
Útulky v Česku plní psi z množíren: Léčba zvířat bez „papírů“ stojí desetitisíce
Shiba inu, francouzský buldoček, sibiřský husky nebo norský losí pes. To není nabídka chovatelských stanic, ale smutná ukázka toho, kde zdánlivě čistokrevní psi bez průkazu původu končí. V útulcích. Lidé, kteří si je pořídili ve snaze ušetřit, se jich zbavují, jakmile zjistí, že jsou nemocní a léčba drahá.
S podobným problémem se teď potýkají v útulku v Žimu na Teplicku, který provozuje spolek Anidef. „Dříve byly útulky plné voříšků, u kterých ani nebylo poznat, kdo byli jejich rodiče. Teď tu máme psy, u nichž lze naprosto přesně určit, o jakou rasu se jedná,“ řekla zástupkyně útulku Adéla Zahradníčková s tím, že ve všech případech jde o zvířata bez průkazu původu, která jsou produktem špatného křížení.
Na léčbu nemají
Tito psi mají často vážné zdravotní problémy, které jim předali jejich rodiče. „Máme tu francouzského buldočka, který je hluchý a má rozštěp patra. Čeká ho operace za několik tisíc korun. Lidé na takové zákroky často nemají, a proto se pak těchto psů zbavují,“ řekla Adéla. Dodala, že další velký problém jsou bull plemena, která si majitelé pořídí a pak si s nimi neví rady. Neumí je správně vychovat, což vede k tomu, že jim pes přeroste přes hlavu, stane se nezvladatelným a může i pokousat.
Produkty množíren
Podle zástupců útulku jsou tito psi jednoznačně rozmnožováni za účelem zisku. „Voříšci, kteří plnili útulky dříve, to byla taková ta vesnická nehoda, kdy se ještě moc nevědělo o kastracích. Tohle je ale něco úplně jiného. Jde o typické produkty množíren, kdy pes vypadá jako konkrétní plemeno, má ale řadu vad a nemocí, které se projeví časem,“ řekla Adéla s tím, že léčba pak může vyjít až na desetitisíce korun.
Trpí nemocemi
Zástupci spolku proto apelují na budoucí majitele, aby si nepořizovali psy bez průkazu původu. „Pejsek s původem má rodiče testované na řadu chorob, chovatelé navíc hlídají, aby se nemnožila mezi sebou zvířata příbuzná, což by jejich potomstvo mohlo poznamenat,“ řekla Adéla. Dodala, že množitele ale nic z toho nezajímá. Bez zábran rozmnožují nemocné jedince, štěňata od nich pak mají vady kyčlí, kožní problémy a alergie, jsou hluchá a v poslední době také stále častěji umírají na parvovirózu, protože nejsou řádně očkovaná.
Hledají jim domovy
Útulky pak tyto nemocné, majiteli odložené psy léčí a hledají jim nové domovy. V Anidefu se v současné době starají o německé ovčáky, francouzského buldočka, dobrmana, několik bullů a norského losího psa. Někteří, jako shiba inu, husky či čivava už našli nové domovy. „Překvapilo mě, že jsou v útulku nejen voříšci, ale i konkrétní rasy. Nechápu, proč si je lidi pořizují a pak se jich zbavují,“ řekla Ivana Trýbová, která si adoptovala čivavu Sendy. Stejně to vidí i Martina Pardubická, která si adoptovala huskyho Calvina: „Lidi si pořídí štěně a pak ho nezvládají, protože netuší, co to obnáší,“ řekla. Dodala, že huskyho se ujala i proto, že jednoho psa tohoto plemene už doma má.
Radši dát pejska do útulku než ho týrat až utyrat k smrti.