Čech o dramatu v Bejrútu: Chaos po výbuchu a skoro nedostupná lékařská péče pro chudé

„V Libanonu působíme už dlouhé roky. I díky tomu byla od nás na místě hned po výbuchu zhruba stovka lidí. V době, kdy jsem tam byl já a stavěl nemocnici, byla v zemi situace velmi klidná,“ popisuje Müller s tím, že konkrétně tato nemocnice nyní pomáhá v pooperační péči o pacienty, protože je od Bejrútu vzdálená dvě hodiny cesty, což je pro akutní péči příliš daleko. 

„Libanon je specifický tím, že má velmi silný soukromý zdravotnický sektor a relativně podhodnocený ten veřejný. Dobře situovaní lidé mají tedy výbornou úroveň péče, ale u těch dalších je ten přístup ke zdravotnictví velice problematický,“ vysvětluje logistik s tím, že je země problematická z mnoha důvodů: „Je to země obklopená relativně nestabilními státy, takže z pohledu logistika je to problém dopravy a importu. Nyní je tam obrovské množství pacientů, chaos a teď se do toho přidaly demonstrace.“

Čeští záchranáři se z Bejrútu vrátili domů. S rouškami na tvářích zamířili do karantény

Aktuální situaci v zemi komplikuje mimo jiné i koronavirová pandemie: „Nemocnice už byly plné covidových pacientů. O to bylo po výbuchu náročnější hledat prázdná lůžka. Hned po tom neštěstí navíc vydalo ministerstvo zdravotnictví apel, aby lidé přišli darovat krev, ale za těchto zpřísněných hygienických podmínek to nešlo úplně nejlépe.“

Další zachráněné v tuto chvíli už Müller neočekává: „Záchranáří považují 100 hodin za reálnou dobu, kdy je možnost člověka vytáhnout. Delší čas je spíš výjimkou. V tuto chvíli by nalezení dalších živých byl skutečně už zázrak.“