Podcast: Kauza množírny retrívrů. Redaktorky prozradily, jaký čekají konec
Srdce projektu Blesk tlapky tvoří neúnavné novinářky Jana Ulrichová (58) a Kateřina Lang (40), které jsou na sebe prý napojené jako siamská dvojčata. V pondělí 19. července si prožily možná nejhorší zážitek v kariéře. Muž z množírny zlatých retrívrů v Odrovicích po nich vystřelil ze zbraně. Lang přesto neutekla a dál střelci kladla otázky. Jak se o případu reportérky dozvěděly, jak se cítily a proč jsou v Blesk tlapkách zavaleny prací, prozradily v Blesk Podcastu.
Na majitelku nebývale velké smečky Milenu Růžičkovou novinářky Janu Ulrichovou (58) a Kateřinu Lang (40) upozornila Unie práv zvířat. Co na ně v Odrovicích na Brněnsku čekalo, dosud nezažily. Na vysokou hradbu, za kterou psi byli, vylezly po žebřících od sousedů. „Při úplně první návštěvě na nás manžel majitelky vyběhl nečekaně ze stodoly úplně nahý. Lekly jsme se tak, že jsme ze štaflí na zem sjely, ani jsme mu nestačily položit otázky,“ vzpomíná Jana Ulrichová. Na místo pak jely podruhé. „Když se objevil, slušně jsem ho oslovila s tím, že bychom rády mluvily s jeho paní. Najednou zvedal ruku s pistolí. Obě jsme se sehnuly a vyšel výstřel,“ popisuje reportérka další setkání s rozzlobeným mužem. Tentokrát už ale hovor dokončily a na muže pak podaly trestní oznámení, policisté mu zbraň následně zabavili.
Mimořádná kauza
Odrovická kauza nebyla pro Blesk tlapky výjimečná jen velikostí retrívří smečky a střelbou. Lišila se prý hlavně tím, že to nebyla standardní množírna. „Majitelka, která měla původně špičkový chov, psy primárně nemnožila na co největší výdělek. Má k nim vztah a měla problém se vzdát štěňat. Žádný zájemce jí nebyl dost dobrý, a tak si je nechávala, až se to zvrtlo a situace jí přerostla přes hlavu,“ říká Kateřina Lang.
Řešení je o lidech a penězích
Objevit množírnu trvá často měsíce, dotáhnout případ do konce je podle reportérek ještě složitější. Jakmile příslušná veterinární správa zjistí nesrovnalosti, předá případ obci, kde již musí konat odbor životního prostředí. Tam se nezřídka kauza zadrhne. „Problém je v tom, že pokud obec zvířata množiteli odebere, musí je umístit v nějakém útulku. A dokud není rozhodnuto o tom, že propadají státu, a nenajde se pro ně adopce, což může trvat měsíce, musí platit péči o ně a krmení. Obce většinou nemají ani místo, ani finance. Raději tak úředníci dají množiteli šanci na nápravu,“ vysvětluje Kateřina Lang. Řešením by podle reportérek byla velká instituce, která by se mohla o zabavená zvířata, včetně hospodářských, postarat na náklady státu. Nic takového u nás ale zatím neexistuje. „Je to ale hodně o lidech. Jsou případy, kdy starostové osloví záchranné spolky, které umí pomoci, a potřebné peníze ušetří,“ dodává Lang.
Pomoc zvířatům je vidět
Obě novinářky tvoří Blesk tlapky od roku 2018 a oproti své předchozí novinářské práci jsou nyní velmi spokojené. „Člověku můžete při bezpráví podat záchrannou ruku, ale zvíře si o tu pomoc ani samo neřekne. Když jej odněkud nevytáhnete, tak ono tam umře, neumí si zatelefonovat,“ vysvětluje jeden z rozdílů od předchozí kriminální novinařiny Lang, jež dodává: „To je to, co nás na tom baví, že ta pomoc je leckdy vidět. A my z ní máme hrozně dobrý pocit,“ prozradila.
Jak se reportérky cítily, když po nich muž vystřelil, proč jsou zavalené prací a co říkaly na podporu Blesk tlapek od Marty Kubišové, se dozvíte v Blesk Podcastu:
no nemyslim, ze je to zrovna psychicky problem, kdyz ma nekdo rad jedno zvire, nebo nekolik zvirat najednou, a kazdy neco hromadi, nekdo prachy, nekdo tituly a funkce, nekdo milenky je fakt, ze najit dobry domov zvireti je dneska hodne tezke, a proto se pani divim, ze pejsky nadale mnozila, kdyz nestihala nachazet vhodne domovy...proc je nenechala zavcas sterilizovat... a pokud si je tedy pani hodla nechat, mela by si udelat nejakou nadaci, aby ji mohli lide financne pomahat zajistit krmeni a peci, a hlavne ukoncit tohle mnozeni...