22°C
Nerudová v Blesku vysvětlovala: Za „rychlotituly“ to schytala i od generála Pavla. A co Středula a Fischer
Během první superdebaty v Blesku se řešily i největší škraloupy kandidátů na prezidenta. U senátora Pavla Fischera se vysvětloval jeho postoj ke stejnopohlavním párům a potratům, u ekonomky a bývalé rektorky Danuše Nerudové rychlotituly na Mendelově univerzitě. U generála ve výslužbě Petra Pavla se opětovně vytáhla komunistická minulost a u odboráře Josefa Středuly to, proč se nakonec rozhodl dostat se do boje o Hrad s podpisy senátorů.
Senátor si myslí, že se už řádně omluvil a ve studiu Blesku podotkl, že se poučil a bylo to pro něj období vlastně velice naučné. „Člověk udělá botu, za kterou se omluví, a jede dál. Beru to jako příležitost a vedl jsem od té doby rozhovory s lidmi a posunulo mě to dál,“ uvedl.
„Bylo by dobře, kdyby se začal citovat celý rozhovor,“ podotkl dále na dotaz, proč se bojí obchodování s dětmi, kor, když to bylo zmiňováno v souvislosti se stejnopohlavními páry v nedávném rozhovoru. „Bylo to obecně o právech dětí a to je citlivé a obsáhlé téma. Je mi líto, že zvýrazňujete jeden výrok, který se týkal práv dětí obecně,“ dodal.
A Fischer dostal i dotaz na to, jak se staví k potratům. „Právo na potrat je součást právního řádu, ale to nemění nic na tom, že právo na život je dar,“ konstatoval.
Nerudová to slízla od Pavla: Zřekla se zodpovědnosti
U ekonomky a bývalé rektorky Danuše Nerudové se nejčastěji diskutují tzv. rychlotituly a také školné pro zahraniční studenty. „Určitě v řízení univerzity lze nalézt chyby, těch se dopouštíte, pokud pasivně nesedíte na židli a snažíte se měnit věci. Uskutečnilo se 176 studijních programů a v jednom z nich byl nalezen problém na 8500 tisíce studentů. A ti studenti, 20 studentů, končilo svá studia o pár měsíců dřív a to se dělo. Já jsem v jednom případě, když jsem byla upozorněna, že měli překladové plagiáty, tak sem reagovala okamžitě a na druhé upozornění jsem reagovala s drobným zpožděním. Zpětně si myslím, že jsem mohla nechat svolat mimořádné zasedání rady pro vnitřní hodnocení dříve,“ reagovala na dotaz moderátorky ve studiu Blesku.
„Když vidím, jakou bublinu to způsobilo, měla jsem to svolat dřív. O 14 dní dřív, než byla svolána,“ zdůraznila s tím, že by tedy nejednala jinak, ale prostě by zareagovala dřív.
Nerudová zareagovala i na to, že akreditační úřad zkoumá poplatek 5 tisíc euro pro zahraničního studenta. Moderátorka na příklad uvedla také to, že například na Univerzitě Karlově je nejvyšší takový poplatek 2 500 euro. „Každá univerzita si poplatky za studia nastavuje jinak a tyto poplatky byly nastaveny tímto způsobem a požádala jsem, aby tuto spolupráci ukončil a provedla jsem finanční audit a konstatovala jsem, že studenti platili tak, jak měli,“ uvedla trošku oklikou a bránila se, že poplatek nevzniknul za jejího vedení.
Debata se na chvíli stočila k možnému zavedení školného. Kandidáti se shodli, že by jej nezaváděli a musela by se případně udělat rozsáhlá příprava. Mimo jiné by se musely připravit i banky.
Následně ale ostřeji na Nerudovou reagoval generál Pavel. Oba kandidáty mimochodem podpořila vládní pětikoalice. „Ve vysvětlování od počátku se zřekla odpovědnosti za nedostatky a já si vzpomněl na dobu, kdy jsem byl v čele armády, a když došlo k problému, tak jsem cítil sdílenou odpovědnost a hlásil jsem se k tomu,“ uvedl. „Pokud bych to nedělal, ztratil bych důvěryhodnost u svých podřízených, ale také u lidí, kteří armádě vyslovují důvěru. Já bych očekával sebereflexi,“ dodal ostřeji.
„Univerzita není armáda. V armádě se velí, tak to na univerzitě nefunguje,“ bránila se Nerudová. Podle ní má univerzita jasný řád a právo a zodpovědnost za onen problém měl děkan. „Všechny věci, které chcete měnit, musíte do místního senátu a musíte najít konsenzus,“ reagovala.
Generál: Byl jsem demokratický vojenský zpravodajec. Fischer tahal Bonda
V debatě se tedy následně stočila debata ke škraloupu generála Petra Pavla. Tedy jeho komunistická minulost před revolucí. Byl totiž v KSČ a ještě ve spisech veden jako „uvědomělý“.
„Vysvětlím to rád,“ konstatoval a jal se slova. Nejdříve objasnil, co je to zpravodajství vojenské. „Je to složka, kterou mají všechny státy na světě, a pracuje s informacemi a získává je různými cestami,“ začal a jmenoval ony cesty, od těch oficiálních po špiony a on měl podle svých slov jet v těch oficiálních. „Do roku 88 jsem pracoval u výsadkářů, tak v roce 88 jsem si chtěl zvýšit kvalifikaci a jít na studium mně blízké. Nabízeli mi možnost pracovat v zahraničí a využít jazyky,“ začal vysvětlovat, proč chtěl ven z ČR, a byl tak ve vysoké funkci i v rámci strany.
Moderátorka podotkla, že ale historici poukazují na to, že diplomaté byli bráni i tak, že mají získávat informace. „Já jsem nastoupil s tím, že se chci stát diplomatem. To, že jsem se seznamoval i s agenturní přípravou, to bylo součást studia,“ bránil se Pavel a zmínil, že to bylo o získávání informací. A chtěl je získávat tou oficiální cestou.
Podle Pavla nefungovalo vše tak, že by dostal nějaký úkol získat neoficiálně informací, a zdůraznil, že svou diplomatickou přípravu už dokončoval v novém státě a uskupení v roce 1991. „Byl jsem připraven být vojenský zpravodajec demokratické země,“ ukončil svou obhajobu s tím, že měl chyby, ale vysvětloval to 30 let.
Na slova Pavla zareagoval zbytek osazenstva. Podle Středuly je prostě neodpustitelné, že generál pracoval tak, jak pracoval. Podle Fischera ale není jednoduché říci, jak se na to jednotlivec dívá, a nechal by to historikům.
„Kdyby řekl, školil jsem se na Jamese Bonda, tak pochopím, na co se připravoval, a bude mi to srozumitelné,“ konstatoval Fischer s tím, že je rád, že dnes slyšel vysvětlení. „Nemám co dodat, uvědomuji si, že v době, kdy jsme se snažili zjistit, co se děje na Západě, tak nám to někdo komplikoval rušičkami,“ dodal.
Podle Nerudové by se měl stát vypořádat s minulostí a neměli bychom mít prezidenta s komunistickou minulostí. Ale váží si toho, co generál pro republiku vykonal.
Středula o sběru podpisů: Nemám pocit méněcennosti
U odboráře se stočila debata k tomu, jak se do boje o Hrad vlastně dostal. Nejdříve totiž ze své pozice chtěl podpisy lidu, ale nakonec využil 13 senátorů. „67 tisíc občanských podpisů není málo,“ uvedl na počátek s tím, že podpisy měl, ale chtěl mít podporu senátorů, aby prošel. „Neměl by mít člověk pocit méněcennosti. Je to unikátní, že podpisů bylo dostatek, ale obava byla logická,“ dodal s tím, že si věří, že se dostane do druhého kola.
Středula věří tomu, že oslovuje ty občany, kteří se neobjevují v průzkumech a médiích.
I podle Fischera je třetina voličů důležitým faktorem. Ale poukázal na to, že je v rozporu se svobodou to, že se tlačí tři kandidáti, kteří jsou favorité v průzkumech.
„Hrají s trojkou na čele s favority, a přitom třetina pořád váhá,“ konstatoval Fischer. Podle Nerudové ale mohou všichni v prvním kolem prostě volit srdcem. „Budu ráda, pokud opustíme model, že máme kalkulovat,“ uvedla bývalá rektorka.
Podle Pavla tu on není od toho, aby někoho nabádal, aby odstoupil, nebo někoho jiného podpořil, a myslí si, že by všichni kandidáti měli mít stejné možnosti.
nejraději mám odboráře se stopadesáti tisícovým platem 
To je výběr, panečku! Jeden horší než druhý. Tudíž plno lidí volit vůbec nepůjde, další budou volit menší zlo. Ale to je které?