Ministr zahraničí Jan Lipavský pro Blesk: Nesmíme financovat ruské bomby!
Vyhostíme ruského velvyslance? Podal by si ruku s Lavrovem? I na takovéhle »záludnosti« musel ve studiu Blesku odpovídat šéf diplomacie Jan Lipavský (36, Piráti). Co on na to? Na vše přijde řada, teď je důležité zastavit Putinova zvěrstva sankcemi!
Premiér Fiala uvedl, že s prezidentem Zelenským v Kyjevě řešil mimo jiné i další možné diplomatické kroky. Mluvili jste spolu o nich, jaké by to mohly být?
„Byl jsem informován o výsledcích cesty pana premiéra. Klíčové je pokračovat v podpoře Ukrajiny tak, jak nyní probíhá. To znamená podporu vojenskou, humanitární i politickou na mezinárodních fórech, v EU, v NATO. A pokračovat v izolování a sankcionování Ruska jako agresora.“
Krokem – o němž mluvila ministryně obrany Černochová – je vypovězení velvyslance Zmejevského. Je toto ve hře?
„V diplomacii je ve hře celá řada možností. Druhá věc je, co uděláme. Byli jsme jedna z prvních zemí, která velmi jasně a razantně reagovala na ruskou agresi. Zavřeli jsme ruské konzuláty v Karlových Varech a v Brně. A také jsme uzavřeli dva konzuláty v Rusku. Naši lidé jeli z Jekatěrinburgu šest dní asi 3000 kilometrů až do Česka. Zbývají nám další diplomatické kroky a není tajemstvím, že některé evropské státy připravují vyhoštění ruských diplomatů. My jsme součástí těchto debat. Ministerstvo zahraničí toho mnoho udělalo a další kroky připravuje.“
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Každý den se objevují svědectví o mrtvých civilistech, včetně dětí. To jsou válečné zločiny. Tak já se zeptám takto: kdy, když ne teď?
„Naprosto se připojuji k odsouzení válečných zvěrstev, kterých se Putin a ruská armáda dopouští. Ten aktuální případ v Mariupolu (Rusové zasáhli střelou divadlo plné civilistů – pozn. red.) je opravdu nechutný. To, co zastaví válku a utrpení, je podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku, které budou mít jasný dopad na tamní ekonomiku, aby se oligarchické okolí Putina dostalo pod tlak a nemohlo dál působit v Evropě. A zároveň aby se dlouhodobě omezila možnost Ruska generovat zisky, z nichž nakupuje bomby, které háže na Ukrajince. Jestli bude, nebo nebude v Praze o jednoho diplomata více, je symbolická rovina. I přes to, jak strašná ta situace nyní je, je dobré mít zachovaný základní diplomatický kanál s Ruskem.“
Pomůže cesta našeho premiéra do Kyjeva, aby měly hlasy zemí více na východ větší váhu?
„Jednoznačně ano. Po třech týdnech to byla první vrcholová návštěva, která jasně vyjádřila, kde stojí evropské země. Státy střední a východní Evropy dlouhou dobu v EU a NATO hovořily o rizicích plynoucí z Ruské federace. Mluvili jsme o hybridní válce, o dezinformacích, o energetické bezpečnosti, o závislostech, které máme na Ruské federaci. A toto poukazuje, že máme jasno a nebojíme se to ukázat.“
Proč jsme až do této chvíle nebyli bráni tak vážně?
„Těžko hodnotit, jak jsme byli bráni. To rozdělení na starou a novou Evropu je fenomén, který vychází z toho, jak se EU rozšířila. Jakým způsobem si nové členské státy umí prosadit své zájmy, jakou si neseme historickou zátěž. Přeci jen 40 let komunismu a moskevského jha, které nás vedlo nějakým směrem, nás nepřipravilo na jednoduché členství v západním společenství. Ale myslím, že je to věc, která se každým rokem mění. Je to také o tom, abychom dokázali nacházet společné zájmy. Teď nám bohužel situace dává za pravdu a ty (západní – pozn. red.) státy nám logicky více naslouchají.“
Když se zeptám vás jako Jana Lipavského, byl jste zklamán z počátečního přístupu Německa a Francie?
„Nejsem v pozici, abych si mohl dovolit mluvit za sebe. Zahraniční politika není o zklamání, ale o tom, co dokážete prosadit. Česko vždy prosazovalo jasný přístup, tvrdé sankce, prosazovali jsme co největší podporu Ukrajiny. Nyní mluvíme o evropských aspiracích Kyjeva v rámci EU. S tou zdrženlivostí některých západních zemí je potřeba pracovat, vysvětlovat jim to a ukazovat jim, že když se pak začne dít taková šílená věc, že Putin rozpoutá nemilosrdnou, brutální, barbarskou, nechutnou válku, ze které prchají miliony lidí, snaží si zachránit holý život, tak ty náklady ponesou EU a konkrétní státy.“
Západ posílá Kyjevu zbraně, ale ne své vojáky. Odmítá i požadavek na zřízení bezletové zóny s odůvodněním, že by to znamenalo třetí světovou válku. Kde je ale jistota, že v případě úspěchu na Ukrajině se Putin i zastaví?
„Právě proto, že taková jistota není a Rusko by potom najednou začalo sousedit se státem, jako je Moldavsko. V Gruzii už svedlo několik konfliktů, tak je potřeba Putina zastavit na Ukrajině.“
Nebojíte se, že by další na řadě mohl být stát NATO?
„NATO bere situaci velmi vážně a pracuje na posílení svého východního křídla. Proto vznikají ty mnohonárodnostní uskupení na Slovensku, Maďarsku atd. My povedeme bojovou skupinu na Slovensku, pošleme tam až 650 vojáků. Bude to náš významný příspěvek k obraně východního křídla. Tam je ale poté potřeba, abychom se dokázali spojit a dodržet to, na čem je NATO postavena, na článku 5, aby si ty státy opravdu přišly na pomoc, a ideálně to udělat předtím, než taková situace nastane, a tím ji odvrátit.“
Pokud válka skončí ukrajinským vítězstvím, bude pokračovat izolace Ruska?
„Záleží, jakým způsobem ta válka skončí, nepochybuji, že Ukrajina tu válku vyhraje. Už dnes zaplatila ohromnou cenu, stále platí a každým dnem ji platí.“
Za předpokladu, že Ukrajina vyhraje, dokážete si představit, že byste se potkal s panem Lavrovem a podali jste si ruku?
„Ukrajina vyhraje, o tom nepochybuji. Nemám problém se potkávat s ministry zahraničí, to je práce diplomata potkávat své protějšky. Ukrajinský ministr zahraničí se také potkal se svým protějškem Lavrovem během války. Ruku si nepodali, já to chápu. Ale když se setkaly delegace, které na běloruském území na té pracovní úrovni jednají o humanitárních koridorech, tak si ruce podali. Nevím, za jakých okolností a kdy může proběhnout takové jednání. Pro mě je důležité podpořit Ukrajinu, stát za Ukrajinou, protože jinak budeme nést ty náklady ještě vyšší.“
Podle německého Bildu bylo letadlo s ministrem Lavrovem na cestě do Pekingu, nad Sibiří se ale otočilo a vrátilo se do Moskvy. Znamená to, že Čína začíná dávat ruce pryč od Ruska?
„To je velmi symbolický moment a uvidíme, co to bude znamenat. Ta informace je velmi čerstvá. Otázka je, jestli Čína nezačíná chápat, že Putin opravu narušuje samotné základy mezinárodního řádu. I Čína potřebuje funkční řád, na kterém stojí obchod a další elementární záležitosti. Čína má poměrně čilé obchodní vazby s Ukrajinou, takže toto všechno může hrát roli. Ale z jednoho otočeného letu bych takto široké závěry ještě nevyvozoval.“
Pokud by Čína odstřihla Moskvu, byl by to konec ruské ekonomiky?
„Byl by to zásadní úder pro ruskou ekonomiku. Otázka je, kolik toho je ještě ruský stát připraven vydržet.“ Má skutečně Evropa odvahu se odstřihnout od ruské ropy a plynu? „Má dokonce i tu vůli…“
…včetně Berlína?
„Závěry Evropské rady z Versailles nejsou tak silné, jak bychom si možná přáli, ale ukazují ten směr. A Evropa, když se jednou na tom směru dokáže shodnout, tak nikdo neříká, že nemůže ještě zrychlit. Je třeba pracovat na té shodě.“
