Počet sebevražd dětí roste, přibývá i případů sebepoškozování: Co za tím stojí?

Podle Aleny Večeřové jsou hlavními příčinami sebevražd depresivní stavy, které vyvolávají pocit beznaděje a bezvýchodnosti. Psychiatrička zdůrazňuje, že „85-90 % případů sebevražd souvisí s depresí“. „Deprese u mladých lidí může mít různé faktory, jako je genetika a prostředí, které dohromady vytvářejí tuto složitou rovnici,“ vysvětlila autorka knihy Pomoc dětské duši.  

V loňském roce se zvýšil počet dokonaných sebevražd, konkrétně to bylo 1302 případů, z toho 1031 mužů a 271 žen. Nejvyšší nárůst zaznamenaly statistiky u nejmladších skupin – od patnácti do 34 let, kde sebevraždy tvoří čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí.

Vývoj počtu sebevražd (NÚDZ) | NÚDZ/archiv Blesku

Jedním z faktorů, který by podle Večeřové Procházkové mohl být spojen s nárůstem depresivních stavů u mladých, je moderní technologie. Děti jsou v dnešní době neustále zaplavovány informacemi a jsou vystaveny multitaskingu, což může vést k úzkostem a stresu. Dětská psychika je citlivá, a tak to, co by dospělí vnímali jako běžný stres, může pro mladé lidi být mnohem obtížnější. 

„Když nemají dostupné rodiče jako emoční, fyzickou, podporu, nemají tu blízkost, začnou se vázat na svoje vrstevníky. Jenomže potom nás jako by determinují. To znamená, že nějaké hranice toho, jaká jsem, jak to vlastně mám, nám dávají vrstevníci. A vrstevníci, děti se mezi sebou často vyznačují tím, že jsou především dost neúprosně krutí,“ popsala psychiatriřka trend, který potvrdila i speciální zpráva České školní inspekce, která hovoří o tom, že 57% základních a 63% středních škol řešilo od roku 2020 alespoň jeden případ šikany.

Alena Večeřová také zdůrazňuje, že rodiče by měli být pozorní k varovným signálům, které mohou naznačovat, že jejich dítě má psychické problémy. Mezi tyto signály patří změny v chování, útlum, úbytek hmotnosti, nezájem o jídlo a problémy se spánkem.

Psychiatrička Večeřová: Depresivní děti vadnou před očima. Jak rozpoznat varovné signály od puberty?

Obrácená agresivita

Mezi dětmi a dospívajícími rostou rovněž případy sebepoškozování. Nezvyšují se jen jejich počty, ale také míra závažnosti. Stále více dětí totiž skončí v nemocnici kvůli záměrnému sebepoškození. „Musíme mít na paměti, že to, proč se děti poškozují, je proto, že mají v sobě přetlak... nemůžu realizovat svůj život, spontaneitu, sexualitu a přirozenou agresivitu, která mě vede v životě dopředu. Tak se to hromadí uvnitř doslova, takové děti jsou pak jako sopky a ona agresivita se obrací dovnitř," uvedla Večeřová.

Rodiče, kteří se potýkají s tímto problémem, často reagují emocionálně a snahou chránit své děti, mohou zakazovat a nadávat. Večeřová však upozorňuje na důležitost sebereflexe: „Já teď šílím, ale to moje dítě šílí taky a šílí proto, že v něm bobtná energie, která se nemůže pravděpodobně uvolnit jiným způsobem.“ Zároveň zdůrazňuje, že problém sebepoškozování by neměl být vnímán jako chyba dítěte, ale jako výzva k hledání řešení celým rodinným systémem. „Jestliže máme nějaký trable, které si neseme ze svého dětství, pojďme je řešit co nejdříve, abychom pak pro naše děti byli co nejlepší rodiče," radí dospělým.

Pokud máte psychické potíže, či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.