Psycholožka o dopadech Putinovy války na dětské uprchlíky: Vedle traumat hrozí i sebepoškozování
Sotva se děti a učitelé vzpamatovali z distanční výuky a nekonečného uzavírání či otevírání škol, přišla Putinova invaze na Ukrajinu a s ní i vlna uprchlíků. Nelítostné boje na Ukrajině, zprávy o mrtvých i vyhrožování jadernými zbraněmi budí nejen v nás, ale i našich dětech svíravé pocity beznaděje, strachu, úzkosti, ale i agrese. Jak se se životem v krizi vyrovnávají čeští školáci i jejich učitelé? Jak zvládají začlenění ukrajinských dětí, jejich rodičů, ale i pedagogických pracovníků do našich škol a školek? Nejen o tom hovořila v Epicentru psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Galina Jarolímková.
Čeští psychologové při práci s traumatizovanými ukrajinskými dětmi využívají služeb překladatelů i pedagogů původem z Ukrajiny, kteří v Čechách žijí už delší dobu, řekla v pořadu Jarolímková.
Školní výchovní poradci a psychologové se v době ruské invaze ocitli pod velkým tlakem, dodala. „K nám se kupodivu hodně obrací třeba i ukrajinští občané, kteří tu žijí delší dobu a chtějí pomoct těm svým běžencům nebo kamarádům z Ukrajiny, jak integrovat ty děti správně do školy, jak postupovat, jakým způsobem provádět zápisy jak do škol, tak do školek,“ uvedla psycholožka.
„U učitelů jsou to často otázky, jakým způsobem je učit,“ řekla a doplnila, že o pomoc psychologů nežádají jen samotní uprchlíci s dětmi, ale i Češi, kteří s nimi přichází do kontaktu. Místním školám navíc chybí odborný personál, na jednoho školního psychologa průměrně připadá několik tisíc žáků.
„Ten počet školních psychologů nebo speciálních pedagogů je minimální, který by tady měl být,“ pokračovala. „Tady až jsme si uvědomili, jak je důležité s těmi dětmi hovořit, jak je důležité s nimi pracovat na těch problémech, které mají, aby se předešlo agresi, sebepoškozování, až nějakým útokům na druhé, ať verbálním nebo fyzickým, nebo i vlastně nějakým sebevraždám a podobně.“
Psychologickou podporu v době krize navíc kromě dětí potřebují i samotní učitelé, na rozdíl od ostatních profesionálů ale k takové pomoci ještě donedávna neměli tak snadný přístup jako pracovníci v jiných sektorech. „Ve zdravotnictví, v sociálních sférách toto je běžné, ale ve školství, kde pracujeme velmi intenzivně s lidským faktorem, je to velmi důležité,“ apelovala Jarolímková. V posledních letech s pandemií koronaviru se situace začala zlepšovat. „I sami ti výchovní poradci mezi sebou si hodně pomohli a my jsme jim k tomu byli nápomocni.“ Na začátku loňského roku byla zřízena pomocná linka určená přímo pro pracovníky ve školství, doplnila.
Z řad dětských uprchlíků invaze dopadla nejméně na děti v předškolním věku, s rostoucím věkem pak roste i úroveň traumatizovanosti.
„Ty školkové děti se velmi rychle adaptují. Řekla bych, že ten druhý stupeň a ti středoškoláci, to je všeobecné těžké období a určitě i tohle období, které ty děti prožívají, mohou prožívat velmi traumatizujíce. Já bych byla velmi ráda, kdyby i česká společnost se k těmto dětem chovala tak, jako k běžným dětem. Nějakým způsobem jim nepředhazovala, kdo za tu válku může. Ať jsou to české nebo ukrajinské děti, ruské, běloruské, ty děti za tu válku nemohou, takže je potřeba je integrovat mezi sebe tak, jak to bylo třeba ještě před Vánoci. Dlouhodobě s našimi dětmi chodily ukrajinské a ruské děti do škol a nikdo jsme takovýhle konflikt nevnímali. Ne všichni Ukrajinci jsou stejní, ne všichni Rusové jsou stejní, a ty děti už vůbec za tuhle situaci nemohou,“ upozornila Jarolímková.
Do Ruska se podle vyjádření jeho ministerstva obrany vrátilo 270 ruských vojáků a 120 civilistů, včetně lidí zajatých ukrajinskou armádou při jejím vpádu do ruské Kurské oblasti. „Výměnou bylo předáno 270 válečných zajatců (z řad) ukrajinských ozbrojených sil a 120 civilistů,“ napsal úřad s poznámkou, že ruští vojáci i civilisté se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska. Také podle Moskvy mají výměny zajatců a zadržovaných pokračovat v příštích dnech.
Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.
Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.
No, domnivate se ze jste schiopen zcela emopatickemu pristupu k temto detem.../Otazka/