Češi se mají hůře než před rokem, se zlepšením nepočítají: Ekonom radí, jak ušetřit

S obavami Čechů souhlasí i ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát: „Asi největším rizikem pro hospodářský vývoj České republiky je vývoj cen energií. Můžeme zmínit ceny elektrické energie nebo plynu, které vzrostly v poslední době několikanásobně. Nejenže rostou náklady obyvatel, které negativně ovlivní jejich koupěschopnost, ale podobně jsou zasaženy i firmy. A to musíme počítat s rizikem úplného zastavení dodávek plynu do České republiky, a tedy možností energetického lockdownu.“

Největší problém: Zdražování potravin

Téměř polovina, 47 %, dotázaných vidí problém ve zdražování potravin – častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 %) či s nejnižším příjmem (58 %). Necelá třetina (30 %) se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé (44 %), mladí lidé ve věku 25–34 let nebo vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 %).

Hrozí Česku energetická chudoba? Problémy už má i střední třída, říká odbornice

Přesto mezi lidmi převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 %), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 %) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 %).

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize je zajímavé, že dvě třetiny dotázaných (64 %) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů (56 %) do konce příštího roku.

Češi: Se zlepšením nepočítáme

Ukázalo se, že lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny, 73 %, lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny 65 %. Mírně se navýšila skupina těch, kteří vyjdou „taktak“ (z 21 na 25 %), a těch, kteří si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory (z 5–6 % na 9 %).

Češi také mají pocit, že se jim daří hůře a jejich finanční situace se meziročně zhoršila. Loni hodnotila čtvrtina (26 %) dotázaných finanční situaci domácnosti jako horší než před 12 měsíci (tedy v roce 2020). Letos považovalo svoji situaci za horší než před rokem už 50 %. Častěji hodnotí svou situaci za podstatně horší lidé ve věku 61–70 let, nízkovzdělanostní skupiny, rozvedení, lidé z menších měst a nízkopříjmové skupiny.

Jurečka chce zvednout normativy: Příspěvek na bydlení se zvýší! Až o 4500 korun

Ani ve zlepšení své finanční situace lidé právě nevěří. V meziročním srovnání jsou opět skeptičtější. V roce 2021 mělo víru ve zlepšení v následujících 12 měsících 26 %, aktuálně je optimistických pouze 13 %. Naopak, letos se oproti loňsku výrazně navýšil podíl těch, kteří do dalšího roku hledí s obavami, a to z 18 na 50 %.

Vláda? Ta nepomůže

Dále z výzkumu vyplynulo, že až 79 % lidí ve věku 18–70 let požaduje po vládě ČR zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 % lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 %) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření Evropské unie. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně – za populistické opatření nebo za výdaj „na dluh“ ho označily celkem tři čtvrtiny dotázaných.

„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučuje Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení.

Tři čtvrtiny dotázaných (73 %) pak jsou navíc přesvědčeny, že Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal, který má docílit v roce 2050 klimaticky neutrální Evropy) by se při současné energetické situaci ve světě měla přinejmenším odložit.

Samoživitelé to budou mít nejtěžší

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu pak lidé považují samoživitelky či samoživitele (34 %) – tak to vnímají hlavně mladší lidé ve věku 25–34 let či lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina (25 %) vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce, cítí to tak hlavně sami nepracující senioři (48 %) či nejstarší skupina ve věku 61–70 let. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 %). 

Šetří se hlavně na energiích

Už teď začaly domácnosti významně šetřit, a to zejména na energiích (43 %). Uvádějí to častěji senioři 61–70 let (58 %) a lidé s nejnižšími příjmy (52 %). Aktuálně už omezilo chození do restaurací a obecně konzumaci mimo domov 36 % lidí. A stejně velká je i skupina těch, kteří už zredukovali nákupy dražších, luxusních nebo zbytných potravin (36 %).

Fialova vláda rozhodla o pomoci s drahými energiemi firmám: 30 miliard pro velkoodběratele!

Jak ušetřit?

Tento přístup považuje za rozumný také finanční poradce Partners Jaroslav Gall: „V rodinných financích je třeba zavést větší pořádek, řád a disciplínu. Základem je udělat si podrobnou finanční bilanci, přesně poznat strukturu svých výdajů. A zaměřit se na detaily – například sledovat i výdaje malých položek, které v celkovém souhrnu mohou dělat poměrně velké sumy.“

A jak bychom měli začít šetřit?

Rozdělte si výdaje na:

• Nutné výdaje, tedy ty, co musíte zaplatit
• Standardní - výdaje na to, co většinou kupujete
• Nadstandardní  - mezi ty patří např. káva, cigarety, pivo a jiný alkohol

Tvořte si rezervy

Ideální je vytvořit si rezervu až 30 % z příjmu. Pokud to nelze, zkuste alespoň 20 či 10 %z příjmu! Nepřeplatíte tak 10 – 20 % na úrocích z kreditky či kontokorentu.

Jak se bránit inflaci?

• Nepodléhejte panice!
• Peníze, které nepotřebujete během následujících dvou nebo tří let, si odložte tam, kde je úrok alespoň ve výši průměrné inflace (3 % nebo i větší)

Investujte do sebe

„Investujte do dovedností a vzdělání. Kvalitní učitel/ chirurg/ právník získá svůj podíl na národním „ekonomickém koláči“ bez ohledu na hodnotu jakékoli měny,“ uvádí Gall.

Konsolidujte úvěry

• Svoje půjčky, úvěry a hypotéky sjednoťte do jednoho úvěru. Sníží se vám tak povinná splátka. Je lepší platit 20 % nebo 8 % na úrocích?
• Nemáte na splátky? Kontaktujte banku a začněte s ní situaci co nejdříve řešit. Nenechávejte problémy na poslední chvíli.

Zvažte změnu práce

Položte si otázku, zda nepatříte do skupiny, které hrozí výpadek příjmů, a zamyslete se, zda byste v jiné práci či na jiné pozici nedostali vyšší plat.

Jaké jsou časté finanční chyby Čechů?

Podle finančního poradce dělá řada Čechů při šetření řadu chyb, např.

1. Příliš utrácíme - spousta lidí si neuvědomuje, že když si odpustí pár svých hříchů, jako jsou např. alkohol a cigarety, tak mohou ušetřit, případně když omezí návštěvy drahých restaurací.
2. Nesledujeme výdaje - málokdo si zapisuje, kolik utratil např. za měsíc a na čem by mohl příště ušetřit
3. Neděláme si rozpočet - zkuste si předem naplánovat výdaje na příští měsíc, napište si, co můžete utratit, abyste měli rezervu
4. Bezhlavě důvěřujeme „garantovaným“ nabídkám - situace, které využívají např. energošmejdi
5. Neinvestujeme
6. Sázíme na „zlatou rybku“ - Češi prosází ročně 400 miliard korun - platíme to za stírací losy a různé loterie.