, od čtyř, od pěti let jsou zvyklí trénovat, pracovat na sobě a jsou vedeni k tomu, aby vyhrávali, protože sport přece jen je o vítězstvích, takže těch sportovců, kteří se v první fázi války jako dobrovolníci přihlásili, je obrovské množství,“ popsal.
Setkali se také s dcerou ukrajinského reprezentanta ve vodním pólu, třináctinásobného mistra Ukrajiny, který žil v Mariupolu. Po jeho zabití, byla při cestě do bezpečí zraněna i dcera Kira a skončila v ruské nemocnici: „Je to první případ, kdy se podařilo dítě stáhnout zpátky na Ukrajinu a dnes žije na Ukrajině ve vnitrozemí u rumunských hranic se svým dědečkem. Podle toho, co nám říkaly a podle těch zkušeností, které mají jiné děti, by dopadla tak, že by byla odvlečená do ruského vnitrozemí a tam by buďto byla v dětském domově, kde by vyrůstala až do svých třeba 18 let, nebo by vyrůstala v nějaké ruské rodině, do které by byla přidělena. A tohle se opravdu děje, to jsou zdokumentované případy.“
Rusové na olympiádě
Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že se někteří ruští a běloruští sportovci mohou pod neutrální vlajkou účastnit olympijských her v Paříži. Ukrajinští sportovci upozorňují na to, že tímto krokem nebyli Rusové nijak penalizováni, protože za těchto podmínek už mohli sportovat během dopingové kauzy. „Pod vlajkou už startovat nemohli a nic dalšího se jim de facto nestalo. Takže to, že stát organizuje doping, je na stejné úrovni nebo možná horší než to, že napadli sousední suverénní stát. Zabrali nám kus území, zničili nám stovky sportovišť, zabili stovky sportovců, další tisíce zmrzačily,“ zaznívalo z úst zklamaných ukrajinských sportovců, kteří tento postup výboru považuje za nespravedlivý.
Dokument Charakter: Sportovec můžete zhlédnout na ČT2 18. června od 21h.
Ano kam USAisti vstoupí pod Bílou chatkou tam se trpí