Psychiatrička Večeřová: Depresivní děti vadnou před očima. Jak rozpoznat varovné signály od puberty?

Válka za humny, drahé energie, covid, nedostatek léků. Nejistota. To jsou strašáci, kteří podle psychiatričky Aleny Večeřové Procházkové tíží i děti, stejně tak jako dospělé. Krize a hrozby vnímají stejně. Dnešní děti jsou zrcadlem svých rodičů, uvedla Večeřová v Epicentru a upozorňuje na nedostatek emoční přítomnost rodičů.

Stav hluboké beznaděje

Alarmující je, že počet dětí s depresí i sebevražd narůstá.  Jak vznikne deprese nebo jak se rozvine u mladého člověka, je ale podle ní stále velkou neznámou.  „Upřímně, příčiny toho nárůstu opravdu nevíme a máme zde různé faktory, které mohou k rozvoji těch depresivních stavů přispět. A vždycky je to tanec genetiky a prostředí,“ řekla v Epicentru Alena Večeřová.

Děti, které opravdu depresivní jsou, vadnou před očima, popisuje odbornice na dětskou duši. Podle ní pak jde o to, jestli ty rodiče si toho všimnou nebo nevšimnou. „Tady zaznamenáváme nějakou formu právě té emoční nepřítomnosti nebo emoční nedostupnosti rodičů, to znamená, že ty děti mají rodiče, kteří si nevšimnou, že to dítě jim vadne před očima,“ dodává psychiatrička.

Sociolog Buchtík o generaci Z: Jak „Zetkaře“ ovlivnila válka a covid?

Puberta nebo deprese?!

A jaké jsou ty varovné signály, které jako alarm upozorní na to, že se něco děje? Podle psychiatričky je to komunikační stažení, tedy ten moment, kdy dítě přestane navazovat oční kontakt nebo je často unavené. Zpozornět bychom měli ale i v případech, kdy děti začnou ztrácet na váze.

„Často je tam hubnutí. Depresivní člověk nemá chuť k jídlu, usíná během vyučování, protože prostě nemůže spát v noci, čili je tam únava, slábnutí, nekomunikace, nekontakt. Plus někdy tam může být i zanedbávání se, že se třeba nemyjí, nepřevlékají, chodí v roztrhaném oblečení,“ dodává dětská psychiatrička a zároveň varuje, že situace může být i dosti matoucí.

„Protože když si představíte běžného puberťáka ve vzpouře, tak to vypadá úplně stejně,“ varuje Večeřová. Velký problém vidí i v tom, že stejně tak jako v jiných odvětvích tak i v psychiatrii je lékařů málo.  „Pojišťovny žádají i dospělé psychiatry, aby podepsali nějaký dodatek a brali aspoň od 15 let teenagery právě proto, že je tak obrovský nárůst této problematiky.“

Počet úzkostí u dětí vzrostl. Podle Národního ústavu duševního zdraví, ale stoupl hlavně počet sebevražd. Po ročním poklesu to za rok 2022 bylo konkrétně 1302 případů, z toho 1031 mužů a 271 žen, nejvyšší nárůst je ale u nejmladší skupiny, a to od 15 do 34 let. U nich tvoří sebevraždy čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí.