Expert na odškodnění: Proč dochází k chybám v nemocnicích a jaká je cena lidského života?
Na zhruba 2,5 milionu pacientů připadlo podle posledních dostupných dat v roce 2022 okolo 110 000 nežádoucích událostí. Do těch patří nejen pochybení zdravotnického personálu, ale také pády, následky proleženin, či nevhodné chování ze strany personálu i pacientů. Podle právníka a odborníka na náhrady za škody na zdraví Davida Kuboně při chybách zdravotnická zařízení často zatloukají a pacienti odcházejí s vysvětlením, kterému slepě důvěřují. Poškozen přitom odchází podle jeho slov každý desátý pacient.
„Já mám velký respekt k českému zdravotnictví. Myslím si, že můžeme být hrdi na jeho kvalitu, ale je to velice náročná, složitá disciplína jako každý obor, který pracuje s lidským faktorem a navíc s tak těžko predikovatelnou záležitostí, jako je lidské zdraví, tak je logické, při tom obrovském množství pacientů, že čas od času dochází k chybám,“ uvedl zakladatel projektu Kompenzo David Kuboň.
„Čísla říkají, že každý desátý pacient odchází ze zdravotnického zařízení poškozen. Naprostá většina z nich to však neví,“ popsal situaci v České republice. Pacienti podle jeho slov mnohdy odcházejí s vysvětlením od zdravotnického personálu, kterému slepě důvěřují.
„My bezesporu víme, že spousta úmrtí, které se v nemocnici udály nebo udávají, tak byly způsobeny nějakou chybou, selháním lidského faktoru, ale příbuzní to nevědí a tato informace se k nim nedostane,“ upozornil. „Zároveň je logické, že zdravotnické zařízení, které udělalo chybu, pokud není zcela zjevná jako v některých teď aktuálně sledovaných kauzách. Tak budou buď zatloukat, anebo nebudou přiznávat chybu,“ poukázal na to, že iniciativa musí tedy vycházet zejména od pacientů, případně jejich příbuzných a zároveň je v tomto ohledu v Česku potřeba osvěta.
Kolik stojí lidský život?
Přijetím nového občanského zákoníku od ledna 2014 se změnila pravidla kompenzací. „Předtím jsme měli bodový systém, který byl dán vyhláškou a byl součástí právního řádu, byť i tam byly nějaké násobky, tak to odškodnění bylo směšně nízké,“ vysvětlil právník. Nový občanský zákoník uplatňuje princip, že zákon nebude stanovovat konkrétní výši odškodnění, ať už bolestného, nebo tzv. ztížení společenského uplatnění a dal volnost jednání soudům. „Nejvyšší soud se toho trošku zalekl a pak vydal metodiku, která nějakým způsobem opět soudcům a případně mimosoudního vyjednávání pojišťovnám dává nějaká základní pravidla hry, která nám pomáhají dospět k finálnímu závěru, ale je to opravdu o těch konkrétních okolnostech případu,“ doplnil David Kuboň.
Na výši odškodného má vliv mnoho faktorů: „Věk je jedním z těch základních parametrů, to znamená, pokud je poškozeno dítě, které má před sebou celý život, tak to odškodnění bude zásadně zásadním způsobem vyšší než člověk, který je na sklonku svého života.“ Svou roli hraje ale i socio-ekonomická situace pacienta: „Ne tolik u té tzv. nemajetkové škody, to znamená bolestného, ztížení společenského uplatnění, ale hraje to roli v oblasti výpadku příjmů,“ upřesnil právník Kuboň.
Cena lidského života? My tady skládáme miliony na léčení malých dětí, kdežto Rusové posílají jednotky nevycvičených vojáků k zmasakrování po tisících. Ta cena je velmi relativní!