Blesk Ordinace v Brně: Přilákala davy zájemců o prevenci

Anděly poznají podle očí

Noční můry, výpadky paměti i deprese. Následky po těžkém covidu se u mnoha lidí netýkají jen fyzického stavu. Pacienty více než často provázejí také vážné psychické problémy.

Ty mohou podle lékařů pramenit z nedostatku vlastních vzpomínek na dobu strávenou v intenzivní péči. A právě s rozvzpomínáním na průběh léčby teď pomáhají lidem zdravotní sestry Hana Žemlová a Pavla Ďásková z Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V péči měly již přes 90 pacientů.

„Ošetřování a izolace v infekčním režimu působí nepříznivě na psychiku. Lidé špatně snášejí dlouhou hospitalizaci na ARO, problém dělá i množství podaných sedativ,“ přiblížila Pavla Ďásková.

„Pacienti měli nedostatek vzpomínek na dobu, kterou u nás strávili. Mají děsivé sny. Prožívají stesk, někdy vše dojde až do depresí,“ zdůraznila Hana Žemlová. Po dlouhém umělém spánku se podle ní covidoví pacienti probouzeli neklidní. „Nevěděli, kde jsou a co se s nimi děje,“ tvrdí sestry. Jejich terapie si proto klade za cíl vrátit zotavující se lidi co nejdříve do plného, běžného života jako před covidem.

Alzheimerova choroba útočí i na mladé lidi: Jak poznat příznaky?

Znovu si vše prožít

Vyléčeným lidem dávají sestry během další terapie možnost podívat se na místo, kde stonali. Pacientům ukazují oddělení, jejich původní pokoj a vysvětlují jim, co vše se s nimi dělo. Ukazují jim přístroje a zvuky z nich. I tyto drobnosti se mohou nepříznivě promítnout do snů a způ sobit pak vznik depresí.

Poprvé tváří v tvář

Většině pacientů se po opětovné návštěvě kliniky uleví. „Máme pozitivní zpětnou vazbu. I krátká návštěva spojená s vysvětlením okolností léčby, velmi pomáhá,“ všimla si Hana Žemlová. S pacienty se často vidí prvně tváří v tvář. „Znali nás jen v kosmických oblecích. Občas podle očí někoho poznají a sepne jim to,“ dodala.

Vlastní krev

U sv. Anny v Brně dlouhodobě fungovala pouze krevní banka, letos ale nemocnice zprovoznila nové transfuzní oddělení! „Dříve jsme využívali pro zpracování krve služeb jiných transfuzních zařízení. Od letošního roku jsme ale již sami začali vyrábět transfuzní přípravky a krev odebranou od dárců zpracovávat,“ řekla primářka Transfuzního oddělení Jarmila Celerová.

„Počet našich dárců krve neustále roste, chceme pro ně vytvořit co nejpříjemnější prostředí, toho, že k nám chodí, si velmi vážíme,“ konstatovala primářka Jarmila Celerová. V současné době chodí do sv. Anny darovat krev denně 20–30 lidí. Nové transfuzní oddělení může ovšem kapacitně zvládnout až 80 dárců denně. Tím, že si krev nemocnice zpracuje sama, ušetří ročně asi 10 milionů.

Včas poznat Alzheimera

Nemocniční lékárna u sv. Anny v Brně nově nabízí tzv. screeingové testy na včasné rozpoznání Alzheimerovy choroby. „Jednoduchá a časově nenáročná forma vyšetření může zachytit prvotní degenerativní změny mozku,“ řekla PharmDr. Veronika Čillíková.

Konzultace je složena ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků nemoci, jako je zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. Zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně, nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Pro screening Alzheimerovy choroby jsou vyhrazeny čtvrtky od 12.00 do 13.30 a celá konzultace zabere přibližně 20 minut.

Lepší pokoje

Pacienti urologické kliniky budou nově stonat v místnostech s klimatizací, televizí, vlastní sprchou a toaletou. „Dvanáct lůžek je v pěti pokojích, některé z nich budou nadstandardní,“ uvedl primář Petr Filipenský. Rekonstrukce trvala půl roku a stála 17 milionů korun.

Dělník spadl v Orlové ze sedmi metrů: Kolegové ho nacpali do kufru auta!

Nemocnice zprovoznila vlastní pěstírnu konopí. Kvůli bezpečnosti je zamčená na utajeném místě kliniky.Vědci v ní začali vyvíjet léky proti bolesti. Konopný superčistý extrakt bude základem pro přípravu hojivých krémů nebo čípků. „Budeme jimi léčit bolesti, nadějně se ale jeví užití konopí i v neurologii a dermatologii,“ svěřil se šéf výzkumu Václav Trojan.

Pěstírna, kde konopí roste na čedičové vatě, je podle něj na světě ojedinělá dokonalým propojením pěstování rostliny s vědecky podloženým výzkumem léků. Dovnitř smějí jen tři lidé. Vláhu, světlo i teplo pro rostliny tam řídí automaty. Hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. „Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii,“ řekl Trojan.

Nemocnice má 3304 zaměstnanců. Vloni v ní lékaři ambulantně ošetřili 1 770 550 pacientů, 26 684 lidí hospitalizovali. Během covidového roku provedli lékaři i neuvěřitelných 12 377 operací. Na výzkumných aktivitách centra u sv. Anny se dnes podílí kromě lé kařů i více než 400 vědců z 18 zemí.

30 odborných pracovišť

Svatoanenská nemocnice má dnes 30 odborných pracovišť a 17 center vysoce specializované péče. Má statut komplexního kardiovaskulárního, cerebrovaskulárního a onkologického centra. Pracoviště jsou výukovými základnami Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a zdravotních škol.

Nové léky, postupy i prevence

Součástí Nemocníce u sv. Anny je Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Vědecko-výzkumné centrum nové generace se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku. Je unikátně napojeno přímo na klinickou péči. Nalézá nové technologie, léčebné postupy, metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu šitou lidem na míru v kardiovaskulární medicíně a neurologii.

Martin (†44) zemřel po skoku do vody měsíc před svatbou! Zůstaly po něm dvě malé děti