Nouzový stav: Co znamená a jak dlouho trvá? Má vliv na nákupy státu i trestání zlodějů

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) plánuje vládě navrhnout vyhlášení nouzového stavu. Šéf vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že ho podpoří. | Úřad vlády

• Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území.
• Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.
• Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.
• Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.
• Nouzový stav má umožnit efektivnější provádění konkrétních záchranných prací a odstraňování povodňových škod.
• Vláda například může nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech, rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace či rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.
• Rozhodnutí o nouzovém stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašuje se podobně jako zákon.
• Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.
• Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Příklady vyhlášení nouzového stavu v České republice

Srpen 2002 - nouzový stav byl vyhlášen kvůli povodním, které zasáhly celé Čechy; 12. srpna byl nouzový stav vyhlášen v pěti krajích (Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském a v Praze), o den později i v šestém, Ústeckém kraji; trval v pěti krajích do 31. srpna, v Karlovarském kraji byl zrušen 16. srpna.

Duben 2006 - nouzový stav byl vyhlášen při záplavách, které začaly 28. března a zasáhly rozsáhlá území v Čechách a na Moravě; platil od 2. dubna do 19. dubna v sedmi krajích - Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském.

Leden/únor 2007 - vláda vyhlásila nouzový stav poté, co 18. ledna orkán Kyrill, který zasáhl Evropu, způsobil značné škody i v ČR; nouzový stav především omezoval vstup do lesů a platil pro kraje Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Liberecký a některé okresy Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje; trval od 25. ledna do 5. února.

Červen 2013 - v souvislosti se záplavami, které způsobily smrt 15 lidí a škody v řádu miliard korun, vláda vyhlásila nouzový stav 2. června od 21:00; platil pro celé Čechy s výjimkou krajů Pardubického, Karlovarského a Vysočiny. Od 12. června jej vláda postupně rušila, naposledy skončil 28. června v Ústeckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji.

Březen/duben 2020 - naposledy vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru 12. března na 30 dnů. Jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště.

Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Uzavřeli obchody, omezili cestování

Nouzový stav umožnil vládě během první vlny šíření nákazy na základě krizového zákona omezovat běžný život - od uzavření obchodů až po omezení cestování.

Po dvou týdnech sice vláda začala omezení vydávat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, to ale koncem dubna odmítl pražský městský soud, který konstatoval, že „s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda“. I proto nakonec nouzový stav trval přes dva měsíce a vláda znovu postupovala podle krizového zákona

Prymula navrhne nouzový stav, Babiš mimořádně svolá vládu. Hamáček vyhlášení kvituje

Během jarního nouzového stavu také vláda zasáhla do fungování hasičů nebo policistů, kteří byli nasazeni na jiné úkoly než běžně. Hasiči například pomáhali s rozvozem roušek a respirátorů po republice. Policisté byli nasazeni na hranicích, které byly prakticky uzavřeny (až na výjimky jako kamionová doprava či pendleři). Ukázalo se ale, že policisté chyběli ve vnitrozemí, například se výrazně zvýšil počet řidičů, kteří vzhledem k menšímu počtu hlídek překračovali rychlost.

Usnadnění nákupů

Nouzový stav také umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. „Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ uvedl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v polovině dubna, kdy se debatovalo o dalším prodloužení nouzového stavu.

Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto situací počítá i zákon o zadávání veřejných zakázek.

Podle paragrafu 29 tohoto zákona není nutné použít zadávací řízení mimo jiné v případě „zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy“. Podle ÚOHS je dále možné podle paragrafu 63 stejného zákona využívat jednacího řízení bez uveřejnění, pokud „je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil“, a proto nelze dodržet standardní lhůty.

Dopady na recidivisty

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce.

Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek. Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je cílem předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde.