6. červen 1989: Rock vyhnal Šmouly
Šmoulí mánie u nás před dvaceti lety vrcholila. Hitovky z kresleného seriálu o modrých skřítcích obsadily první příčku československé hitparády a ubránily se i Michaelu Kocábovi nebo dvojici Hapka – Horáček.
Tím, kdo konečně srazil Šmouly po půl roce k zemi, bylo duo Karel Černoch a Peter Dvorský s písničkou Láska prý. Desítku nejlepších květnových singlů roku 1989 ale jinak totálně obsadil pořádný big beat. Druhými nejprodávanějšími byli rockeři z Kernu, čtvrtí Arakain a do desítky nejlepších se vešel i Vitacit. Fanoušků big beatu bylo požehnaně, představovali totiž revoltu vůči režimu. Je legrační, že před dvaceti lety vadilo soudruhům byť jen to, že muži měli dlouhé vlasy. Právě ty totiž dali »bigbíťákům« jasné označení mánička.
„Třetí místo mezi supraphonskými singly obsadila písnička S cizí ženou v cizím pokoji Michaela Kocába,“ psala přesně před dvaceti lety Večerní Praha (VP). Skoro se ani nechce věřit, že je to už taková stará pecka. A co hlásili diskžokejové? „Nejhranější písničkou je Štěstí je krásná věc Richarda Müllera.“ Nejen Lenin je věčný...
Zítra čtěte: Taxikáři šidili vždycky
V tehdejší době tu nebylo ,, přezpěvákováno " a hlavně chyběla konkurence zejména umělců ze západu . Takže mohli všichni celkem bez potíží vystupovat vpodstatě až do revoluce .Sem tam vydali nějakou desku i západnímu umělci , ale to nikoho z našich neohrozilo.Nepopírám kvality našich zpěváků ,skladatelů a textařů , naopak leckde můžeme mluvit o genialitě , ale přeci jen měli to jednodušší, než jejich kolegové jinde ve světě.Hodně posluchačů, zejména ti starší , ani nepřipouštěli možnost , že by anglicky zpívaná hudba mohla být poslouchatelná a hezká.