Český velvyslanec v Kyjevě pro Blesk: Ukrajinci se cítí zklamaní. Co jim chybí nejvíc?
O víkendu si celý svět připomněl den, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Jak se od vpádu Putinových vojsk a začátku války Ukrajina změnila? Mají Ukrajinci stále chuť bojovat? Co válkou zmítaná země potřebuje nejvíce a je její podpora stále tak silná a dostatečná a co pro Ukrajince znamená pomoc České republiky? Na tyto otázky odpovídal dnes v Epicentru na Blesk.cz Radek Pech, český velvyslanec v Kyjevě.
„Prezident Zelenskyj měl včera velkou tiskovou konferenci, která následovala po setkání nejvyšších představitelů z různých sfér společenského života Ukrajiny,“ připomněl velvyslanec Pech. „Nálada je nepochybně ovlivněna tím, že válka už dva roky trvá, na druhou stranu všechny průzkumy veřejného mínění říkají, že Ukrajinci jsou nadále odhodláni pokračovat dál v boji za úplnou obnovu územní celistvosti a předválečných hranic země,“ podotkl.
„Válka je válkou moderní, čili žádné místo na Ukrajině není tak úplně týlem. Víme tedy ze zpravodajství i z reality, že Rusové pokračují v útocích na ukrajinské cíle i daleko za linií fronty,“ upozornil velvyslanec.
Vyčerpávající válka a nedostatek munice i lidí
Situace ve třech frontových oblastech se však liší od situace v Kyjevě – i ohledně tíhy válečného života. „To, co je všem Ukrajincům společné, je vědomí, že válka trvá, že se s ní musí nějakým způsobem vyrovnat a pokusit se žít své normální životy. To si myslím, že je pro ně pro všechny vyčerpávající, ale nadále se s tím vyrovnávají podle mého názoru velice statečně. Určitě mají můj velký respekt,“ řekl ve studiu Blesku velvyslanec.
„Ukrajina se už od konce loňského roku nachází v situaci, že řada okolností je pro ni tíživých – tohle je jedna z nich, nedostatek munice. Dalším momentem je otázka obnovy lidské síly, tzn. mobilizace dalších mužů do ukrajinské armády. Momentálně se projednává novelizace mobilizačních zákonů v ukrajinském parlamentu,“ pokračuje velvyslanec.
Ukrajinci potřebují jak munici, tak čerstvou armádu, podotýká Pech. „Ukrajina potřebuje jak munici, tak mít armádu, která bude mít čerstvé síly, protože ti, kteří jsou na frontě, jsou tam v řadě případů už ty dva roky,“ poznamenal s tím, že je třeba najít rezervy a umožnit stávajícím jednotkám rotaci.
Zklamání Ukrajinců
„Ukrajinci se cítí zklamaní a řekl to včera i prezident Zelenskyj během tiskové konference tím, že tam pomoc v podobě munice a dodávek zbraní není kontinuální a je zřejmé, že se Ukrajině začíná toho střeliva nedostávat,“ upozorňuje Pech na to, že Ukrajinci s velkým emocionálním vypětím sledují projednávání vojenské pomoci v americkém Kongresu.
Na nedostatek pomoci pro Ukrajinu si stěžoval prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde však mluvil o tom, že Česko objevilo možnost dodávek munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. „Iniciativa prezidenta republiky se tady setkala s velkou pozorností,“ podotkl český velvyslanec s tím, že jednání o dodávkách nyní probíhají.
Vděk Česku za pomoc
Vztahy mezi Českem a Ukrajinou považuje velvyslanec Pech za pevnější. „Já myslím, že rozhodně,“ uvedl pro Blesk. „Na každém kroku se setkávám s tím, že Ukrajinci jsou nám vděčni za pomoc a jsou si jí velmi dobře vědomi, ať už přijedu do jakéhokoliv sebemenšího místa, tak se s tím setkáváme,“ pokračoval Pech, který na Ukrajině působí čtyři měsíce a je přesvědčený o tom, že pomoc Ukrajině má určitě cenu. Vyzdvihl nejen pomoc české vlády, ale i jednotlivců a organizací.
V plánu je podle něj letos společné setkání české a ukrajinské vlády v ČR, které by mělo proběhnout v létě.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlé vzdušné útoky, při nichž zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Německo se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo podobně jako další západní země výrazně posílit své vojenské kapacity a navýšit investice do obrany.
Nizozemsko v pondělí odešle Ukrajině poslední z 24 přislíbených víceúčelových stíhaček F-16. Dnes to v televizním pořadu řekl ministr obrany Ruben Brekelmans, píše agentura Reuters. Ukrajina obdržela první stíhačky F-16 v roce 2024 od Nizozemska a Dánska a nasazuje je po celé zemi proti ruským raketovým a dronovým útokům.
Radši si kupuje po světě vily, aby měl kam utéct.