Fialova vláda řeší rozpočtové trable: Navýšení důchodového věku je nevyhnutelné, míní ekonom

Ať už kabinet Petra Fialy vybere z návrhů NERVu jakýkoli, s rozpočtem pro příští rok to nijak nehne. „Bavíme o rozpočtu na rok 2024, ten na příští rok už je připravený a těžko připravit takové legislativní změny, které by ještě stačily ovlivnit. Rozpočet pro příští rok jsme, řekněme to na rovinu, promarnili naprosto zbytečně. Úplně zbytečně se přepisoval rozpočet, který byl připravený předchozí vládou na letošní rok,“ komentuje ekonom.

„Tam bylo lepší věnovat těch několik měsíců úsilí k tomu, abychom připravili lepší rozpočet na rok 2023. A teď navíc do něj zasáhla energetická krize,“ dodává. Z rozpočtů posledních tří let by hlavní ekonom společnosti Deloitte jen těžko vybíral, který je nejhorší: „To je jako vybírat mezi třemi vrahy v kriminále, který je lepší. Prostě všechny tři byly velmi špatně. Ale co je horší, i ty následující tři plánované jsou stejně špatně. Udělali jsme chybu a nechceme ji ani napravit.“  

Ekonomové varovali u Moravce: Daně porostou, schodek bude příští rok výrazně nad 300 miliardami

„Pokud se budeme bavit o zásadnosti z pohledu rozsahu změny pro státní rozpočet, pak jde jednoznačně o zrušení superhrubé mzdy a výpadek sto a více miliard korun na příjmové straně. Pokud ovšem nechceme navýšit zdanění příjmů fyzických osob o tyto peníze, pak je fér říci, kde jinde to budeme kompenzovat,“ upozorňuje Marek s tím, že právě zvyšování daní z příjmu fyzických osob by bylo nejbolestivějším krokem.

„Na první pohled méně bolestivé a citlivé by bylo z zvyšování nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty, případně daní spotřebních,“ míní ekonom.

Vzhledem k tomu, že si kabinet Petra Fialy stojí za tím, že daně zvyšovat nehodlá, dá se předpokládat, že si vybere některé z kroků na snížení státních výdajů. Například navýšením důchodového věku.

„Myslím, že to bude asi nevyhnutelné. Důchodový systém lze udržovat změnou tří parametrů, buď posouváním věkové hranice, nebo zvyšováním sociálního pojistného, nebo snižováním poměru průměrného důchodu a průměrné mzdy. K tomu poslednímu automaticky dochází. A díky tomu, jak je designováno valorizační pravidlo ke zvyšování sociálního pojistného, tak tady prostor příliš není. Nezbývá tedy než posouvat tu věkovou hranici. Ostatně s tím, jak se postupně zvyšuje naděje dožití, tak je i logické, aby se posouvala,“ dodal Marek.