Velvyslanec Matula o misi v Kyjevě, nejtěžším rozhodnutí i strachu rodiny
Již 553 dní na Ukrajině bojují a umírají lidé v nesmyslné Putinově válce. Rusko i Ukrajina čelili v noci na středu útokům ze vzduchu a v Kyjevě jsou po náletu nejméně dva mrtví a několik raněných. Česká vláda schválila nového šéfa české ambasády na Ukrajině a současný velvyslanec Radek Matula tak ukončí své téměř sedmileté působení v ukrajinské metropoli. Jaké bylo? Jak vzpomíná na první momenty invaze? Jaký je život v hlavním městě za zvuku výstražných sirén? Co bylo jeho nejtěžším rozhodnutím? Nejen o tom hovořil v Epicentru Blesk Zpráv.
„Pamatuju si to velmi dobře," vzpomínal velvyslanec na první momenty 24.února 2022, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny. „Člověk poslední dny před tou invazí moc nespal, bylo to nad ránem, kdy se zveřejnil Putinův projev a záhy poté jsme v Kyjevě mohli slyšet výbuchy a bylo jasné, že je třeba konat velmi rychle, takže jsme se všichni sešli na velvyslanectví a muselo padnout rozhodnutí, co dál," vysvětloval komplikovanou situaci, ve které se svým týmem ocitl.
I když se na krizové situace pravidelně připravovali v tento moment byla naprosto klíčová rychlost. „Bylo to nejhorší rozhodnutí, které jsem musel v poslední době učinit, to, jestli zavřeme ambasádu a všichni se budeme evakuovat, nebo ne,“ uvedl Matula. Přiznal také, že o něm z počátku chvílemi pochyboval: „Musím říct, že ještě po cestě, a byla to strastiplná cesta, prvních 100 km jsme jeli asi 10 hodin, všechno to bylo ucpané, nebylo kudy projet, ještě po té cestě jsem uvažoval, jestli jsem se rozhodl správně.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Dobrovolný návrat a strach rodiny
Po třech měsících evakuace se velvyslanec Matula, který již vstoupil do sedmého roku své mise, a tudíž měl veškeré právo z Kyjeva odjet, rozhodl do ukrajinské metropole vrátit a s ním i celý jeho tým. „Návrat zaměstnanců velvyslanectví probíhal na dobrovolné bázi, všichni se tam vrátili dobrovolně, (…). Naše místo je v Kyjevě a bylo třeba se tam vrátit, protože jsme to brali i tak, že to je určitý výraz podpory Ukrajině, vracíme se do Kyjeva, protože: vracíme se, protože vám věříme,“ vysvětlil jednotné rozhodnutí zaměstnanců ambasády.
V návratu ho podpořila manželka a jeho děti: „Myslím si, že strach měli, nezrazovali mě od návratu, nedávali najevo ten strach, ale já jsem cítil, že strach mají a to nejenom manželka, ale i další členové rodiny, známí a přátelé.“
Těžká štace
Podle jeho slov bylo jeho působení na Ukrajině jednoznačně těžkou misí, ale i přes komplikace a náročné podmínky Matula zdůraznil odhodlání svého týmu. „Je to obzvláště teď v těch posledních měsících těžká štace, děláme všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála válku, protože je to i v našem národním zájmu z hlediska bezpečnosti,“ popsal Matula.
Zkušený diplomat, který také působil přes devět let na ruské ambasádě nebo vedl český zastupitelský úřad v Ázerbájdžánu v pondělí odjede do Kyjeva. V říjnu ve funkci velvyslance však končí. Jaké má další plány? „Nebudu zacházet do detailů. To, co je podstatné, je, že se koncem října vracím do Prahy, nastoupím na ministerstvo zahraničí. A co bude dál, to se teprve uvidí a vlastně tak pořádně ještě neví,“ odpověděl Matula, kterého na české ambasádě v Kyjevě nahradí Radek Pech.
Mise proti Ruským okupantům se na Urajině účastní mnoho vybraných ovážlivců z řád žen i mužú.
Plat v ozbrojených silách UK se pohybuje v přepočtu od 30 000 do 100 000 Kč/měsíc.
Padnete-li v boji dostane vaše rodina v přepočtu 1300 000 Kč.