Více peněz za pracovní úrazy. Mění se zákon – chat s odborníkem

Dobrý den, paní Říhová, děkuji Vám moc za dotaz. Bohužel se na Váš pracovní úraz nebude vztahovat nové hodnocení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády. Hodnocení podle novely zákoníku práce by se mělo týkat úrazů, které se stanou od počátku října. Nároky týkající se Vašeho úrazu ze září se tak budou řídit dřívější úpravou a bohužel by Vám tak mělo náležet nižší odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nicméně je celkem pravděpodobné, že ještě může dojít ke změně na základě judikatury, neboť před aktuální novelou docházelo ke zvláštní situaci, kdy se v rámci pracovněprávních vztahů používala i nadále vyhláška zrušená novým občanským zákoníkem. Docházelo tak ke zřejmé nespravedlnosti, neboť za pracovní úraz náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti dle občanského zákoníku. Je tedy určitě ještě šance, že byste se mohla domoct vyššího odškodnění. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Petře, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě vznik pracovního úrazu zaměstnavateli oznamte. Rozhodně tím nic nepokazíte a navíc je to i Vaše povinnost. Následně bude záležet, jak se zaměstnavatel k věci postaví, zda pracovní úraz uzná nebo bude jeho vznik rozporovat. Pokud by došlo k odmítavému postoji zaměstnavatele, tak bude důležité prokázat, že k úrazu došlo v souvislosti s výkonem práce. Prokázat pracovní úraz by bylo možné například svědecky, což bude nejčastější varianta, ale jako důkaz může sloužit např. fotodokumentace nebo videozáznam. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Jestliže se Vám úraz stane v práci při plnění pracovních úkolů, tak je dána odpovědnost zaměstnavatele z titulu pracovního úrazu, a to bez ohledu na to, jestli byl dodržen stanovený rozsah nebo rozvrh pracovních směn. Určitě bych Vám proto doporučil postupovat standardně, tj. pracovní úraz neprodleně zaměstnavateli oznámit a trvat na jeho zaevidování, aby byl jeho vznik nebyl později sporný. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Tondo, děkuji Vám moc za dotaz. Podstatné zde bude, zda existoval pracovní vztah. Přestože jste pracoval tzv. načerno, tak je velice pravděpodobné, že se o pracovní vztah jednalo. Potom byste měl mít i nárok na náhradu způsobené újmy, protože by se jednalo o pracovní úraz. Doporučil bych Vám proto odškodnění po zaměstnavateli vymáhat. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Michale, děkuji Vám moc za dotaz. Postup zaměstnavatele není správný a postrádá i smysl, protože účinek náhrady ztráty na výdělku je v momentě, kdy tento výdělek nedostáváte. Aby tedy byla tato nepříznivá situace kompenzována, tak by náhrada neměla být vyplácena až po skončení pracovní neschopnosti. Mohlo by se totiž stát, že pracovní neschopnost může trvat několik měsíců a poškozený zaměstnanec má během tohoto období závazky, které by jinak plnil, když by dosahoval své mzdy před pracovním úrazem. Zákoníkem práce je proto přímo stanoveno, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně. Jiný postup by byl možný pouze v případě, že byste se dohodnul se zaměstnavatelem na jiném způsobu výplaty. Mohu Vám tedy potvrdit, že Váš požadavek na průběžné vyplácení nároku je oprávněný. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, děkuji Vám moc za dotaz. Nedokážu Vám dát bohužel zcela přesnou odpověď, ale zaměstnavatel se může své odpovědnosti zprostit pouze ve stanovených případech. Jedním z nich je, pokud by prokázal, že zaměstnanec svým zaviněním porušil zákazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, i když byl s nimi seznámen a jejich znalost a dodržování byly kontrolovány a vyžadovány. Osobně se spíše domnívám, že by nebyly naplněny tyto podmínky a zaměstnavatel by měl být odpovědný. Navíc je to právě zaměstnavatel, který by měl toto prokázat. Jestliže bylo vedeno trestní nebo přestupkové řízení, tak by pro posouzení nároku mohly být rozhodující jeho závěry. Bohužel pokud není vůle na straně zaměstnavatele k nějaké mimosoudní dohodě, tak by bylo jediným možným řešením obrátit se na soud, aby o nároku rozhodl. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Miroslave, děkuji Vám moc za dotaz. Na první pohled by se sice mohlo zdát, že by zaměstnavatel neměl za toto odpovídat, ale není tomu tak. Také v tomto případě se jedná o pracovní úraz a je dána povinnost zaměstnavatele nahradit Vám újmu, která Vám v souvislosti s tímto úrazem vznikla. Zaměstnavatel totiž odpovídá také za škodu, kterou Vám způsobil jiný spolupracovník. Zaměstnavatel má potom nárok na náhradu zaplacené škody vůči druhému zaměstnanci, který Vás udeřil, neboť tento spolupracovník by Vám jinak odpovídal podle občanského práva. Není tedy důvod, aby zaměstnavatel nehradil odškodnění v souvislosti s Vaším pracovním úrazem. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Mariko, děkuji Vám moc za dotaz. V případě jednorázového odškodnění pozůstalých nedošlo k žádné změně ve výši částky. Nadále tak náleží pozůstalému manželovi (nově také zákoník práce uvádí partnera), nezaopatřenému dítěti a rodičům žijícím se zemřelým zaměstnancem v domácnosti odškodnění ve výši nejméně 240 tisíc korun. Nicméně na základě novely zákoníku práce bude možné navýšit takto stanovené odškodnění na základě rozhodnutí soudu. Mělo by tak být reálné dosáhnout na vyšší než paušálně stanovenou částku, která zdaleka nezohledňuje konkrétní okolnosti a vztah pozůstalých k zemřelému. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Tomáši, děkuji Vám moc za dotaz. Zákoník práce sice uvádí, že se nároky na náhradu újmy z důvodu pracovního úrazu nepromlčují, ovšem promlčují se práva na jednotlivá plnění. Zde potom platí obecná promlčecí lhůta tři roky. V případě náhrady bolestného by se mělo bodové ohodnocení provádět, až je zdravotní stav poškozeného zaměstnance ustálený. Promlčecí lhůta tak nemusí v tomto případě plynout například hned od okamžiku pracovního úrazu. Ohodnocení ztížení společenského uplatnění by se navíc mělo provádět většinou teprve po jednom roce, kdy je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a nedojde ke zlepšení zdravotního stavu. Promlčecí lhůta u nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění tak začne zpravidla nejdříve plynout až po jednom roce od úrazu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Poláku, děkuji Vám moc za dotaz. Ve Vašem případě nebude další postup jednoduchý, protože bude velice obtížné prokázat, že by se měl úraz posoudit jako pracovní, tedy že k němu došlo v souvislosti s výkonem práce. Situace je navíc ztížena tím, že nejsou žádní svědci ani úraz nebyl nahlášen nebo zaevidován. Jediná hypotetická možnost, jak by se dalo prokázat, že došlo k pracovnímu úrazu, by mohlo být zpracování znaleckého posudku, který by potvrdil, že například dané poškození nohy mohlo být způsobeno konkrétním vozíkem, který máte v práci. Jiné možnosti mě bohužel příliš nenapadají. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Sosnere, děkuji Vám moc za dotaz. Princip odškodnění pracovních úrazů zůstává v podstatě stejný jako podle dřívější vyhlášky. Nesetkáváme se tak se změnou, jakou například přinesl nový občanský zákoník. Výše náhrady tak bude stále určována na základě „tabulky“, když jednotlivým poškozením zdraví náleží určitý počet bodů. Tento počet bodů bude i nadále násoben hodnotou jednoho bodu, jehož výše se změnila ze 120 korun na 250 korun. Kromě navýšení hodnoty bodu jsou rovněž navýšeny body u dílčích diagnóz. Celkově tak bude výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění podstatně vyšší. Novela zákoníku práce navíc umožňuje, aby byla výše odškodnění zvýšena na základě rozhodnutí soudu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Stryková, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě by se v tomto případě mělo jednat o pracovní úraz, neboť k němu došlo při plnění pracovních úkolů Vaším přítelem. Jestliže Váš přítel ještě úraz nenahlásil zaměstnavateli, tak by to měl co nejdříve udělat. Pokud zaměstnavatel uzná, že se jedná o pracovní úraz, tak bude zapotřebí pouze vyčíslit jednotlivé nároky a vyzvat zaměstnavatele k jejich zaplacení. Pokud by tomu bylo opačně, tak bude zásadní prokázat, že k úrazu došlo při výkonu práce. To může být právě s odstupem času podstatně složitější, ale určitě to není nemožné, protože by vznik úrazu mohl například dosvědčit ošetřovaný pacient. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Matušová, děkuji Vám moc za dotaz. Bohužel se na Váš pracovní úraz nebude vztahovat nové hodnocení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády. Hodnocení podle novely zákoníku práce by se mělo týkat úrazů, které se stanou od zítřka. Nároky týkající se Vašeho úrazu z léta se tak budou řídit dřívější úpravou a bohužel by Vám tak mělo náležet nižší odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nicméně je celkem pravděpodobné, že ještě může dojít ke změně na základě judikatury, neboť před aktuální novelou docházelo ke zvláštní situaci, kdy se v rámci pracovněprávních vztahů používala i nadále vyhláška zrušená novým občanským zákoníkem. Docházelo tak ke zřejmé nespravedlnosti, neboť za pracovní úraz náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti dle občanského zákoníku. Je tedy určitě ještě šance, že byste se mohla domoct odpovídajícího odškodnění. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Ďurko, děkuji Vám moc za dotaz. Nejdůležitější je prokázat, že došlo k pracovnímu úrazu, to by mělo být vždy zásadní. Prokazování jednotlivých nároků už je potom relativně jednoduché a není vyloženě spojeno s nějakými úskalími. Bude proto potřeba úraz neprodleně oznámit zaměstnavateli a trvat na jeho zaevidování. Zaměstnavatel musí každý pracovní úraz zapsat v knize úrazů. Ze zákona jsou povinni informovat zaměstnavatele také spolupracovníci poškozeného zaměstnance, kteří byli svědky úrazu. Pokud je to možné, tak doporučuji zdokumentovat celou událost ideálně zjistit svědky. Svědky mohou být například i pracovníci záchranné služby nebo policie, pokud na místě zasahovali. Samozřejmě může pomoct také fotodokumentace. Podstatné je tedy na začátku nic nepodcenit, protože pozdější kroky mohou být již velice složité. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Milane, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, tak je dána odpovědnost zaměstnavatele jako v případě pracovního úrazu, který se stal v rámci pracovního poměru na dobu neurčitou. Existuje však omezení, které se týká nároku na náhradu ztráty na výdělku. Tato náhrada totiž přísluší jen do doby, kdy měla uplynout doba určitá, tedy kdy měl pracovní vztah skončit. Byla by však šance požadovat náhradu také po této době, pokud by bylo možné podle okolností předpokládat, že by byl dotyčný zaměstnanec nadále zaměstnán. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Ivane, děkuji Vám moc za dotaz. Zejména v případě trvalých následků budete mít nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění. Současně budete mít určitě nárok také na náhradu bolestného. Vedle těchto náhrad budete mít také nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a případně i po jejím skončení. Dále budete mít nárok také na náhradu nákladů spojených s léčením a náhradu věcné škody. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Kláro, děkuji Vám moc za dotaz. Zaměstnavatel naštěstí neurčuje, co se považuje za pracovní úraz. To přísluší zákoníku práce, takže se Váš šéf hluboce mýlí. Pokud by se Vám stal pracovní úraz, tak jej určitě bezodkladně oznamte zaměstnavateli a trvejte na jeho zaprotokolování. Zaměstnavatel je ze zákona povinen každý pracovní úraz evidovat v knize úrazů. Jestliže by zaměstnavatel odmítal jakoukoliv součinnost, tak bych doporučoval se obrátit na ostatní spolupracovníky, aby Vám pracovní úraz dosvědčili. Případně bude také vhodné úraz zdokumentovat např. fotografiemi. Vzhledem ke zvláštnímu přístupu zaměstnavatele bych byl v těchto případech neoblomný, protože pozdější řešení, kdy nebude možné vznik pracovního úrazu prokázat, může být velice složité. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Kristýno, děkuji Vám moc za dotaz. Nejzásadnější změnou je, že v případě odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění bude zákoník práce od zítřka odkazovat na nařízení vlády, kterým se stanoví jejich výše. Dojde tak nejen k nápravě situace, kdy existovala nejistota ohledně způsobu stanovení výše odškodnění, ale také především k navýšení náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění, a to až čtyřnásobně. Výše odškodnění totiž byla diametrálně odlišná od úpravy v novém občanského zákoníku, což bylo vůči poškozeným zaměstnancům nespravedlivé. Oproti staré vyhlášce, která byla zrušena novým občanským zákoníkem, ale zároveň byla i nadále používána právě v oblasti pracovních vztahů, tak dojde zejména ke změně hodnoty jednoho bodu. Dříve činila hodnota jednoho bodu 120 korun, nově to bude 250 korun. Současně dochází také k navýšení bodů pro jednotlivá poškození zdraví. Navýšení by mělo být v některých případech i více než dvojnásobné. Novela zákoníku práce počítá s tím, že soud může výši odškodnění přiměřeně zvýšit, pokud by stanovení náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění dle tabulek nebylo odpovídající. Poškození zaměstnanci by tak určitě měli dosáhnout na vyšší odškodnění pracovního úrazu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Vinická, děkuji Vám moc za dotaz. Určitě s Vámi souhlasím a postup zaměstnavatele není v tomto případě správný. Mělo by se totiž jednat o pracovní úraz, neboť k němu došlo při plnění pracovních úkolů. Není zde nějak podstatné, že k pracovnímu úrazu došlo po pracovní době. Zákoník práce sice obsahuje výčet situací, kdy není dána odpovědnost zaměstnavatele, ale vznik úrazu po pracovní době k nim nepatří. Naopak je otázkou, zda by zaměstnavatel neměl Vašemu vnukovi zaplatit práci přesčas. Doporučil bych tedy zaměstnavatele vyzvat k plnění nároků vzniklých pracovním úrazem s tím, že v případě jeho zamítavého stanoviska by bylo nutné odškodnění vymáhat soudně. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Maruško, děkuji Vám moc za dotaz. Nároků je hned několik s tím, že záleží na okolnostech případu, zda dojde k jejich vzniku. Nejčastějším nárokem bude nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Nárok na náhradu ztráty na výdělku může vzniknout případně i po skončení pracovní neschopnosti, jestliže by například v důsledku úrazu zaměstnanec nemohl dále vykonávat svou původní pracovní činnost a musel být přeřazen na hůře placenou pracovní pozici. Zaměstnanec může také požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (např. výdajů za léky, ošetření na pohotovosti nebo rehabilitaci) a věcné škody, jestliže v důsledku úrazu došlo k poškození třeba oblečení, hodinek nebo mobilního telefonu. Poslední oblastí nároků, kde se bude jednat o největší částky, je nárok na náhradu za bolest a dále nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění v případě trvalých následků. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Dlabáčková, děkuji Vám moc za dotaz. V případě brigád se jedná o pracovněprávní vztah, kde mezi zaměstnancem (brigádníkem) a zaměstnavatelem není sice uzavřena klasická pracovní smlouva, ale dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Zaměstnavatel je ze zákona i v případě brigády odpovědný za škodu, která vznikla zaměstnanci pracovním úrazem. Vaše dcera má tedy nárok na odškodnění za pracovní úraz, i když se jednalo o brigádu. Problematické zda může být, že nebyl hned na místě sepsán záznam o pracovním úrazu, protože může být složitější prokázat, že ke vzniku zdravotních problémů došlo právě v souvislosti s výkonem práce. Pokud by se to podařilo prokázat například svědectvím ostatních spolupracovníků nebo případně jiným způsobem, tak určitě není ještě pozdě a nároky se promlčují ve tříleté lhůtě. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Všehrdová, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud pracujete jako OSVČ, tak se případný úraz nebude považovat za pracovní úraz. Pokud poškozený pracuje jako OSVČ například v rámci tzv. švarcsystému, tak se nejedná o pracovněprávní vztah. Je to tedy jedno z možných úskalí, ale určitě existuje možnost sjednání například klasického úrazového pojištění, které by krylo podobné situace. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Ludmilo, děkuji Vám moc za dotaz. Jako těhotná zaměstnankyně jste zákoníkem práce chráněna hned v několika ohledech a zaměstnavatel to musí naprosto respektovat. Jedná se o zcela výjimečný stav v životě ženy, která tak musí být chráněna, aby těhotenství probíhalo v pořádku. V takovém případě by vůči zaměstnavateli neměla existovat žádná tolerance. I když nejsem příznivce nějakých kroků, ze kterých hrozí sankce, tak bych v tomto případě doporučoval, abyste se obrátila na inspekci práce. Zaměstnavatel musí například těhotné zaměstnankyni přizpůsobit na pracovišti prostory pro odpočinek. Zaměstnavatel je dále povinen učinit potřebná opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojených prací. To by měl být přesně Váš případ a zaměstnavatel by měl podle toho adekvátně postupovat. Jako těhotná zaměstnankyně může požádat zaměstnavatele také o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel by Vám dále nesměl přidělovat práce, pro které byste podle lékařského posudku jako těhotná zaměstnankyně nebyla zdravotně způsobilá. Zákoníkem práce je dále přímo výslovně zakázáno zaměstnávat těhotné zaměstnankyně přesčas. Zaměstnavatel tak musí tyto své povinnosti splnit a nemůže Vás nutit k tomu, abyste odešla na rizikové těhotenství, o kterém navíc rozhoduje lékař a ne zaměstnavatel. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Karle, děkuji Vám moc za dotaz. Pokud by došlo k úrazu v době přestávky v práci na jídlo a oddech a úraz by se stal ještě v objektu zaměstnavatele, tak by mohl být posouzen jako pracovní úraz. Nemusí to být ovšem jednoznačné, protože novelizovaný zákoník práce uvádí, že se v tomto případě musí jednat o úkony obvyklé v době přestávky konané v objektu zaměstnavatele. Může být tedy sporné, zda by se jednalo o obvyklý úkon v době přestávky, což se domnívám, že by mělo být v pořádku. Horší to ovšem bude s tím, zda je místo pro kouření ještě v objektu zaměstnavatele. Jestliže by již bylo mimo areál či budovu zaměstnavatele a cestou tam by se Vám stal úraz, tak by se o pracovní úraz dle uvedené definice jednat nemuselo. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Mašku, děkuji Vám moc za dotaz. Nebudu mít pro Vás zřejmě úplně potěšující a jednoznačnou zprávu. Podle novely zákoníku práce a souvisejícího nařízení vlády, kterým se stanoví výše náhrad za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, by se mělo odškodnění týkat úrazů vzniklých od 1. 10. 2015. Nároky týkající se Vašeho úrazu z letošního ledna se tak budou řídit předchozí úpravou, což znamená, že by Vám náleželo nižší odškodnění, než tomu bude nyní. To ovšem evidentně není správné a není důvod, aby vznikaly neopodstatněné rozdíly. Před touto novelou totiž docházelo ke zvláštní situaci, kdy se v rámci pracovněprávních vztahů používala i nadále vyhláška zrušená novým občanským zákoníkem. Jednalo se o velice nešťastný stav, protože za pracovní úraz náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti dle občanského zákoníku, což bylo vůči zaměstnancům nespravedlivé. Domnívám se proto, že je zřejmě otázkou času, než toto bude napadeno a bude vydán k tomuto problému nějaký judikát. To by Vám mohlo dodat naději, že se dočkáte náležitého a spravedlivého odškodnění. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, pane Marečku, děkuji Vám moc za dotaz. Ve Vašem případě budete mít určitě nárok náhradu bolestného za zlomený prst. Věřím, že tomu tak nebude, ale pokud by Vám v důsledku úrazu vznikly i nějaké trvalé následky, tak by Vám náležela také náhrada za ztížení společenského uplatnění. Dále budete mít určitě nárok na náhradu ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Ztráta na výdělku bude odpovídat tomu, co byste si býval vydělal, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Zjednodušeně řečeno se tedy jedná o rozdíl mezi Vaší mzdou a dávkami nemocenské. Případně můžete žádat také náhradu nákladů spojených s léčením, např. za léky nebo ortézu. Moc Vám děkuji. Petr Novák

Dobrý den, paní Vacková, děkuji Vám moc za dotaz. Přístup zaměstnavatele určitě není správný a můžete se svých nároků domáhat. Existuje varianta s oslovením pojišťovny, u které je každý zaměstnavatel pro případ pracovních úrazů, pojištěn. Nicméně odpovědným subjektem je vždy zaměstnavatel, a proto by jednotlivé kroky měly směřovat vůči němu. Určitě by stálo za to ještě zaměstnavatele písemně vyzvat, ale pokud by pokračoval ve svém pasivním přístupu, tak nezbude, než věc řešit soudně. Na základě rozhodnutí soudu by potom měl zaměstnavatel plnit jednotlivé nároky vyplývající z pracovního úrazu. Moc Vám děkuji. Petr Novák