Neděle 28. dubna 2024
Svátek slaví Vlastislav, zítra Robert
Polojasno 18°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Tři roky pro Cimického za desítky let násilí? Advokátka obětí řekla, zda by to bylo spravedlivé

Video se připravuje ...
Autor: Pavlína Horáková - 
12. ledna 2024
05:00

3 roky odnětí svobody za téměř pět dekád sexualizovaného násilí  -  dalo by se toto považovat za dosažení spravedlnosti pro oběti? Případ známého psychiatra Jana Cimického čeká druhé stání u soudu, od samého začátku však rozpoutává debatu o výši průměrných trestů za znásilnění, změnách v novele trestního zákona i o postupech vůči obětem sexualizovaného násilí.  Nejen o tom ve čtvrtečním Epicentru hovořila advokátka Lucie Hrdá,  která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje většinu poškozených.

Odpověď na otázku, zda jsou tři roky ve vězení spravedlivé, je podle Lucie Hrdé velmi individuální a zároveň vyžaduje komplexní přístup: „Obecně se musíme ptát vždycky u trestu, jestli ten trest vlastně odpovídá tomu, co ten pachatel udělal, jaké to mělo následky, do kolika životů to zasáhlo, kolik těch poškozených je, jestli je tam nějaká naděje na resocializaci, jestli to vypadá, že to bude opakovat, protože třeba tady to je takové dlouhodobé, velmi dlouhodobé jednání.“  

Hrdá uvedla, že, ač chápe, že „celý národ je nespokojený tady s tím, že by si představoval, že dostane víc,“ tak bychom si měli uvědomit, jaké jsou průměrné tresty za znásilnění v České republice.  „Ty jsou většinou ukládány někde v té spodní třetině sazby, tady to je vlastně nad polovinou zákonné sazby a je prostě otázka, kterou asi bychom si měli všichni pokládat, za co tedy dáváme tu horní sazbu, kdy a za co bychom jí prostě dávat měli,“ míní Hrdá.

Celá situace je o to složitější, že k úderným znásilněním a sexualizovanému násilí došlo v některých případech i před desítkami let. „On se posuzuje podle starého zákoníku. Ty věci, které by vlastně dneska byly znásilnění, tak v té době to bylo jenom to vydírání,“ vysvětlila, proč je maximální sazba odnětí svobody pro Jana Cimického 5 let a proč možná statní zástupkyně požaduje tříletý trest.

„Dneska by to bylo znásilnění v tom prvním odstavci,“ dodala Hrdá a doplnila, že dříve platily tyto sazby a jejich výše se posuzuje podle toho, co je příznivější pro pachatele, „protože v různých dobách platí různé zákony.“  Znásilnění v prvním odstavci, tedy nepenetrativní znásilnění je „když vás někdo třeba chytá za prsa nebo vám mačká zadek, ale nikam vám nezasouvá prsty, nikam vám nezasouvá penis a podobně,  tak to, co bylo vlastně dřív vydírání, to už bude sexuální útok.“ popsala právnička, která mimo jiné založila spolek Bez trestu, který mimo jiné upozorňuje na nedostatečně vysoké tresty pro pachatele sexualizovaného násilí.

Většina obětí zamrzne

Vláda v prosinci schválila změnu zákona ohledně definice znásilnění. Nově by podle ní měl být sex nebo sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let automaticky pokládané za znásilnění nebo sexuální útok. Znásilnění je prozatím v současném právním znění pouze čin, při kterém je použito násilí, pohrůžka násilím nebo zneužití bezbrannosti a to tedy nepokrývá všechny reálné případy, kdy je oběť například paralyzovaná a aktivně se útoku nebrání. „My jsme věděli, že existují tři hlavní únikové strategie. Uteč, bojuj nebo zmrzni, ale mysleli jsme si, že toho zamrznutí je mnohem míň a pak se ukázalo, že u znásilnění je to až 70 %,“ zmínila překvapivý výsledek nedávné studie.  „Myslím si, že soudy se učí vlastně pracovat tady s tou realitou a podle judikatury Nejvyššího soudu už tady ty věci vlastně máme ošetřené, že ta oběť vlastně nemusí říkat „NE“ nějak přímo a stačí, když vlastně je vidět třeba postavení jejího těla, že nesouhlasí s tím, co se děje,“ vysvětlila.

Prokazování takového trestného činu by mělo fungovat stejně,  jako se prokazuje například výhrůžka, „jako se bude prokazovat to, že někdo někde výhrůžně postával a kvůli tomu vy jste se ho báli, to jsou prostě takové věci, které se většinou dějí za zavřenými dveřmi nebo tam u nich nikdo jiný nebyl a je to prostě o tom, kdo je důvěryhodnější.“  Rozhodnutí pak závisí na znaleckých posudcích, dalších svědcích a na kontextu. „Já si myslím, že soudy v jiných oblastech trestné činnosti tady s tím nemají problém a není důvod, proč by ho měli mít tady,“ uvedla Hrdá.

Video se připravuje ...
Další videa