Úterý 29. září 2020
Svátek slaví Michal, zítra Jeroným
Oblačno, déšť 14°C

Miliardy na přejezdy, slevy na jízdné jako „populismus“. V debatě Blesku to vřelo kvůli dopravě

Autor: Jakub Veinlich - 
16. září 2020
05:20

Jen během letních měsíců se stalo na českých železnicích 14 nehod.  Od roku 2015 roste počet nehod vlaků zhruba o 15%. Častou příčinou je také ale například srážka vlaku s autem na přejezdech. Řada přejezdů je nevyhovujících – kříží často i silnice II. a III. třídy, které patří krajům. Kandidáti na hejtmany v předvolební debatě Blesk Zpráv na téma doprava se shodli na potřebách zabezpečit cestování vlaky tak, aby bylo na dráze bezpečněji. Chytrý evropský systém ale nevidí jako optimální řešení.

Poslední velká nehoda, která se na kolejích stala, je ta ve Kdyni na Domažlicku. Vlak jedoucí z Klatov do Domažlic se srazil diagnostickou soupravou. Zraněno bylo 22 lidí, z toho čtyři vážně. Škoda je necelých pět milionů korun.

Osm kandidátů na hejtmana: poslanec Martin Kolovratník, kandidující v Pardubickém kraji. Radní Karlovarského kraje Josef Janů za Piráty. Náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Martin Červíček z ODS. Vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek z KDU-ČSL, náměstek hejtmana Ústeckého Jaroslav Komínek z KSČM. Starosta Roztok u Prahy Jan Jakob  TOP 09 a hejtmani Libereckého a Pardubického kraje Martin Půta (STAN) a Martin Netolický (ČSSD) se shodli, že přejezdy je potřeba lépe zabezpečit a modernizovat, nehod ale podle nich nepřibývá, jen se nakupily v jeden čas.

Video Co udělají s dopravou v krajích: Hosté debaty Blesku představili své sliby voličům - Blesk TV

Netolický věří, že po výměně vedení v podniku Správy železnic vůle k revizi přejezdů je. „Kolegové mají ambiciózní plán do konce roku 2022 modernizovat 500 přejezdů,“ měsíc nebo dva navíc podle Netolického nehrají roli. Přejezdy by se podle hejtmana Pardubického kraje měly dočkat buď úplné modernizace zabezpečovacího zařízení, „nebo zvýšení bezpečnosti tím, že kde nejsou závory, budou závory,“ dodal Netolický s tím, že u něj v kraji se taková modernizace týká asi padesáti nevyhovujících přejezdů.

Podle hejtmanů by se mělo také hledat řešení, aby přejezdy byly mimoúrovňové a zmizela z mapy místa, kde řidiči přejíždějí i šest kolejí. Zmizet má i praxe, kdy jsou na některých přejezdech ručně ovládané závory na kličku.

V České republice je přitom podle dostupných informací zhruba 60 tratí s nejnižším stupněm zabezpečení. Hejtmani by měli v pracovní skupině jednat o celoevropském zabezpečovacím systému ETCS, který má vést k větší bezpečnosti na kolejích. Jde o systém, který je namontovaný jak v samotných vlacích, tak podél trati a je nezbytný i k budování vysokorychlostních tratí. „Bude to také hodně o penězích, protože vybavit jeden lokální spoj tímto zařízením bude stát 10 až 20 milionů korun,“ vadí finanční náročnost systému hejtmanovi Libereckého kraje Martinu Půtovi z hnutí STAN.

„ETCS? Je to minimálně diskutabilní. Když si přestavím, že toto zařízení by mělo být jediným, které zabezpečuje tratě, ty objemy peněz, které jsou s tím spojené, tak bych ty objemy peněz raději viděl v tratích a šel spíš jednodušší variantou, zajištění těch lokálních tratí, která taky mimochodem existuje,“ je skeptický k evropskému zabezpečovacímu systému kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje Martin Červíček z ODS.

„Podle mých informací a dostupných rozborů udělá ETCS bezpečnější dopravu zhruba o 3 až 4%. A kdo by to zaplatil? Zaplatily by to znovu kraje, které si tu dopravu objednávají,“ upozornil v debatě na další náklady s nízkým úspěchem zajištění bezpečnosti zástupce KSČM radní Ústeckého kraje pro dopravu Jaroslav Komínek. Ten také upozornil, že pro provoz moderních vlaků, které kraje stále častěji objednávají, chybí také modernizace tratí. „Ten problém se nevyskytl teď, ten problém, že ty tratě jsou nebezpečné, je tu dlouhodobě,“ dodal.

Správa železnic chce testovat levnější variantu ETCS, která by vyhovovala i regionálním tratím.

Samy kraje by podle Červíčka pak měly přehodnotit množství objednávaných spojů, aby nebyly dopravci tak zahlcovaní. Diskutující v debatě se shodli také na tom, že by měla skončit praxe, kdy strojvedoucí pracují naráz na základě několika smluv pro více dopravců. To by měla vyřešit také novela zákona o drahách, která by měla zavést také podobně jako pro řidiče kamionů i pro strojvedoucí takzvané tachografy.

Kandidát na hejtmana Středočeského kraje Jan Jakob z TOP 09 upozornil ostatní diskutující, že by věděl, kde vzít peníze na modernizaci a zabezpečení krajských spojů. Kraje by mohly použít podle jeho receptu 6 miliard korun, o které ale přijdou ročně kvůli slevám na jízdném pro seniory a studenty, které schválila ještě první vláda Andreje Babiše v demisi.  

„Tenhle populismus nepodporuji. Pro mě prostě slevy nejsou víc, než bezpečnost. Sleva je hezká věc, ale zdraví si za ní nekoupíte,“ komentoval úlevy pro některé cestující.

Pirát Josef Janů, kandidující v Karlovarském kraji vidí jako řešení, jak zajistit větší bezpečnost na kolejích, v autonomních vlacích – tedy bez řidiče.

Krajská letiště jako přítěž?

Řada krajů si v minulosti vybudovala „svá“ letiště. Většinou jsou ztrátová. Nyní je propad čeká ještě hlubší, a to kvůli zrušeným letům v důsledku koronavirových opatření. Dohady o krajském letišti jsou nyní především v pardubickém kraji, což ukázali i kandidáti tří stran na hejtmana tohoto regionu.

I když je kraj podle stávajícího šéfa Martina Netolického menšinovým akcionářem ztráty ho netěší. „Je pravda, že ten propad v letošním roce je enormní. Asi mínus 40 milionů včetně odpisů,“ odhaduje hejtman, který není příznivcem vlastního krajského letiště.

V debatě několikrát vytknul kandidátovi na hejtmana z hnutí ANO Martinu Kolovratníkovi, že prosazuje odklonění některých spojů z Prahy do Pardubic. „Pokud někdo říká, že Pardubice nahradí Prahu a odlehčí ji, tak buďto nemluví pravdu, nebo tomu sám nevěří anebo to je mimořádné laický pohled,“ míní netolický a dodal, že pardubické letiště může ročně odbavit maximálně 250 cestujících, „zatímco Praha mluví v milionech, loni to bylo 17 milionů, a letos to bude zlomek,“ upozornil na riziko další propadů Netolický s tím, že odmítá do budoucna možnost, aby kraj letiště převzal.

Podle Kovratníka může být pro pardubické letiště přínos v tom, že spoje na které nemá pražská Ruzyně kapacitu a odmítá je, létaly právě do Pardubic. Dokonce se prý mluvilo i o marketingovém termínu názvu letiště Praha-Pardubice.

„Pardubice se ukázaly jako výborná základna leteckých mostů z Číny,“ míní Kolovratník, a budoucnost letiště vidí také v možnosti nákladních letů, takzvaného carga. Věří také, že do roku 2024 nebude potřeba krajské letiště nijak dotovat.

„Nedovedu si představit, že bychom tam dávali nějaké masivní dotace, dotovali lety, a podobně na tom bude určitě i politická nebo koaliční shoda,“ věří Kolovratník v povolební dohodu.

„Kdyby byla situace jako vloni, tak si myslím, že těch 200 tisíc cestujících je reálných. Je potřeba se rozkoukat, co dál,“ připojil se do debaty tří zástupců karlovarského kraje ve Studiu Blesk Zpráv náměstek hejtmana Kralovarského kraje Roman Línek z KDU-ČSL.

Řešením pro letiště, by podle Línka byly byznysové lety.

Co si myslí ostatní kandidáti o letištích, které si zřídili některé kraje? Odpovědi jsou ve videu z třetí předvolební debaty Blesk Zpráv, která se věnovala tématu dopravy.

Video Hádka o rozbité silnice i krajská letiště: Volební debata Blesku o dopravě - Blesk TV - Jakub Veinlich, Jan Jedlička

Ve čtvrtek 17. září dorazí zástupci dalších stran, kteří budou diskutovat na téma školství. 30. září pak přijde do studia osm lídrů parlamentních stran. Krajské volby budou 2. a 3. října spolu s prvním kolem senátních voleb.

konor ( 16. září 2020 10:43 )

neskutečný předvolební sliz,humus,hnuj jen se dostat ke korytum mastným hubám a ojebávat lid!! po minutě jsem to přepnul zvracet po dobré večeři k kvuli zvráceným hyenám nemusím,co politik to zruda,jelito,kmotr tunelář!

gejzovic ( 16. září 2020 10:29 )

koukal jsem že Pan Ćerviček už potřebuje na sezeni 2židle­,chu­daci,­kteři maji socialismus v krvy,ale v hubě něco jineho

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud