1. Kdy se bude volit?
Komunální volby a první kolo voleb senátních se konají v pátek 10. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 11. října od 08:00 do 14:00. Případné druhé kolo voleb do Senátu se koná v pátek 17. a v sobotu 18. října ve stejných časech. Praha 10 už má své senátní volby za sebou. Volil se tam náhradník za europoslance Jaromíra Štětinu. Vyhrála Ivana Cabrnochová (SZ).
2. Jaké doklady musí mít volič?
Český volič po příchodu do volební místnosti prokáže volební komisi svou totožnost platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem. Cizinec se musí prokázat průkazem o povolení k pobytu.
3. V kolika obvodech se volí?
Komunální volby probíhají v celé ČR, v Česku je celkem 6 253 obcí. Senátní volby se konají ve 27 obvodech, v nichž současným senátorům skončí mandát. Jde tedy o volby do jedné třetiny Senátu. Konkrétně jde o tyto obvody: č. 3 – Cheb, č. 6 – Louny, č. 9 – Plzeň-město, č. 12 – Strakonice, č. 15 – Pelhřimov, č. 18 – Příbram, č. 21 – Praha 5, č. 24 – Praha 9, č. 27 – Praha 1, č. 30 – Kladno, č. 33 – Děčín, č. 36 – Česká Lípa, č. 39 – Trutnov, č. 42 – Kolín, č. 45 – Hradec Králové, č. 48 – Rychnov nad Kněžnou, č. 51 – Žďár nad Sázavou, č. 54 – Znojmo, č. 57 – Vyškov, č. 60 – Brno-město, č. 63 – Přerov, č. 66 – Olomouc, č. 69 – Frýdek-Místek, č. 72 – Ostrava-město, č. 75 – Karviná, č. 78 – Zlín, č. 81 – Uherské Hradiště.
4. Kdo může volit?
Komunální volby: Volit může občan ČR, který alespoň v druhý den voleb dosáhl 18 let a který má v obci trvalý pobyt. Právo volit mají i státní občané jiného státu, jehož občanům právo volit do zastupitelstev obcí přiznává mezinárodní úmluva, kterou je ČR vázána. V současné době se jedná pouze o občany členských států Evropské unie. V den voleb musí být v obci přihlášeni k trvalému pobytu.
Podle nedávného rozhodnutí Krajského soudu v Brně v komunálních volbách mohou volit i občané jiných zemí EU, kteří zde mají pouze přechodný pobyt. Volič - občan jiného státu - musí podat obecnímu úřadu žádost o zápis do dodatku stálého seznamu voličů, a to kdykoli do doby jeho uzavření, ke kterému dochází dva dny přede dnem voleb, tedy do 8. října 16:00 hodin.
Senátní volby: Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a dosáhne nejpozději druhý den voleb věku 18 let. V případném druhém kole pak může volit i ten, komu je 18 let až v druhý den druhého kola. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště, případně s voličským průkazem i jinde ve volebním obvodu, k němuž náleží. Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení).
5. Jakým způsobem se volí?
Komunální volby: Volič si vybere jeden ze tří způsobů hlasování:
1) označí pouze jednu politickou formaci, čímž dá hlas všem jejím kandidátům;
2) může konkrétně označit tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno, a to z kterékoli strany
3) může oba způsoby kombinovat: označí křížkem jednu stranu a zároveň i jednotlivce z ostatních stran. V tom případě volí přednostně jednotlivě označené kandidáty. Z označené strany volí podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolik kandidátů, kolik zbývá do počtu členů zastupitelstva. Volič ale nesmí označit více stran nebo více kandidátů, než je počet členů zastupitelstva. Ten je vyznačen v záhlaví volebních lístků!
Senátní volby: Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volič pak ve volební místnosti vloží do obálky lístek se jménem vybraného kandidáta. Tento lístek se nijak neupravuje. Lístky pro případné druhé kolo voliči nedostanou předem, ale obdrží je až ve volební místnosti.
6. Volební systém: Kroužkuje se? Panašuje!
Komunální volby: Volební systém je v principu poměrný, většinové prvky v něm zastupují preferenční hlasy pro vybrané kandidáty a především tzv. panašování, tedy možnost hlasovat pro osoby z kandidátek různých politických subjektů. Maximální počet hlasů, které má volič k dispozici, je shodný s počtem členů zastupitelstva.
Nejde však o kroužkování takové, jaké jej známe z parlamentních voleb. Volič si myslí, že hlasuje pro osobnosti, ve skutečnosti však volí stranu.
"Volič může snadno nabýt mylného dojmu, že dává hlas jen vybraným osobnostem a hodně voličů si to skutečně myslí," upozornil aktualne.cz politolog Pavel Lebeda. Volič však nejprve hlasuje pro stranu, pak až preferenčním hlasem pro osobnost. U preferenčníc hhlasů je však situace složitější. Kandidát potřebuje získat alespoň o 10% hlasů více, než činí průměr na jednoho kandidáta strany - aby předskočil své kolegy na kandidátce, pokud se nachází na nižších místech.
Senátní volby: Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát v daném obvodě více než 50% hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.
7. Může se volit v zahraničí?
V komunálních volbáchna rozdíl od voleb do Sněmovny či eurovoleb není možné vyřídit voličský průkaz - lidé tak mohou volit pouze v místě trvalého bydliště. tudí není možné volit ani v zahraničí.
Voleb do Senátu se mohou zúčastnit i Češi žijící v zahraničí. Krajané ale nemohou hlasovat na zastupitelských úřadech v zahraničí, ale musejí přijet do ČR s voličským průkazem, který dostanou od velvyslanectví. Hlasovat pak mohou v kterémkoli volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby do Senátu.
8. Proč volit své zastupitele?
V komunálních volbách je to jednoduché. Volíte si členy zastupitelstva městské části či obce, ve které žijete. A i když se komunální politika netěší takové pozornosti obyvatel, jako ta celostátní a komunální politici se nestávají celostátně známí, tyhle volby zkrátka důležité jsou. Ovlivňují totiž kvalitu života v místě Vašeho bydliště. Ze členů zastupitelstev pak vychází vedení města či obce. A její budoucí směřování. Včetně hospodaření. O peníze jde až v první řadě i v senátních volbách - jen z trochu jiného hlediska. Zvolený senátor se může těšit
9. Koho volit? Jeden ze 45 plnoletých Čechů chce na radnici!
Jak již bylo řečeno, v komunálních volbách nemusíte volit jen strany, ale i konkrétní lidi napříč politickým spektrem. Nejde však o klasické kroužkování. Voliči mohou panašovat, vybírat kandidáty napříč stranami. Pro letošní obecní volby bylo vytištěno přes 13 milionů hlasovacích lístků. Podle agentury STEM se k volbám chystají tři pětiny lidí. Zcela jistě však pouze 35% voličů.
Zhruba 1 z 45 občanů Česka přitom usiluje o místo na radnici. Do zastupitelstve měst a obcí kandiduje 211 540 lidí. Nejstarší je farář Jiří Otter (95), nejmladší jsou osmnáctiletí kandidáti, kterých je však desítky. Zastupitelských míst je přes 60 tisíc. Stoupl i podíl kandidujících žen - podle analýzy organizace Fórum 50% je jich skoro třetina. V roce 1994 při prvních komunálních volbách jich bylo 22%, dnes kandiduje 32% žen. V senátních volbách však naopak počet kandidujících žen klesl - na 15%.
10. Můžete si vsadit na vítěze?
Sázkové kanceláře na rozdíl od minulých let nenabízejí mnoho možností vsadit si na výsledek letošních komunálních voleb. Šanci vsadit si na vítězství některého z kandidátů na senátora nemá v nabídce na svých webech žádná z velkých sázkových společností.
Nejpodrobnější v nabídce vsadit si na výsledek obecních voleb je společnost Unibet, která dává možnost vsadit si na výsledek hlasování v Praze, Brně a v Ostravě. Podle jejích bookmakerů se ale v čele těchto měst mnoho nezmění. V hlavním městě by podle nich měl dál vládnout nejspíš Tomáš Hudeček z TOP 09 (kurz 2:1), v Brně sociální demokrat Roman Onderka (2,35:1) a v Ostravě jeho stranický kolega Lumír Palyza (1,50:1). Největšími konkurenty všech tří favoritů jsou prý kandidáti ANO s kurzy od 2,4:1 (pro Brno) po 3,5:1 pro Ostravu.
Projdi si volební výsledky obcí. Z 90% tam vyhráli nezávislí nebo místní malé strany jako Sdružení pro obec...... Aspoň venkov už dostává rozum 
