18°C
Plné odůvodnění zatím není veřejně dostupné. Podle Švíglerové NS akceptoval názor pražských soudů, že Popelka podněcoval účastníky akce k výtržnictví. Situace byla vyhrocená, mohla vést k násilí, přičemž Popelka ji provoláváním hesel do megafonu ještě stupňoval.
U obvodního soudu si Popelka vyslechl čtyřměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Dostal také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Sám měl za to, že se dopustil nanejvýš přestupku. Uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby na Národním muzeu visela vlajka cizího státu. Násilí podle svých slov odmítá.
Verdikt potvrdil loni v srpnu odvolací Městský soud v Praze. Soudce Václav Kašík tehdy upozornil na to, že Popelka nebyl souzen ani za své politické názory, ani za to, že chtěl z budovy vlajku strhnout. Samotné stržení vlajky by totiž trestným činem nebylo. Musel si ale být vědom toho, že nabádá k chování, které nelze spáchat jinak než násilně. Dav lidí by se totiž musel dostat nejen přes zavřené dveře budovy, ale i přes policisty, kteří ji střežili.
Popelka podle obžaloby 11. března na demonstraci nazvané Česko proti bídě i po jejím skončení podněcoval dav k tomu, aby vtrhl do budovy Národního muzea a sundal z ní vlajku, vyvěšenou na znamení solidarity se zemí čelící ruské agresi. „Pojďte všichni k muzeu, jdeme dovnitř,“ provolával podle vyšetřovatelů. „Navrhuji po skončení tohoto shromáždění odstranit z Národního muzea ukrajinskou vlajku,“ prohlašoval také. Skupina lidí se pak skutečně pokusila do muzea vniknout.
Demonstrace policie ČR
Později během loňska čelil Popelka další obžalobě z podněcování k trestnému činu, a to kvůli e-mailové výzvě k „defenestraci“ ukrajinských vlajek z budov v Česku. Byl však zproštěn, podle pražských soudů nešlo o trestný čin. Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Domnívá se, že Popelkovo počínání mohlo v Ukrajincích a sympatizantech s Ukrajinou vyvolat obavu, že v případě vyvěšení vlajky proti nim zasáhne „živel ulice“. Nejvyšší soud zatím o dovolání nerozhodnul.
