Hidžáby do škol nepatří, shodla se většina politiků v debatě Blesku. A co křížky na krku?

Autor: zst - 
5. října 2017
05:00

Jak se popasovat s odlišnými zvyklostmi muslimů v českých vzdělávacích institucích? To bylo téma, které rozproudil soudní spor dotýkající se nošení hidžábu v jedné z pražských středních škol. Soudce se nakonec postavil za ředitelku školy, udělali by to i experti nejsilnějších politických stran v Česku? Většina z nich se shodla na tom, že ano, a zahalování muslimů by v českých školách nepodporovala.

V menší demonstrace se změnil soudní spor mezi Střední zdravotnickou školou a její ředitelkou Ivankou Kohoutovou na jedné straně a somálskou dívkou - muslimkou, která na ní chtěla studovat.

Konečné výsledky voleb v ČR

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00 %
Účast: 60.84 %
29.64 %
ANO
11.32 %
ODS
10.79 %
Piráti
10.64 %
SPD
7.76 %
KSČM
7.27 %
ČSSD

Podle všech politiků, kteří se zúčastnili debaty Blesk Volební souboj 2017 na téma školství, by si o tom, zda povolí nošení muslimských šátků na půdě své školy, skutečně měli rozhodovat ředitelé.

Většina zástupců nejsilnějších stran a hnutí by ale takovou praxi do sekulárního školství České republiky nezaváděla. Podívejte se, jak debata probíhala:

Video  Patří muslimský šátek do českých škol? Politici byli většinou proti  - Blesk Zprávy

„Co se týká všech náboženských symbolů, tak platí, že by měly být jednotlivými žáky a studenty využívány tak, aby byly výhradou jejich svědomí, jejich náboženského vyznání. V tomto konkrétním případě se domnívám, že nebylo na místě zahalování v rámci školy, a myslím si, že naše školy jsou sekulární. Takovéto náboženské symboly na půdu školy nepatří,“ řekla exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) na otázku, v čem je rozdíl ve škole mezi hidžábem a křížkem na krku.

Souhlasil s ní předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola. „Tady je doma antická, židovská a křesťanská kultura. Tím bychom se měli zabývat, abychom nebyli cizinci ve vlastní kultuře. O islámu se učí, správně, v rámci dějepisu je tomu věnována kapitolka, ale dávat tomu nějakou exkluzivitu, nebo tady zavádět nějaká nesmyslná pravidla a zastírat se jakousi tolerancí, to je podobně hloupé, jako se to dotáhlo s ideologií multikulturalismu,“ zmínil.

Naopak šátky by ve své škole klidně povolil Pavel Klíma z TOP 09. „Řeknu vám svůj osobní názor. Mně jako řediteli by nevadila dívka se zahalenou hlavou, pokud to bude hidžáb, a ne burka, to je něco jiného. Pokud to bude pouze šátek, nemám s tím nejmenší problém, ale mám s tímto názorem problém i u sebe ve škole. Kolem celé té kauzy mi vadí jiná věc, a to je, jak se na tom přiživovali politici, kteří honili laciné body. Jestli něco nepotřebujeme, tak přilévat olej do ohně. Myslím, že i pan Klaus se na tom přiživil,“ zdůraznil ředitel Základní a mateřské školy Malšice.

Klaus byl u celého soudního sporu

Klíma tak útočil na Václava Klause mladšího, který se podle svých slov účastnil všech soudních stání, která se v procesu mezi Somálkou a ředitelkou školy po 4 roky konala. Případ se totiž táhl od září 2013, kdy dívka odešla ze školy. Prý kvůli tomu, že jí ředitelka nedovolila nosit šátek spjatý s její vírou. Ředitelka se hájila tím, že dívka nedoložila potřebné dokumenty.

Volební souboj 2017: Zleva Marta Semelová, Václav Klaus ml. a Petr GazdíkVolební souboj 2017: Zleva Marta Semelová, Václav Klaus ml. a Petr Gazdík | Blesk - Tonda Tran

„Chodil jsem ke každému soudu hájit občanská práva i ředitelů, kteří mají právo si myslet, že ve školách jsou si všichni rovni a rozhoduje jenom prospěch a chování. Že tam nejsou děti s nějakými vyššími právy. Vemte si, že ta dívka přijela do naší země, do bezpečí, a první, co v naší zemi dělá, je, že žaluje veřejnou instituci, tu školu. Vždyť je to neuvěřitelné,“ řekl v rámci debaty syn někdejšího prezidenta. Ředitelka byla podle něj šikanována i ze strany státu, a to školní inspekcí nebo ombudsmankou.

Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv, se totiž postavila za Somálku a řád školy označila za nepřímo diskriminační. „Dovolil jsem si jako občan zastat paní ředitelky, která čelila tlaku. Nevím, co je na tom přiživujícího. Nevím, co vám na tom může vadit,“ reagoval na Klímovu kritiku.

Gazdík doporučil Šabatové arabskou pláž v bikinách

Do ombudsmanky se pustil také předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Myslím, že máme nastavena jasná pravidla, máme je nastavena dobře. Já jsem říkal paní ombudsmance, ať se zkusí projít v bikinách po saudsko-arabské pláži a oni jí to tam vysvětlí. Pokud někdo chodí do naší školy, tak má respektovat pravidla našich škol,“ vzkázal jí.

„V mnoha zemích světa z dobrých důvodů zavádějí školní uniformy. Aby byly strženy jakékoliv rozdíly mezi studenty. Toto do školy nepatří. Ta studentka má možnost vybrat si jakýkoliv jiný typ školy nebo jinou školu, kde jí něco takového bude umožněno,“ dodal ke sporu, který skončil až letos v září.

VIDEO: Podívejte se na záznam celé debaty

Video  Záznam debaty o školství: Ostrá hádka Klause a Valachové o postižených dětech a sliby o platech učitelů  - Blesk Zprávy

Že s podobným problémem neuspěly muslimky ani na evropské úrovni, připomněla Marta Semelová (KSČM). „Zabývají se tím i okolní státy a nejen ve školství. Je pravda, že muslimky si stěžovaly u Evropského soudu pro lidská práva, kde nepochodily. Kde soud řekl, že to, že je zakázáno toto nošení, tak to neporušuje žádná lidská práva,“ řekla.

„Myslím, že je třeba rozlišovat, pokud má někdo jen šátek, nebo pokud má někdo zahalenou celou postavu kromě očí. Pokud sem přicházejí tito lidé, tak by měli respektovat naši kulturu, stejně jako ji respektujeme my, když jedeme někam do zahraničí,“ zmínila také.

Pravomoci by ředitelům nechal také bývalý rektor ostravské technické univerzity Ivo Vondrák (ANO). „Je to skutečně věc toho ředitele školy, ten to musí vnímat, zda-li je to demonstrace toho náboženského symbolu, nebo to je skutečně vnitřní potřeba toho člověka to nosit,“ přidal svůj pohled na věc.

Náboženství by ze škol zcela škrtl zástupce Pirátů Ondřej Kolek. „Jsme sekulární stát z dobrých důvodů. Náboženství do škol nepatří jako takové. Možná pro mimoškolní výuku. Mělo by to určitě zůstat v gesci ředitele, aby si v rámci školního řádu mohl určovat pravidla, ale zase, aby nebyla diskriminační. Ta žákyně nebo studentka má šanci vybrat si jinou školu, pokud nepřetrvávají nějaké překážky pro její vzdělávání,“ dodal názor strany, která má by podle průzkumu Phoenix Research pro Blesk získala kolem 4 % hlasů a do Sněmovny by se nedostala. Podle jiných průzkumů ale Piráti naději na několik sněmovních křesel mají.

VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

KOMPLETNÍ KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017 NAJDETE ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud