Český velvyslanec v Kyjevě pro Blesk: Ukrajinci se cítí zklamaní. Co jim chybí nejvíc?
O víkendu si celý svět připomněl den, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Jak se od vpádu Putinových vojsk a začátku války Ukrajina změnila? Mají Ukrajinci stále chuť bojovat? Co válkou zmítaná země potřebuje nejvíce a je její podpora stále tak silná a dostatečná a co pro Ukrajince znamená pomoc České republiky? Na tyto otázky odpovídal dnes v Epicentru na Blesk.cz Radek Pech, český velvyslanec v Kyjevě.
„Prezident Zelenskyj měl včera velkou tiskovou konferenci, která následovala po setkání nejvyšších představitelů z různých sfér společenského života Ukrajiny,“ připomněl velvyslanec Pech. „Nálada je nepochybně ovlivněna tím, že válka už dva roky trvá, na druhou stranu všechny průzkumy veřejného mínění říkají, že Ukrajinci jsou nadále odhodláni pokračovat dál v boji za úplnou obnovu územní celistvosti a předválečných hranic země,“ podotkl.
„Válka je válkou moderní, čili žádné místo na Ukrajině není tak úplně týlem. Víme tedy ze zpravodajství i z reality, že Rusové pokračují v útocích na ukrajinské cíle i daleko za linií fronty,“ upozornil velvyslanec.
Vyčerpávající válka a nedostatek munice i lidí
Situace ve třech frontových oblastech se však liší od situace v Kyjevě – i ohledně tíhy válečného života. „To, co je všem Ukrajincům společné, je vědomí, že válka trvá, že se s ní musí nějakým způsobem vyrovnat a pokusit se žít své normální životy. To si myslím, že je pro ně pro všechny vyčerpávající, ale nadále se s tím vyrovnávají podle mého názoru velice statečně. Určitě mají můj velký respekt,“ řekl ve studiu Blesku velvyslanec.
„Ukrajina se už od konce loňského roku nachází v situaci, že řada okolností je pro ni tíživých – tohle je jedna z nich, nedostatek munice. Dalším momentem je otázka obnovy lidské síly, tzn. mobilizace dalších mužů do ukrajinské armády. Momentálně se projednává novelizace mobilizačních zákonů v ukrajinském parlamentu,“ pokračuje velvyslanec.
Ukrajinci potřebují jak munici, tak čerstvou armádu, podotýká Pech. „Ukrajina potřebuje jak munici, tak mít armádu, která bude mít čerstvé síly, protože ti, kteří jsou na frontě, jsou tam v řadě případů už ty dva roky,“ poznamenal s tím, že je třeba najít rezervy a umožnit stávajícím jednotkám rotaci.
Zklamání Ukrajinců
„Ukrajinci se cítí zklamaní a řekl to včera i prezident Zelenskyj během tiskové konference tím, že tam pomoc v podobě munice a dodávek zbraní není kontinuální a je zřejmé, že se Ukrajině začíná toho střeliva nedostávat,“ upozorňuje Pech na to, že Ukrajinci s velkým emocionálním vypětím sledují projednávání vojenské pomoci v americkém Kongresu.
Na nedostatek pomoci pro Ukrajinu si stěžoval prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde však mluvil o tom, že Česko objevilo možnost dodávek munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. „Iniciativa prezidenta republiky se tady setkala s velkou pozorností,“ podotkl český velvyslanec s tím, že jednání o dodávkách nyní probíhají.
Vděk Česku za pomoc
Vztahy mezi Českem a Ukrajinou považuje velvyslanec Pech za pevnější. „Já myslím, že rozhodně,“ uvedl pro Blesk. „Na každém kroku se setkávám s tím, že Ukrajinci jsou nám vděčni za pomoc a jsou si jí velmi dobře vědomi, ať už přijedu do jakéhokoliv sebemenšího místa, tak se s tím setkáváme,“ pokračoval Pech, který na Ukrajině působí čtyři měsíce a je přesvědčený o tom, že pomoc Ukrajině má určitě cenu. Vyzdvihl nejen pomoc české vlády, ale i jednotlivců a organizací.
V plánu je podle něj letos společné setkání české a ukrajinské vlády v ČR, které by mělo proběhnout v létě.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Radši si kupuje po světě vily, aby měl kam utéct.